mikádo, takže si mohl dát vlasy za uši, což dělal nevědomky hodně často, zejména když byl nervózní. „To se stává, když chodíš se zavřenýma očima,“ odpověděla Val a zaklapla notebook. „Dlouhá noc?“ „To teda,“ přisvědčil Jakub a protočil panenky. „Avric mě nachytal v knihovně, když jsem vracel Maraveovy zákony.“ Vallence ho pozorovala starostlivýma očima, zatímco se sunul směrem ke stolu. Postavil hrnek na stůl a svezl se na židli naproti Val. „No a?“ pobídla ho Vallence netrpělivě. „Jak na to reagoval?“ „Nabídl mi místo svého asistenta,“ odpověděl Jakub a zívl na celé kolo. Val na něj dál hleděla s pozvednutým obočím, ale Jakub se zjevně nechystal doplnit cokoliv, co by jeho prohlášení dávalo smysl. „A dál?“ Jakub pokrčil rameny, a když ho Val stále propichovala pohledem, rozhodl se jí vylíčit vše, co se přihodilo. „Řekl, že Tři si střeží svůj původ i proto, aby chránili nás ostatní?“ zeptala se zamyšleně, když skončil. „Jo,“ přisvědčil Jakub a znovu zívl. „Jestli ti to dává větší smysl než mně, budu rád, když se o své myšlenkové pochody podělíš.“ Val mlčela. Usilovně pátrala v paměti po čemkoliv, co by jí celou situaci osvětlilo. Ale nevybavovala si, že by jí někdy někdo řekl, proč jsou tabu okolo Tří vlastně tabu. Je to tajné. Zakázané, zapovězené vědění. Tabu. Konec diskuse a dost otázek. To bylo jediné, co se kdy dozvěděla.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276260
„Ne, nedává mi to smysl,“ uznala Val po chvíli a potom se zarazila, když jí docvakla další věc. „Tys mu řekl, že si to potřebuješ rozmyslet?“ „Mhm,“ udělal Jakub a upil z hrnku. „A máš k tomu nějaký důvod, nebo zase jen hledáš problémy tam, kde nejsou?“ zeptala se Val s náznakem zoufalství. „Já nehledám problémy tam, kde nejsou,“ ohradil se Jakub dotčeně. Po chvilce ale při pohledu na Vallencin výraz dodal: „Hledám?“ „Zpravidla,“ přikývla Val. Jakub chvíli zamyšleně otáčel hrnek v dlaních. Když promluvil, jeho hlas byl nejistý a zezačátku mluvil do stolu, než se odvážil Val podívat do tváře. „Mám jen divný pocit, že to jde tak rychle. Za rok jsem udělal takový pokrok, jako jiní za několik let. Nechápu proč. Pořád mám pocit, že ta moc, kterou najednou mám, není moje. Jako by mi ji někdo půjčil a já se teď bál, že ji bude chtít zase vrátit a já budu najednou ztracený…“ Vallence se zasmála. „Zase nepřeháněj. Oba víme, že když můžeš, nevytáhneš nos z knížek, a od doby, co tě Dragan nenutí trénovat, děláš klíčnická cvičení, kudy chodíš. Vlastně se divím, že jsi ještě nesložil klíčnické zkoušky.“ „Protože jsem ještě nechtěl,“ zamumlal Jakub neochotně. „Leon i Avric už mi to navrhovali několikrát.“ Val nasadila útrpný pohled a povzdychla si. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276260
„Občas mám pocit, že neúspěch je pro tebe jednodušší než úspěch,“ poznamenala. „Nejspíš proto, že na neúspěch jsem za ta léta už zvyklý a vím, co s ním dělat,“ ušklíbl se pobaveně Jakub. „Nemáš hlad? Co si připravit avokádové sendviče? Paní Šimová tentokrát vybrala avokáda, která jsou opravdu RTE.“ „To zní skvěle, ale neodbíhej od tématu!“ „Jestli mám připravit sendviče, musím minimálně odběhnout k lince,“ hájil se Jakub s nevinným výrazem a vzápětí začal soustředěně ohmatávat avokáda v míse na lince. „Ale ne, máš pravdu. Když jsem tenkrát potkal Artona, místo abych mu nadšeně vylíčil, jak se mi na Univerzitě daří, skoro jsem se mu omluvil, že mám něco, na co můžu být hrdý.“ „Že mě to nepřekvapuje!“ zvolala Val se smíchem a protáhla se. „A jak se Damienův bývalý nejlepší přítel vůbec má?“ „Nemám tušení,“ odpověděl Jakub a položil na linku třetí vybrané avokádo. „Když jsem s ním mluvil naposledy, domluvili jsme se, že pak někdy zajdeme na pivo, ale to bylo před rokem. Od té doby jsem se párkrát stavil u něj doma, ale nikdy tam nebyl. Možná se mi vyhýbá. Anebo je pořád zaměstnaný tím úkolem, co mu dala Marion ještě předtím, než jsme vyrazili do Chrámu.“ „Hm,“ udělala Vallence, která Artona nikdy neměla ráda – ani předtím, než zjistila, že pracuje pro Marion. „Beztak by mě zajímalo, jak Arton tají doma, pro koho pracuje,“ nadhodila. „Marek je velitel calethonské stráže. Celá jeho rodina by měla být loajální ke správcům, a přitom jeho syn…“ 100 Ukázka elektronické knihy