mikádo, takže si mohl dát vlasy za uši, což dělal nevědomky hodně často, zejména když byl nervózní. „To se stává, když chodíš se zavřenýma očima,“ odpověděla Val a zaklapla notebook. „Dlouhá noc?“ „To teda,“ přisvědčil Jakub a protočil panenky. „Avric mě nachytal v knihovně, když jsem vracel Maraveovy zákony.“ Vallence ho pozorovala starostlivýma očima, zatímco se sunul směrem ke stolu. Postavil hrnek na stůl a svezl se na židli naproti Val. „No a?“ pobídla ho Vallence netrpělivě. „Jak na to reagoval?“ „Nabídl mi místo svého asistenta,“ odpověděl Jakub a zívl na celé kolo. Val na něj dál hleděla s pozvednutým obočím, ale Jakub se zjevně nechystal doplnit cokoliv, co by jeho prohlášení dávalo smysl. „A dál?“ Jakub pokrčil rameny, a když ho Val stále propichovala pohledem, rozhodl se jí vylíčit vše, co se přihodilo. „Řekl, že Tři si střeží svůj původ i proto, aby chránili nás ostatní?“ zeptala se zamyšleně, když skončil. „Jo,“ přisvědčil Jakub a znovu zívl. „Jestli ti to dává větší smysl než mně, budu rád, když se o své myšlenkové pochody podělíš.“ Val mlčela. Usilovně pátrala v paměti po čemkoliv, co by jí celou situaci osvětlilo. Ale nevybavovala si, že by jí někdy někdo řekl, proč jsou tabu okolo Tří vlastně tabu. Je to tajné. Zakázané, zapovězené vědění. Tabu. Konec diskuse a dost otázek. To bylo jediné, co se kdy dozvěděla.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276260