U K RY T É P Ř E D M Ě T Y CONCOR D, M A SSAC H USE T T S, Ř Í J E N 1902
Hádky ohledně Baileyho budoucnosti začaly brzy a dochází k nim často, i když v této době se obvykle stočí k opakujícím se frázím a napjatému mlčení. Sám z jejich zahájení viní Caroline, ačkoli vyvolání tohoto tématu byla chyba jeho babičky z matčiny strany. Bailey má svou babičku mnohem radši než svou sestru, a tak veškerou vinu nechá na ní. Kdyby se byla nepodvolila, nemusel by bojovat tak usilovně. Šlo o jednu z babiččiných žádostí vydávaných za pouhý návrh, o takovou, která vypadala dostatečně nevinně, totiž aby se Caroline zapsala na Radcliffe College. Caroline ten nápad po celou dobu trvání čaje o páté v babiččině cambridgeském salonku, ztlumeném polštáři a květovanými tapetami, viditelně zajímal. Ale veškeré její odhodlání, které k té záležitosti snad měla, zmizelo, jakmile se vrátili do Concordu a vyslechli si otcova slova. „V žádném případě.“ Caroline to přijala takřka jen s letmým úšklebkem a uzavřela to tím, že by to zřejmě znamenalo příliš práce, a jí se stejně do města nijak zvlášť nechce. Kromě toho už Millie byla zasnoubená a chystala se svatba, což Caroline shledávala daleko zajímavějším než své vzdělání. A to bylo všechno. – 104 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276224