23 Unikátní návrhy
Jak by vypadalo metro, kdyby se stavělo už před válkou První návrh na zřízení metra přinesl na pražskou radnici v roce 1898 železář Ladislav Rott ze známého pražského obchodu na Malém náměstí U Rotta. U radních ale nepochodil.
Podoba stanice Muzeum z roku 1926 počítala s tím, že zde bude přestup mezi linkami A a B. V současné vstupní hale stanice metra trasy A Muzeum na Václavském náměstí je společná pamětní deska s bustami inženýrů Vladimíra Lista a Bohumila Belady.
O
bchodník chtěl pro vybudování podzemní dráhy využít právě probíhající asanaci a výstavbu nové kanalizační sítě. První linka měla vést podél Vltavy z Karlína přes Prahu do Podolí. U Křižovnického pivovaru
v Platnéřské ulici se měla protnout s druhou linkou, která měla vést z Malé Strany na Vinohrady, přibližně v trase dnešní linky A. Metro se ještě pokoušeli prosadit pánové Bohuslav Vondráček a Jiří Hruša.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276133
NOVÁ tajemství Prahy Návrh stanice Ječná, která svým umístěním odpovídala dnešní stanici I. P. Pavlova. Na rozdíl od současných tras pokračovala linka z Holešovic přes stanice Ječná (dnešní I. P. Pavlova) směrem k Vinohradům a linka vedoucí z Hradčan na Václavák se stočila směrem k Nuslím a Pankráci.
Stanice Karlov měla stát na okraji Nuselského údolí. V plánech Bohumila Belady a Vladimíra Lista se počítalo s Nuselským mostem, který by propojil Vyšehrad a Pankrác s centrem města.
Stanice Nusle měla stát nad Nuselským údolím přiblížně v místech, kde dnes stojí stanice Vyšehrad. Mělo tak jít o stanici, která bude výchozím bodem mostu, přecházejícího nad údolím.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276133
Pánové Belada a List plánovali v roce 1926 tři až čtyři trasy metra. Už tehdy se jejich vize velmi blížila skutečnému vedení tras, jak je známe dnes.
Daleko zajímavější byl záměr pánů Bohumila Belady a Vladimíra Lista, kteří v roce 1926 představili plán prvního metra už velmi připomínajícího to dnešní. Podzemní elektrická dráha měla mít podle plánů čtyři trasy, přičemž vedení linek se do značné míry podobalo současnému stavu. Těsně před válkou byla stavba už fakticky zahájena. V roce 1941 ale byla kvůli válce zastavena. Hned po válce se uvažovalo o obnovení výstavby. Zvažovalo se, že první úsek bude otevřen v roce 1950. Komunisté nakonec práce zastavili s odůvodněním, že poválečné hospodářství nedokáže utáhnout takto náročnou stavbu. Mezi lety 1952 a 1960 byla vybudována v utajení stanice metra Klárov i s pár metry tunelů. Sloužila nakonec jako tajný vládní kryt a nikdy nebyla napojena na síť metra. Vchod do stanice najdete v ulici U Bruských kasáren nedaleko Strakovy akademie, kde sídlí Úřad vlády.
Oproti dnešnímu stavu měly plány z dvacátých let několik drobných odchylek.
V archivu Dopravního podniku ale zůstaly návrhy podob jednotlivých stanic i návrhy vedení jednotlivých tras. Těmito plány se posléze už inspirovali i projektanti současného metra, které zahájilo provoz v roce 1974.
100 Ukázka elektronické knihy