Šelma, jež vystoupila z moře
býval německým velvyslancem v Dánsku, Indii a Velké Británii a posléze se stal ministrem zahraničních věcí. Už z tohoto úřadu musel ustoupit podobně jako teď – nikoliv pro otřesené zdraví, ale aby mohl být vystřídán daleko bezskrupulóznějším mužem, vhodnějším pro takové úkoly, jako byla loupež českého pohraničí nebo lupičský pakt Hitler–Stalin, kterým bylo ještě ve dnech míru rozděleno polské území. Tehdy převzal po Neurathovi úřad von Ribbentrop, také aristokrat, ale jinak obchodník s vínem a podlézavý vykonavatel Hitlerovy vůle. Když však v březnu 1939 nacisté uloupili i zbytek naší zmrzačené země, vzpomněl si fýrer znovu na Neuratha; jeho jmenování protektorem mělo přispět k uchlácholení té části světového veřejného mínění, pro kterou bylo flagrantní porušení mnichovské dohody, už ve své podstatě lupičské, přece jen trochu příliš… Neurath blahosklonně rozmlouval s prezidentem Háchou a členy protektorátní vlády a nade všechno rád trávil čas na honech. Navenek působil dojmem laskavého pána ze staré školy. Ne že by nesdílel nacistické představy o nutnosti začlenění naší země do říše a germanizace jejího většinového obyvatelstva; jen si ji, na rozdíl třeba právě od Heydricha, představoval spíše jako postupnou asimilaci, jak by ji formoval každodenní život. Na špinavou práci ostatně měl Franka, někdejšího loketského a karlovarského knihkupce, který Čechy nenáviděl na smrt. Ale když později norimberský tribunál vyřkl nad Neurathem rozsudek patnácti let odnětí svobody, vzal v potaz i jeho protektorské působení v naší zemi. Němcům se hned zkraje podařilo zasadit českému odboji řadu tvrdých úderů. Nebylo divu, u nás víc než kde jinde v Evropě nešlo o zápas rovnocenných soupeřů. Okupační moc v něm měla řadu výhod, které nemohla uplatnit v jiných podmaněných zemích: především možnost opřít se o příslušníky 97
Anthropoid x Heidrich_ZLOM .indd 97
05 .05 .2020 14:49:43 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276051
Anthropoid kontra Heydrich
německé menšiny, která tvořila nezanedbatelnou část obyvatelstva. Když pomineme odtržené pohraničí, přivtělené přímo k jednotlivým říšským župám, žilo na území samotného protektorátu na čtvrt milionu dalších Němců. Drtivou většinou mluvili nebo alespoň dobře rozuměli česky, znali prostředí, orientovali se v politice a veřejném životě předmnichovské republiky, názory svých českých spoluobčanů znali z doby, kdy je bylo možné veřejně vyslovit a hájit. Brzy jimi byl prostoupen aparát nejen okupačních, ale i českých „samosprávných“ úřadů. Mnozí se uplatnili ve službách gestapa; pavučina jeho služeben byla u nás v poměru k rozloze země a počtu obyvatel výrazně hustší než jinde v Evropě. Po celé zemi se rozložila také síť německých vojenských posádek, mnohem početnější než třeba v Nizozemsku nebo Belgii – nemluvě o Francii, jejíž velká část vůbec okupována nebyla, což pomáhalo krýt záda odboji na obsazeném území. Na rozdíl od jiných zemí byli Češi s okupační mocí v jejích nejrůznějších formách konfrontováni dnes a denně. Nadneseně řečeno, Němce bylo možno potkat na každém kroku. To nepochybně postupně vneslo do početné části české společnosti poraženectví a smíření s osudem. U slabých charakterů pak kolaboraci a v krajních – bohužel zdaleka ne ojedinělých! – případech podlézavý aktivismus k okupantům a udavačství. Nadto měl odboj v první fázi jednu velkou slabinu, od které se ani později zcela neoprostil: jedinou zkušeností, o kterou se mohl opřít, byl národní odpor proti někdejší habsburské monarchii. Jenže to byl v závěrečné fázi své existence přes oprávněné námitky českých vlastenců stát liberálnější než kterýkoli jiný v jeho sousedství. Jeho policie i justice ctila zákony, na svou dobu vcelku tolerantní. Spojovacím úředním jazykem rakouské části mnohonárodní říše byla němčina. Její císařští radové a oficiálové by však určitě nerozuměli výrazům z na98
Anthropoid x Heidrich_ZLOM .indd 98
05 .05 .2020 14:49:43 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276051
Šelma, jež vystoupila z moře
cistického slovníku, jako byly třeba „sonderbehandlung“ čili zvláštní řízení nebo „endlösung“, konečné řešení; neboť první pojem znamenal popravu bez řádné žaloby a soudního verdiktu, takže legalizovanou vraždu, druhý genocidu celých národů nebo etnik. Už tvrdý zásah okupantů proti vcelku pokojným demonstracím z 28. října a 17. listopadu 1939 varoval. Čeští odbojáři z počátečního období protektorátu se teprve museli poučit, že gestapo věru není c. a k. politická policie starého mocnáře Františka Josefa. Než si osvojili zásady skutečné konspirace, platili za své chyby krvavou daň. Nicméně se po celou Neurathovu éru dařilo udržovat odbojové aktivity opřené o součinnost legálních institucí s podzemními strukturami. Ta kromě jiného usnadňovala život v ilegalitě; umožnila vydávat odbojovým pracovníkům falešné doklady, potravinové lístky, krycí zaměstnání… Do odboje byl aktivně zapojen i předseda protektorátní vlády, generál mimo službu Alois Eliáš! Útok na Rusko vyvolal u nás stejně jako ve všech nacisty okupovaných zemích naději na zvrat ve válce. Oživení decimovaného odboje se rozhodl Frank využít k útoku na Neurathovu pozici v čele protektorátní správy. Byl přesvědčen, že když starý pán bude nucen se poděkovat, jediným vhodným kandidátem na příštího říšského protektora se stane on sám. Brzy se měl dozvědět, že v tom se kardinálně mýlí. Jeho intriky proti Neurathovi však v Berlíně nezůstaly zcela bez odezvy – Hitler se rozhodl proti Čechům přitvrdit. Franka vědomě odkázal zpátky do druhé řady; takzvané sudetské Němce použil, když se mu hodili do mocenské hry, ale jinak s nimi příliš nepočítal. Pro nový kurs v české záležitosti si vybral muže, jehož schopnost brutálně a bez špetky slitování rozdrtit jakýkoli odpor byla v zasvěcených říšských kruzích víc než dobře známá. Tak to alespoň vysvětlil. 99
Anthropoid x Heidrich_ZLOM .indd 99
Ukázka elektronické knihy
05 .05 .2020 14:49:43