III. STOLETÍ PONÍŽENÍ
Otcové moderní Číny tak de facto legitimizovali Qingy jako integrální součást dějin a jako legitimizační symbol pro definování moderního čínského národa; Číňan je dnes proto definován jak jeho vymezením vůči Qingům, tak i jeho definováním skrze Qingy. Možná se to zdá paradoxní, ale to bychom nesměli mluvit o nacionalismu, který je tolik schopný přetvářet realitu v naraci vhodnou pro jeho cíle. To nás vede ke zjištění, že pro pochopení čínského nacionalismu je třeba pochopit tuto eklektičnost, která stojí u jeho samotných kořenů. Je typická pro mnoho způsobů interpretování toho, co je čínské, a asi nejvýrazněji se promítla do konceptu „s čínskými specifiky“, který si přiblížíme v posledním pilíři. Tradiční sousloví „socialismus s čínskými specifiky“ totiž úplně stejně platí i na nacionalismus. Jedním z jeho základních projevů je například eklektický přístup k tomu, co je o něm prohlašováno, a k tomu, jak je realizován. Značná dichotomie těchto dvou „světů“ pak vytváří pocit, že teorie a praxe nacionalismu jsou na sobě nezávislé entity podobně jako komunistická doktrína a kapitalistická realita současné Číny (Brown – Berzina – Čerenkova 2018). Druhým naším zjištěním jsou základní koncepční hodnoty, na nichž stojí moderní čínský národ. Vychází z kulturně-deterministického zá kladu, který Číňanům přisuzuje primárně roli nositelů vyspělé kultury tvořící čínskou civilizaci. Úkolem Číňanů je šířit tuto civilizaci a její kulturu. Kultura je pak deterministická, tedy je nezpochybnitelným a absolutním imperativem, ale zároveň je propustná pro nové členy. Jak jsme si ale ukázali, tento neetnický ideál je od počátku moderního Číňana konfrontován a infiltrován etnickými či rasovými představami, které vytváří superiorní vnímání etnika Hanů jako jediných pravých a právoplatných nositelů čínské kultury. Vývoji tohoto identitního schizmatu v ČLR se budeme věnovat v třetím pilíři. Posledním poznatkem z této kapitoly, který vychází ze dvou před chozích, je pak „vyprázdněnost“ symbolů národa, která je podstatou jejich „věčné legitimity“. Civilními slovy řečeno, symboly, ke kterým se v současnosti politici i společnost odvolává, nemají nic anebo mají 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275918
Velký čínský národ
jen velmi málo společného s původními myšlenkami a hodnotami. Jde o potřebu udržet formu, která tvoří legitimitu, nikoliv obsah. Jen tento přístup umožňuje dodržet základní koncept autority v čínské společ nosti – kontinuitu a z ní vyplývající legitimitu. Přestože je revoluce v evropském kontextu chápána jako princip, který přerušuje vazby na minulost a vytváří nové struktury nezávislé na předchozích, její vnímání v čínském kontextu je odlišné – revoluce je chápána jako návrat k pravým hodnotám společnosti, jejichž vnímání se sice v mezidobí změnilo, ale jsou stále představované jako něco stálého a jasného. Jak jsme si ukázali na úryvcích, Xinhaiská revoluce sice svrhla dynastii Qing a ukončila tisíciletý feudální režim, ale současně jsme se dočetli, že to nebylo ni čím jiným než návratem k původním hodnotám společnosti, protože feudalismus není vnímán jako čínský; ten je přidružen k pojmům, jako jsou barbaři či Qingové, což jej činí něčím typicky nečínským.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275918
Obr. 6: Čankajšek – socha v památníku v Taipeii připomíná jeho odkaz. Čankajšek byl hlavním ideologickým soupeřem komunistické koncepce čínského národa. Právě spor o podobu a obsah čínského národa je chápán jako oslabení, které vedlo k japonské agresi. (AH 2016)
Ukázka elektronické knihy