3. Salome se výtah vůbec nelíbí a v polovině cesty se ze všech sil snaží utéct. Pavel, její spoluvězeň na cestě dolů, vycítí strach, vystřelí do horní části pouzdra a tiskne se k plastu. Technicky vzato je to Pavel 51 a ona je Salome 39, aspoň podle Senkoviho záznamů. Jeho počítání generací je ale dost nesystematické, a tudíž nespolehlivé. Zároveň existovalo několik Pavlů a Pavel 1 až Pavel 3 žili na Zemi v jeho akváriu. Jakýkoli pocit viny kvůli ledabylým záznamům směřoval ke zbývajícím příslušníkům lidského rodu. Dokud svým záznamům rozumí, sotva se o to někdo bude starat. Pavel téměř zbělal a po okraji jeho pláště se míhaly černé a purpurové obrazce. Napohled vypadá v podstatě stejně jako předchozí Pavlové – tělo velikosti fotbalového míče, tvořené především žaludkem a mozkem, osm svalnatých chapadel s přísavkami na spodní straně a mezi chapadly pozoruhodně silný zoban. Uvnitř je směsí zděděné genetiky a vylepšení, která na něm provedl Rus-Califiho virus. Je třeba připomenout, že virus byl zamýšlený jako nástroj pozvednutí. Califi a Rus vycházeli z předpokladu, že každý normální výzkumník se nějak snaží posunout savce blíž k lidskému způsobu vnímání. Senkovi proto nenapumpoval virus do nádrží v naději, že vytvoří nějakého humanoida s chapadly, s nímž by mohl diskutovat o podstatě bytí. On použil minimální dávky vybraných vzorků viru, aby podle svého nejlepšího odhadu u subjektů upravil některé parametry jejich pohledu na svět. Vždycky byl přesvědčen, že jen trochu postrkává hodiny přirozeného vývoje, ale Disra Senkovi není ukázkovým případem nezaujatého sebehodnocení. Takhle sebestředný člověk nedokáže v tomto případě vytvořit svůj vlastní obraz. Vezměme si vystrašeného Pavla. Pavel je napojený na systémy výtahu, které obsahují informaci – obrazově uspořádanou v kódu, který Senkovi pečlivě vyvinul tak, aby ho jeho mazlíčci bez potíží pochopili –, že pokud se Salome podaří překonat zabezpečení, ocitnou se oba venku, což znamenalo kilometry nad povrchem Damašku, a velice rychle přijdou o vodní prostředí, které je udržovalo při životě. Měli by stejnou šanci na přežití jako petúnie v téže situaci. Proto to Pavlovo zděšení, ale Pavel sám – mozek, který je Pavlovým centrem – si neuvědomuje příčinu a následek. Ví jenom, že je vyděšený, a důvodem jeho strachu je jednání Salome. Strach má vepsaný na kůži, aby si ho mohla přečíst – a ona to
deti zmaru.indd 102
10/03/2020 15:44:31 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275910
Děti zmaru
/ 103
dělá –, ale ne jako signál, který chce záměrně vysílat. Jeho kůže je tabulí jeho mozku, na niž každou chvíli čmárá své myšlenky a pocity. Kdyby chtěl klamat, ovládl by se, ale právě teď byl navýsost šťastný, že Salome ví, jak moc ho děsí. Tak jak potom chápe, že jim hrozí záhuba? Snad širší sítí svých nervů, uvnitř a mezi jednotlivými podružnými nervovými uzly, které ovládají jeho chapadla, poloautomatickou sadu výkonné síly, s níž Pavlův mozek spolupracuje a která je příčinou, že jeho podvědomí – pokud má cokoli, co by takhle mohl člověk označit – je mocným nástrojem schopným přetvářet svět. Právě tímhle způsobem Salome – rudě a vztekle purpurově skvrnitá, s kůží svraštělou do ostnů a bodců – ví, že prostě chce ven. Tohle není její nádrž. Kde má své hry? Kde je Velká Významná Entita a Klidná Významná Entita (nálepky systému pro Senkoviho a Lortisse)? Jaký mají význam pohyb a změny tlaku ve vodě? Její mozek přemýšlí, chapadla jednají. Vnímá hrubou stavbu pouzdra. Podvědomí jejích chapadel se potýká s jeho tvarem, převrací ho a zjišťuje, kde stisknout, aby se otevřelo. Zkouší nahodilé příkazy, a přestože ona celá, souhrnně, zná celkový obraz své situace, rozumí jen tomu, že chce ven, a tady reprezentuje způsob, jak to může dokázat. Obrovská propast venku jí uniká, s jejími prioritami nijak nesouvisí. Zato Pavel je něco jiného. Jeho chapadlové podvědomí (jeho Dosah, oproti Koruně jeho centrálního mozku nebo Masce jeho kůže) chápe, že strachu se zbaví jen tehdy, když zabrání Salome, aby dosáhla cíle. Zprvu to signalizuje jenom automaticky, dává najevo nekonkrétní strach, ale pak přidá určité barvy a textury, aby Salome pochopila, že ona je zdrojem té úzkosti. Za normálních okolností by to byla odpověď v situaci, kdy by ho ohrožovala, a znamenalo by to kapitulaci, ale vztyčené prstence a hroty na Pavlově poddajné kůži naznačují, že má na mysli něco jiného. Salome na něho pohlédne jedním okem, jasně čte jeho úmysly, ale je jí to jedno. Je větší než Pavel, tak co může dělat? Ten, navzdory instinktům vytvářeným po miliony let, na ni zkusí zaútočit. Jeho kůže vzteky ztmavne, po celém těle vztyčí stovky hrbolků a vyrazí proti ní. Divoce zápolí jako dva škrtiči bez kostí. Na rozdíl od obratlovců nemají představu, kde se nacházejí jednotlivé části jejich těl. Osm chapadel, která se v jakémkoli místě ohnou jakýmkoli směrem, může vyřadit výpočetní sílu Aegeanu, natož mozek chobotnice. Koruna určuje strategii, ale taktika v poli je doménou Dosahu, oněch podružných uzlů, které řídí chapadla.
deti zmaru.indd 103
10/03/2020 15:44:31 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275910
104 / Adrian Tchaikovsky Podobný boj obvykle končí kapitulací, jeden soupeř odpluje stranou, třeba s chybějícím chapadlem. Někdy končí i smrtí. Bez velkých potíží se dokáží uškrtit a sežrat. Califiho-Rusův virus má ještě další efekt: chobotnice jsou nyní mnohem společenštější, a společenství stojí na sdílených signálech a informacích. Náhle se od sebe oddělí a stáhnou se do protilehlých konců pouzdra. Salome se znovu snaží obejít zabezpečení, zarazí se, znovu začne a znovu přestane. Má novou představu týkající se toho, k čemu dojde, jestli se kabina výtahu náhle otevře ve velké nadmořské výšce. Její Koruna to chápe jenom omezeně – pomyšlení na otevření spouští chemické signály znamenající nebezpečí. Pokud by se dostala ven, jsou následky z jejího pohledu stejné, jako kdyby kolem pouzdra kroužil žralok. Čeká tam nebezpečí. Její Dosah by celou věc chápal konkrétněji, poznával by tvar, až by znal všechny proměnné. Ale Dosah má jen omezené působení a jeho uvažování není zjevné té její části, která se vnímá jako individuum Salome. Přehodnotí své počínání a zvolna klesne na dno pouzdra. Pavel se znovu tiskne ke stropu a poznenáhlu nabývá zdravějších odstínů.
deti zmaru.indd 104
10/03/2020 15:44:31
Ukázka elektronické knihy