pokryvu
zemědělství
rozloha
změna
les (celkem)
46,8
39,3
–16,0
tropický les
12,8
12,3
–3,9
opadavý a smíšený les mírného pásma
34,0
27,0
–20,6
9,7
7,9
–18,6
16,2
14,8
–8,6
tajga chaparral (tvrdolistý les)
98
Základní charakteristika využití území v Evropské unii a v České republice (v %) Typ využití území
EU
ČR
Zemědělská půda
44
50
Lesy
29
34
Plochy pro lov, rybolov a další využití viditelně nepoškozující krajinný pokryv
16
6
Plochy pro obchod a služby a pro bydlení
8
7
Plochy pro průmysl, energetiku, dopravu a těžbu nerostných surovin
3
Využití území
bychom základem a neodmyslitelnou podmínkou života savana, stepměli mít na mysli, že34,0 27,4 –19,4 na Zemi je biologické bohatství To se tundra 7,4přírody, dostatečná 7,4 úroveň biodiverzity. 0 týká Všude poušť všech uvedených kategorií 15,9 ploch, nikoliv jen 15,6 ploch „přírodních“. –1,9 obdělávané měli plochy hospodařit způsobem 0 17,6 bychom co nejvíce přírodě blízkým a zachovávat Zdroj: Goudie, Cuff (2002) biologickou rozmanitost v co největší míře. Platí to pro •všechny produkční plochy a pro urbanizovaná území dvojnásob. Tento imperativ by měl být zcela univerzální. I10 Využití území
3 • Zdroj: Plesník (2012)
Lesy
Z hlediska biologické rozmanitosti jsou jednou z nejvýznamnějších kategorií
veškerou moderní techniku založenou zejména na pozorování ze satelitů a přes velkou zemského pokryvu lesy různých typů, ale ani jejich produkční funkce není zdapozornost, která se těmto otázkám věnuje, nejsou výsledné údaje zcela jednoznačné. leka nevýznamná. jsourychlé, nerovnoměrně rozděleny na kontinentech Rovněž změny v čase Lesy jsou velice registrujeme je v minulosti, v současnosti aa v podnepochybně pásmech, budou probíhat i v budoucnosti, jak v globálním měřítku, tak v jednotlivých nebních nejvíce je lesů tropických (46 %) a severských jehličnatých zemích včetně naší republiky. Nemusíme že změny(Rusko, jsou ve velké většiněKanada, enneboli tajgy (29 %). V šesti velkýchzdůrazňovat, lesnatých zemích Brazílie, vironmentálně nepříznivé a politika životního prostředí se jim snaží bránit, zatím však USA, Čína a Austrálie) se nachází 56 % všech světových lesů. Zaujímají okolo málo úspěšně. jedné plochy zatímcoPředevším: v předzemědělské době jsme to bylo Pro třetiny využití území platísouší, dva postuláty. V éře antropocénu pánypřibližně nad 50 %. Úbytek lesů je snad nejviditelnějším dlouhodobým veškerými plochami planety, naším rozhodnutím je dáno, kde budou, jakdůsledkem budou veliké,přítomjak budou člověka řízeny a obhospodařovány. To sesejistě týká i kategorie ploch přírodních. nosti na Zemi. K lesům řadí lesy původní (primární, přírodní), které Zabez druhé: Základem alidského neodmyslitelnou podmínkou života na Zemizejména je biologické bojsou viditelného vlivu (asi 70 % všech lesů), v tropech, hatství přírody, dostatečná úroveň biodiverzity. To se týká všech uvedených kategodále lesy polopřírodní, kde převládají přírodní procesy a porosty připomínají rií ploch, nikoliv jen ploch „přírodních“. Všude bychom měli hospodařit způsobem co
původní les, avšak lidský vliv je významný (20 %), a konečně lesní plantáže vysázené a obhospodařované lidmi (10 % z celkové plochy lesů, ale poskytují 30 % z celkového objemu vytěženého dřeva). Lesy u nás, v České republice, ve většině patří209 do poslední kategorie. podmaněná planeta.indd 22.05.15 9:38 Za celou lidskou historii se rozloha lesů zmenšila asi o 40 %, z čehož na obLesů stále dobí antropocénu připadají tři čtvrtiny. V současné době mizí zejména původní ubývá tropické deštné lesy, kterých ubývá 10–15 milionů hektarů ročně. To představuje nenahraditelnou ztrátu a jeden z nejvíce negativních procesů zasahujících přírodu a životní prostředí v globálním měřítku. Lesů ubývá zejména v Jižní Americe v Amazonii, a ještě rychleji se ztrácejí v Asii a i v Africe. Padají za oběť plochám orné půdy, pastvinám, těžbě surovin. V Evropě a v Severní Americe se dnes lesní plochy poněkud zvětšují, ale jde spíše o lesní plantáže nebo lesy polopřírodní; nově vznikající lesy jen zřídka mají charakter blízký původní přírodní podobě.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275695
99 216 | I I : ZE MSK ý Sy STéM 216 | I I : ZE MSK ý Sy S TéM
V minulosti tyto kontinenty ztratily 30 % (Amerika v 19. století) až 70 % (Evropa v raném středověku) svých původních lesů. Snížení rozlohy lesů na kontinentech
I16 Snížení rozlohy lesů na kontinentech I16 Snížení rozlohy lesů na kontinentech
Meziroční změna rozlohy lesů podle zemí v letech 2005–2010 Meziroční změna rozlohy lesů podle zemí v letech 2005–2010
(1 000 ha) čistý úbytek
(1 000 ha) malá změna (přírůstek nebo úbytek)
čistý přírůstek
čistý úbytek > 500
malá změna (přírůstek nebo úbytek) < 50
čistý přírůstek 50–250
>250–500 500
< 50
50–250 250–500
250–500 50–250
250–500 > 500
50–250
> 500
(1 000 ha) Na regionální miliony úrovnihektarů utrpěla největší čistý úbytek lesů Jižní Amerika mezi lety 2000 a 2010 – přibližně
Na regionální úrovni utrpělanejvětší největší čistýúbytek úbytek lesů Jižní Amerika mezi lety 2000 a 2010 – (1 000 ha) hektarů Na regionální úrovni utrpěla čistý (přírůstek lesů úbytek) Jižníčísla Amerika mezi lety 2000 a 2010 – přibližně čistý úbytek malá Afrika, změna nebo čistý přírůstek 4 mil. hektarůmiliony ročně. Po ní následuje která dosahuje 3,4 mil. hektarů ročně. přibližně 4 mil.450 hektarů ročně. Po ní následuje Afrika, která dosahuje čísla 3,4 mil. hektaru čistý úbytek malá změna (přírůstek nebo úbytek) čistý přírůstek 4 mil. hektarů450 ročně. Po ní následuje Afrika, která dosahuje čísla 3,4 mil. hektarů ročně. • Zdroj: FAO (2010) < 50 50–250 400 > 500 ročně. 500 400 350 >250–500 250–500 350 300 50–250 300 250 50–250
< 50
• Zdroj: FAO (2010)
50–250 250–500 > 500
Odhadované250 odlesňování – podle druhu lesa a časového období 200hektarů miliony Odhadované odlesňování – podle druhu lesa a časového období 200 miliony 450150hektarů 150 450 400100 400 50 350100 350 300 500 300 250 0 250 200
před 1700
1700–1849
1850–1919
1950–1979
1980–1995
1996–2010
před 1700
1700–1849
1850–1919 1920–1949 1950–1979 tropický prales mírný les
1980–1995
1996–2010
200 150
1920–1949
tropický prales
mírný les
150 100 100 50
10000 10000 9000 9000 8000 8000
500 0
Lesy na kontinentech Lesy na kontinentech
před 1700
1700–1849
1850–1919
1920–1949
1950–1979
1980–1995
1996–2010
před 1700
1700–1849
1850–1919 1920–1949 tropický prales
1950–1979 mírný les
1980–1995
1996–2010
tropický prales
Odlesňování podle oblastí
250–500 > 500
mírný les
[tisíce km2km ] 2] [tisíce
7000 Až do počátku 20. století docházelo v nejvyšší míře k odlesňování v mírných lesích Asie,Jižní Evropy a Severní Amerika 7000 Až do počátku 20.století století docházelo v nejvyšší k odlesňování v mírných lesích Asie, Rusko Až do počátku 20. docházelo vkontinentech nejvyšší míře míře kvytváření odlesňování v mírných Asie, Evropy a Severní 6000 Jižní Amerika Ameriky. Rozšiřování zemědělské výroby znamenalo lesních mýtin lesích a využívání lesů zejména pro Lesy na Severní Amerika Evropy Ameriky. Rozšiřování zemědělské výroby znamenalo vytváření Rusko 6000a Severní Ameriky. zemědělské výroby znamenalo vytváření lesůlesních zejména pro suroviny a palivo. Tento trend se na změnil až během 20. století. lesních mýtin a využíváníSeverní Lesy kontinentech Afrika 5000 Rozšiřování 10000 Amerika mýtin a využívání lesů zejména pro suroviny a palivo. Tento trend se změnil až Asie•během suroviny Afrika 5000 a palivo. Tento trend se změnil až během 20. století. Zdroj: FAO (2012) 10000 4000 20.9000 století. Zeleně: lesy mírného pásma; oranžově: tropické lesy. 4000 9000 3000 8000
km2]km2] síce
3000 8000 7000 2000 7000 2000 6000 1000 6000 1000 5000 0
Austrálie a Oceánie Asie • Zdroj: FAO (2012) Evropa Austrálie a Oceánie Evropa
Jižní Amerika Rusko Jižní Amerika Severní Amerika Rusko Afrika Amerika Severní Asie
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275695
100
Zhoršuje se kvalita lesů
Vedle poměrně dobře měřitelného úbytku ploch zaznamenáváme rovněž zhoršení kvality lesních ekosystémů, které není tak zřetelné a na první pohled viditelné, avšak je stejně významné jako kvantitativní úbytek lesních ploch. Týká se všech typů lesů a všech kontinentů, i když má na různých místech odlišný charakter. Všude má velký vliv fragmentace lesů, v rozvinutých zemích je pak navíc velmi významné poškození imisemi a geochemickými změnami, například eutrofizací lesních půd. Tropické lesy jsou poškozovány lovem zvířat, kácením vybraných druhů stromů, pronikáním lidí (například prospektorů a těžařů) do nitra lesů. V posledních letech (a rovněž v nejbližší budoucnosti) nepříznivě ovlivňuje stav lesů probíhající změna klimatu, která postihuje zejména jehličnaté severské lesy. Lesní ekosystémy jsou citlivě adaptovány na donedávna velmi stálé klima a současným změnám, zejména oteplení, se dokáží přizpůsobit jen omezeně, zvláště pro jejich velikou rychlost. Jednotlivé negativní jevy mohou mít různou podobu, například dramatický nárůst ohrožení hmyzími škůdci. V tropických oblastech může docházet k postupnému vysychání celých velkých oblastí, v této souvislosti se prohlubují například obavy o Amazonii. Lesy jsou na mnoha místech citelně devastovány lesními požáry, které jsou sice v zásadě přirozeným jevem a mnohde přispívají k potřebné regeneraci lesních porostů, avšak v důsledku lidské činnosti a změny klimatu jsou častější a ničivější.
Ukázka elektronické knihy