DANI COLLINSOVÁ
Vypadala tak sklíčeně, že ho z toho bodlo u srdce. „Miluj se se mnou, jestli chceš. Ale… neříkej mi, že jsem krásná, když se pak chováš, jako by ses na mě nemohl ani podívat. Nelíbej mě, jako by ses toho nemohl nabažit, když mě pak odstrčíš, jako bych se ti nelíbila. Neříkej před místností plnou lidí, že si myslíš, že jsem úžasná, když to není pravda. Další takové kotrmelce už nesnesu. Prostě nemůžu.“ Karim přimhouřil oči. „O čem to mluvíš? Není pravda, že se mi nelíbíš.“ Galila pevně semkla víčka. „Nezáleží na tom, co cítíš, jen buď upřímný. A konzistentní. Prosím. Je v pořádku, že mě chceš jen trochu, tak, jako jakýkoli muž reaguje na jakoukoli dostupnou ženu. Nesnaž se mi pochlebovat a chovat se jako…“ „Cože?“ potřásl hlavou a napjal se, protože se obával, že na sebe během času prozradil příliš mnoho. Rozhodně ve chvíli, kdy ho vzala do úst. „Já nevím,“ pokrčila rameny a hlas se jí zlomil. „Já nevím, co cítíš. A o to jde. Někdy se chováš, jako bych se ti líbila, ale pak… pak zase ne.“ „Samozřejmě, že se mi líbíš, Galilo.“ Polkl. Nejspíš chápe, o co jí jde. „Ale už na začátku jsem ti řekl, že nemůžeš očekávat, že tě budu milovat.“ „Já nemluvím o lásce, Karime! Mluvím o základní úctě. Od toho dne v tvé knihovně jsi na mě sotva promluvil. Chováš se, jako by se to nikdy nestalo! A pak si myslíš, že mi řekneš pár milých vět – jak jsem krásná a tak – a já hned budu chtít…“ Mávla k posteli a pak jí ruka poraženecky klesla k boku. Karimovi se sevřelo srdce. „Tak jsem to nemyslel, Galilo.“ „Nejhorší na tom je, že s tebou přesto chci mít sex. Ale buď upřímný v tom, jak to bude potom. Jestli mě znovu hodláš ignorovat, dokud zase nedostaneš chuť, tak se vykašli na růžové lístky a svíčky a nechovej 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275442
ŠEJKOVA NEVĚSTA
se, jako bys chtěl, abych dnes něco cítila. Nechovej se, jako by to dnes pro někoho z nás mělo být něco výjimečného. Ne když pak budeš zase předstírat, že neexistuju.“ Karim si prsty sevřel kořen nosu. Tato chvíle je výjimečná. Je to pro ni poprvé. Copak si myslí, že on z toho není nervózní? Je přece na něm, aby to pro ni bylo výjimečné. „Chtěl jsem, aby ses uvolnila.“ „No, tak to nemůžu.“ Setřásla ze sebe tu podivnou melancholii, která se jí na chvilku objevila v očích a sáhla po náušnicích, aby si je sundala. „Tak pojďme na to, ať to máme za sebou a ty se můžeš zase zamknout ve svém pokoji.“ „Ať to máme za sebou?“ zopakoval a stáhl se mu žaludek. „Já chci, aby pro tebe naše milování bylo potěšením, Galilo. Ne povinností.“ „Já nejsem jako ty! Když spolu… jsme, prožívám to. Cítím to.“ Sevřela ruku do pěsti a přitiskla si ji na hruď. „A ty toho využíváš, abys se mnou manipuloval. Možná ne schválně. Možná si jen neuvědomuješ, jak špatný dopad to má na mé city, ale děláš to. Já to nemůžu dělat ani jednu noc, Karime. O celém životě ani nemluvě. Beru, že je to domluvené manželství, ne manželství z lásky. Ale nechovej se, jako by ti na mně záleželo, když vzápětí dáš jasně najevo, že ne. To nesnesu. Už znovu ne.“ Kdyby mu vrazila do prsou dýku, nezranilo by ho to tolik. Její obvinění byla už tak dost vážná, ale teď ho napadlo, jestli se jí to už někdy stalo, jestli někomu nabídla své srdce a on ji odmítl. A pokud ano, proč ho to vzalo o tolik víc, než kdyby před ním měla jiné milence, fyzicky? „Kdo jiný ti to udělal?“ Potřeboval to vědět. „Na tom nezáleží,“ zamumlala a odvrátila se, aby si stáhla zdobené náramky z obou zápěstí. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275442
DANI COLLINSOVÁ
„Ovlivňuje to naše manželství. Náš vztah.“ Co se sakra stará o něco takového? Dala mu zelenou, může se s ní pomilovat a netahat do toho hlubší city. Měl by jásat. A místo toho se tu rmoutí nad tím, že Galila půjde do jejich manželské postele a neotevře se mu, že by mohl přijít o její nepředstírané vzrušení a potěšení, jež jí jejich společné chvilky před tím zjevně poskytovaly. Projel si prsty vlasy. „Kdo to byl?“ nenechal se odbýt. Galila si povzdechla a dlouho mlčela, zatímco šperky tiše cinkaly, jak je odkládala do šperkovnice. „Ve světle toho, co jsme se o mé matce nedávno dozvěděli,“ začala tiše, „už chápu, proč se chovala k mým bratrům tak, jak se chovala. Proč je odstrkovala. Musela dát pryč dítě, které si chtěla ponechat. To v člověku musí něco zlomit. Možná to byl taky důvod, proč nakonec odstrčila i mě, ale vždycky to tak nebylo. Celé roky předtím…“ Ramena jako by jí klesla pod neviditelnou vahou. „Na ničem z toho doopravdy nezáleží, Karime,“ pronesla slabě. Jeho hněv byl náhle ten tam. Nedokázal si představit nic důležitějšího než to, co mu právě vyprávěla. „Pokračuj,“ vybídl ji. „Zní to, jako bych byla největší chudinka pod sluncem. A přesně tak povrchní, jaká si myslíš, že jsem.“ Zůstala k němu otočená zády a sklonila hlavu, jako by to vyprávěla svým prstům u nohou. „Když jsem byla malá, cítila jsem se výjimečná. Bylo očividné, že jsem matčin miláček. Otec ji uctíval a ona mu nedávala nic. Kluci se naučili žít bez její náklonnosti, ale mě matka zbožňovala. Česala mě a oblékala mě tak, abychom si byly podobné. Brala mě všude s sebou a byla pyšná a šťastná, když lidé říkali, že jsem krásná a vypadám jako ona.“ 100 Ukázka elektronické knihy