z mála maďarských generálů, kteří se po 15. září 1944 připojili k Sovětům. Nová vláda podepsala 20. ledna 1945 v Moskvě do‑ hodu o příměří, mezi jehož podmínky patřila mimo jiné aktivní účast Maďarska na boji proti Německu, závazek reparací vůči SSSR, ČSR a Jugoslávii, neplatnost obou vídeňských arbitráží, evakuace okupačního aparátu z obsazených území, rozpuštění všech fašistických organizací a pohnání válečných zločinců k zodpovědnosti. Přes formální rovnoprávnost jednotlivých politických stran rozhodující mocenské nástroje k totálnímu ovládnutí země drželi nyní v rukou maďarští komunisté, a to bez ohledu na jejich původní malý počet i slabý vliv mezi obyvatelstvem.
– 97 –
Evropa v plamenech_tisk.indd 97
24.03.2020 10:02:07 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275161
7 Odbojové hnutí v dalších evropských zemích 7.1 Sovětský svaz Dne 22. června 1941 zahájilo Německo a jeho spojenci útok na Sovětský svaz. Jen do poloviny července postoupili útočníci na některých úsecích fronty až o 600 kilometrů a způsobili Rudé armádě řadu těžkých porážek. Minsk padl již 16. července 1941, Kyjev o dva měsíce později. Až na konci roku 1941 byl německý útok zastaven před Moskvou a Rudá armáda zde přešla do protiútoku. V létě 1942 ale v rámci své nové ofenzivy německá vojska obsadila další oblasti Sovětského svazu, dobyla Sevastopol, pronikla na Kavkaz a ke Stalingradu. Pod německou okupaci se tak v průběhu let 1941–1942 dostaly Ukrajina, Bělorusko, Moldávie, Litva, Lotyšsko, Estonsko i řada oblastí Ruska. Rozhodující strategický zvrat na východní fron‑ tě přinesla až bitva u Stalingradu na přelomu let 1942 a 1943 a zejména pak bitva u Kurska v červenci 1943, po níž začala Rudá armáda útočníky z území SSSR vytlačovat. Charakter války na sovětsko‑německé frontě se měl již od počátku výrazně lišit od bojových akcí na Západě. To na‑ značil již Hitlerův tzv. „komisařský rozkaz“ (Komissarbefehl) z 6. června 1941, který nařizoval popravovat všechny zajaté politické důstojníky Rudé armády. Za německými vojenskými jednotkami postupovaly zvláštní operační skupiny (Einsatz gruppen), složené z příslušníků SS, SD a policie, jejichž úkolem byla fyzická likvidace Židů a Romů, ale i představitelů sovětské správy, vojenských komisařů Rudé armády a příslušníků inte‑ ligence. K jejich nejznámějším zločinům patří povraždění asi 34 tisíc Židů v Babim Jaru nedaleko Kyjeva na přelomu září a října 1941. Obětí teroru operačních skupin se na území SSSR stalo asi 1,5 milionu osob, v převážné míře Židů.139
– 98 –
Evropa v plamenech_tisk.indd 98
24.03.2020 10:02:07 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS275161
Brutální metody byly nacisty používány i vůči sovětským válečným zajatcům, kterých jen do konce roku 1941 padly do rukou Němců asi tři miliony. Během války jich nacisté přes půl milionu povraždili a dalších 2,6 milionu zahynulo v důsledku vyhladovění a špatného zacházení.140 Tyto genocidní akce měly být východiskem k realizaci tzv. Ge‑ nerálního plánu Východ (Generalplan Ost), jehož několik verzí vzniklo v průběhu let 1941–1942. Plán, na jehož vypracování se podílely RSHA, SS, rasově politický úřad NSDAP i další nacistické instituce, předpokládal rozsáhlou kolonizaci a germanizaci východní Evropy a zahrnoval vyhlazení nebo přesídlení velké části místního, zejména slovanského obyvatelstva.141 V rámci příprav tohoto plánu došlo mimo jiné k likvidaci všech vyso‑ kých a středních škol na sovětské Ukrajině a ke zrušení všech místních kulturních institucí. Na okupovaném území Litvy, Lotyšska, Estonska a části Běloruska byl ještě v roce 1941 nacisty vytvořen tzv. Říšský komisariát Ostland (Reichskommissariat Ostland). Druhý obdobný správní útvar – Říšský komisariát Ukrajina (Reichs kommissariat Ukraine) – zahrnoval pravobřežní Ukrajinu, část území Běloruska a povodí dolních toků řek Desna a Sejm. Obsazené území Haliče bylo připojeno k polskému Generál‑ nímu gouvernementu, severní Bukovina, Besarábie a území tzv. Transnistrie mezi Dněstrem a jižním Bugem k Rumun‑ sku. Finsko si znovu připojilo část východní Karélie, o kterou přišlo po tzv. zimní válce se Sovětským svazem na přelomu let 1939 a 1940, na okupovaných územích Ruska a části Ukrajiny přiléhající k frontě byla zřízena německá vojenská správa.142
7.1.1 Národní hnutí na okupovaných územích SSSR Vzhledem ke svým celkovým záměrům s východní Evropou neměli nacisté zájem na politickém spojenectví s místními ná‑ rodními hnutími, která působila zejména na západní Ukrajině, v Pobaltí a v menší míře i v Bělorusku. Projevilo se to hned
– 99 –
Evropa v plamenech_tisk.indd 99
Ukázka elektronické knihy
24.03.2020 10:02:07