„Měl byste si promluvit s tím svým Ušlechtilým, inspektore,“ řekl detektiv, když za sebou sekretářka zavřela dveře. Evans odložil hrnek a hřbetem ruky si otřel knír z pěny. „Prosím?“ „No, s tím Ušlechtilým, s bývalým parťákem…“ „Vím, o kom mluvíš!“ přerušil ho Evans ostře. „Ptám se, proč si myslíš, že je to tvoje věc?“ Gratz se nervózně zavrtěl na židli. Bylo poznat, že takovou reakci neočekával. „Vlastně už není moje, ale… holky v sekretariátu mi říkaly, že si taky vyžádal část materiálů. Wolfovu složku, popisy obětí z taxíků. Asi pracuje na stejném případu.“ Inspektor si sevřel kořen nosu a několikrát se pomalu, zhluboka nadechl. „Promiň, Gratzi. Málo jsem spal a…“ „Nic se neděje, inspektore, chápu.“ Detektiv vstal ze židle a vykročil ke dveřím, v dlani pořád svíral hrnek s kávou. Ukázal na něj. „Myslíte, že mi Agnes dovolí, abych si ho vzal s sebou?“ „Možná. Pokud slíbíš, že ho vrátíš umytý,“ odpověděl Evans. Nežertoval.
* Gumová hlavička narážela do stěny. Klep, klep, klep… Marco Vincenzi, věk 32 let, místo narození Grimm City, Reuben. Ženatý, dvě děti. Lokální veřejný pracovník, člen rady čtvrti Reuben, dvakrát oceněný za angažování se v záležitosti poskytování potravinové pomoci nejchudším občanům čtvrti (jednou princeznou Leokadií během slavnosti u příležitosti narození královského potomka). Spoluautor projektu nařízení
101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274956
Městské rady majícího za cíl omezit plýtvání s potravinami. Podezřelý z úplatkářství, obchodování s volebními hlasy a nezákonného lobbingu. Přátelské styky s okolím zločineckého bosse Franciska Thorniniho. Zavražděn v ulici Declourix (Horní Reuben) neznámými pachateli. Uhořel zároveň s vozem, manželkou (Inez Vincenzi, věk 26 let) a řidičem taxíku [jméno neznámé]. Identifikován na základě osobních věcí… Klep… klep… klep… Norman Carlson, ps. „Hubeňour“, věk [neznámý], narozen [neznámo], recidivista, odsouzený za vloupání, napadení s následkem smrti a neúmyslné zabití v nápravném zařízení Weston (oblast Třetihorsko, země Grimm). Amnestován při příležitosti narození prince Stuarta. Takzvaný poručík ve zločineckých strukturách rodiny Räuových. Oblast působení: Navalla Afiada. Napadený na ulici Miltona J. Croxe, Navalla Afiada, po smrti dekapitován zároveň s Luciem Coxem, Warrenem „Plivátkem“ Nicim (řadovými členy jeho skupiny) a taxikářem Mirem Uleckým. Hlavy všech čtyř byly připevněny na ohradu velkoskladu s ochrannými oděvy Petca Gibbildiho nacházejícího se jednu ulici od místa činu, na ulici Terricea Stirenvolta, Navalla Afiada. Klep… klep… A tak dále, a tak dále. Další hlášení, další fotografie rozvěšené na korkové tabuli. David Ullman, pseudonym „Švícko“, šéf nočního klubu spojený s Thorninim. Jackson Crews a Gerard Banks, stejný džob, jen u Zlé
102 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274956
královny Reginy Räuové. Nathaniel Hawkins, právník u Thorniniho, Leo Nelson, přezdívka Slizoun – účetní několika krycích firem rodiny Räuových. Pro ty poslední pracoval i Ian Stockton, lékař-dermatolog. K tomu na Thorniniho straně tři zavraždění „poručíci“ – Stěpan Virov zvaný Vločka, Ferguson Knob a Alfonzo „Al“ Sousa – a několik pěšáků. McShane odložil hlavičku panenky na pracovní stůl a pevně si stiskl spánky, aby ztlumil narůstající bolest hlavy. V noci spal jen málo, a navíc hodně nepohodlně, protože když si uvědomil, že je nejvyšší čas odsud vypadnout, skoro svítalo a vracet se domů už nemělo cenu. Takže usnul na podlaze přikrytý kabátem a s rukou pod hlavou, a probudil se úplně rozlámaný. Vstal, použil koupelnu a pak vyhnal strážníka pro silnou černou kávu, odvolávaje se na vyhlášku týkající se Noble Service, konkrétně na bod: „Každý policista bez ohledu na hodnost je povinen bezodkladně poskytnout veškerou pomoc agentovi plnícímu služební povinnosti.“ Pak si ještě v archivu objednal kopie dokumentů, které mu scházely, a pustil se do práce spočívající především v zírání do zdi a házení gumovou hlavičkou. Ať už byl útočníkem kdokoli, tajemný „nový hráč“ to vzal pěkně zostra. Ve městě působilo více než deset menších a větších zločineckých organizací, ale donedávna byly důležité jen tři: rodina Räuových, banda Franciska Thorniniho a malé impérium Irwina Grumliga-Hattawaye, které se těšilo velké podpoře místní samosprávy. Avšak přímý potomek Leona Grumliga, zakladatele průmyslové části města, která byla ostatně pojmenována po něm, se v poslední době choval tak, jako by opustil oblast zločinu a zabýval se pouze legálními obchody své rodiny. Takže dva velké rody a spousta štěňat, která se hryzala navzájem, jen aby urvala něco z velkých obchodů. Ostatně, většina stejně platila buď Thorninimu, nebo Räuové za to, že se dívají jinam, když chtěli obsadit čtvrť nebo dvě a vybírat od hokynářů v ýpalné,
103 Ukázka elektronické knihy