98
MAGNUS JONSSON
„Rozumím. Jestli si myslíte, že ten notebook není pro vyřešení případu důležitý, mám ještě spoustu dalších věcí na práci. Můžete zavolat, když se s technickou stránkou nebudete moct hnout z místa. Pokud teda vážně budete chtít, abych se podívala na zalogované webové vysílání.“ „Tak jsem to nemyslel.“ Rickard přemýšlel, jestli by se sám zvládl pustit do vyhledávání na harddisku. Ale s ohledem na to, že by odpověď znal nejradši okamžitě, mu to připadalo jako špatná možnost. A nebyl důvod se s Linn rozkmotřit. „Takže harddisk není vymazaný?“ Linn na prkně prudce zabrzdila. Jak může být takhle blbá? Proč to nezkontrolovala, než vyrazila ven? „Ach, vydržte chvilku.“ Posadila se na prkno, vytáhla Annin počítač, naťukala přihlašovací údaje a zkontrolovala složky dokumentů. Prázdné. Ucítila knedlík v krku. Klikla na koš. Prázdný. Několika ráznými kliknutími otevřela dočasné soubory. Potom historii prohlížeče. Všechno bylo vymazané. Naprosto vypleněné. V duchu zaklela. Z mobilu se ozval Rickardův hlas. „Haló. Jste tam?“ Zaváhala. Cítila se jako blázen. Neměla být tak troufalá. „Eh, jo, jsem tu. Ale vypadá to, že byl smazaný celý disk.“ Než stihl Rickard něco říct, pokračovala. „Ale asi bych si s tím uměla poradit, když dostanu pár hodin.“ „Do prdele. Vy si vážně myslíte, že to půjde obnovit?“ Rickard byl rád, že ji prostě nesjel a nepožádal, aby vrátila počítač. A že už stihl probrat s Louisou, že může rozšířit Linnina oprávnění, pokud to bude potřeba. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274933
Muž, který si hrál s panenkami
99
„To by mohlo jít. Půjde to. Hned se do toho pustím a zkusíme to.“ Linn zavěsila, znovu naskočila na své prkno a málem upadla, když se odrazila, ale ještě nestihla vyrovnat balanc. Přestože svítilo sluníčko a bylo poměrně teplo, Skinnarviksberget zavrhla. Kvůli větru by tam na sezení bylo příliš chladno, a navíc by jí lítaly vlasy do očí. Ačkoliv byl u vysílače výborný signál, musí někam pod střechu. Pokračovala dál po cyklostezce, která byla s mírným sklonem pro jízdu dokonalá. Předjela pár ospalých cyklistů a obkroužila několik podstatně čilejších skupinek dětí z mateřských škol, které už rázně pochodovaly venku k hřišti v Tanto nebo mířily krmit ptáky u vody. Když je míjela, zaslechla nadšené tleskání. U Loopensova karibského baru prudce odbočila a měla dostatečnou rychlost, aby projela kolem rockového klubu Debaser. Pak opět musela zapojit svaly na nohou, aby projela celou trasu po bergsundském nábřeží, kolem mostu na Reimersholme a dál do Långholmenu. Když vyjela na långholmenský most, ke své radosti zjistila, že je volno na molu pod ním. Cokoliv jiného by vlastně bylo divné, protože byl všední den a časné ráno. Lidi s normálním zaměstnáním byli v práci. Na druhou stranu v Södermalmu žije překvapivě dost lidí s nepravidelnou pracovní dobou, kteří by jí mohli místo zabrat. Sešla na molo, opřela se zády o jeden z dřevěných pilířů, který jej kotvil v kanálu Pålsundet, a vytáhla počítač. Připojila mobilní internet a napojila svůj externí harddisk. Rychle se proklikala na Stellar Phoenix Data Recovery a dodala softwaru pokyny. Potom se dostala do něčeho, co by vnější pozorovatel asi označil za trans. Byla tu ona, počítač a úkol, který měla splnit. Zbytek světa zmizel. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274933
100
MAGNUS JONSSON
Mělo by to jít. Už se jí to dřív podařilo. Pokud nebyly vymazané soubory přepsané. Teprve když ji počítač varoval, že dochází baterie, uvědomila si, že uplynuly skoro čtyři hodiny. Vyměnila baterii, nalila si čaj z termosky a zadívala se přes kanál. Vodou vedle ní neslyšně proplouvaly dva kajaky. Kajakáři na ni pokývli hlavou, shodli se, že je nádherný den. Linn se dívala na čluny přivázané na protější straně, lesklé, čerstvě nalakované dřevěné lodě z mahagonu. Muselo trvat neskutečně dlouho dostat čluny do toho perfektního stavu, v jakém se právě nacházely. Byl na ně hezký pohled, ale nebylo to nic pro ni. Vyžadovalo to příliš mnoho trpělivosti a údržby. Navíc je sezona příliš krátká ve vztahu k práci, která s tím je spojená. V každém případě byly lodě na hony vzdálené jejímu rozpočtu. Došel čaj. Pozorovala obrazovku počítače, která zablikala. Oprava dokončena, stálo tam. Zaplavil ji pocit euforie. Klikla a na monitoru četla: Opraveno 425 GB. Nalezeno 134 složek. Nalezeno 16 000 souborů. Sjížděla níž. Všechny složky byly označené zeleně a vypsané jako Vynikající stav. Nebyly detekovány žádné přepsané bloky dat. Takže mohla prostě začít hledat. Vstoupila do obnovené historie prohlížeče a klikla na dočasné soubory a stahování ve zmenšeném okně v rohu obrazovky. Klik za klikem se dostávala dál od začátku v 1.30 v neděli ráno. Od momentu, kdy byl harddisk smazán. Otřásla se. Chvíle, kdy byla Anna zavražděna. Když prošla poslední měsíc, vstala a protáhla se. Byla spokojená. Bez ohledu na to, jak málo asi Rickard důvěřoval počítači i jejím schopnostem a jak přehnaně velkou víru měl v technické důkazy, tohle ho bude zajímat.
Ukázka elektronické knihy