97
Vo j e n s k é o p e r a c e v s e v e r o z á p a d n í c h Č e c h á c h
Co štáb nejvyššího (plukovníka) jízdy požadoval za měsíc Zlatých Koní Profous se svým lidem Královskému komisaři Suma
40 150 956
Na kompanii (prapor) pěchoty měsíčně Kapitán Poručík Praporečník Seržant Führer Ubytovatel Kaprál Písař Feldherr (vojevůdce?) Hudebníci Vojíni Do plukovní a kompanijní kasy Suma
140 45 38 20 13 13 12 12 12 7 6 150 464
5 4 48 Krejcarů 3 2 2
30 30 7
Symbolem válečného běsnění v severozápadních Čechách se stal Chomutov – jedno z největších českých měst, které se během pár let válečné vřavy proměnilo v sídlo obývané pouhými několika rodinami, zato zatížené obrovskými dluhy.226 Zdejší představitelé několikrát přímo císaři adresovali moratoria žádající o úlevu od placení povinných daní a od umisťování oddílů s odvoláním na málo měšťanů žijících uvnitř města a vůbec špatné podmínky k životu.227 Těžkou ranou byl přelom Chomutov v době předbělohorské patřil mezi 10–12 českých a moravských měst s počtem obyvatelstva v rozmezí 5–8 tisíc. Tím se řadil mezi ta největší na území zemí Koruny české. Srov. MAUR, E., Obyvatelstvo…, s. 99. 227 SOkA Chomutov, AM Chomutov, inv. č. 1573, kt. 231, Moratoria. Moratorium 226
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274814
98
Krušné hory ve švédském sevření
let 1634 a 1635, přičemž by se mohlo zdát, že v obecném měřítku právě toto období patřilo mezi klidná. Rok 1634 se však nesl ve znamení zmatků spjatých se zásadní reorganizací císařské armády po Valdštejnově odstranění. Severozápadní Čechy navíc byly v pozdním létě téhož roku přepadeny spojeným švédsko‑sasko‑braniborským vojskem. Krupský kronikář Michel Stüeler si k danému roku poznamenal: „… byl to zarmoucený, smutný a bídný […] také velmi suchý rok.“228. Slabá úroda v nejtěžších letech „malé doby ledové“ nedokázala nasytit zemědělce s jeho hospodářstvím, natož stovky a tisíce vojáků neživících zdaleka pouze sebe.229 Vložení poloviny regimentu generála polního strážmistra Rudolfa Morzina o síle čtyř kompanií zřejmě přímo do města a zbytku do okolních míst proběhlo nepochybně po Novém roce 1635.230 Jejich pobyt, zachycený v níže citovaném rejstříku, uvádí důležité informace aplikovatelné na řešení problematiky logistiky menších oddílů. Nabízí vhled do ekonomiky vojenského tělesa v polovině třicátých let 17. století v Čechách, zároveň však umožňuje zhodnocení dopadů nařízení vydávaných vrchním velením císařské armády na zásobování a vydržování těchto jednotek. Regiment v době žoldnéřských armád označoval spíše organizační jednotku než bojové uskupení,231 a jeho vnitřní strukturu proto také tvořili jedinci vykonávající nebojové funkce. Podle výše finančních odměn uváděných v rejstříku si ihned po plukovníkovi jakožto nejvyššímu veliteli celého regimentu s platem 30 zlatých týdně stál viz Ottův slovník naučný 17, s. 599. 228 Paměti…, s. 243, fol. 101. 229 PARKER, Geoffrey, Global Crisis. War, Climate Change and Catastrophe in the Seventeeth Century, Yale 2013. 230 Prameny V., s. 356. Rozdělení zimních kvartýrů. Srov. tamtéž, s. 369. Stav pro konec května. Pro období ledna až června se zachoval rejstřík výdajů. SOkA Chomutov se sídlem v Kadani (dále SOkA Chomutov), AM Chomutov, inv. č. 1573, kt. 231. Specifikation und Verzeichnis… Anno 1635. 231 Na tomto místě je možné použít poněkud modernější pojem „pluk“.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274814
Vo j e n s k é o p e r a c e v s e v e r o z á p a d n í c h Č e c h á c h
99
nejlépe polní strážmistr s 12 zlatými.232 Štáb však tvořili i úředníci, mezi něž můžeme řadit kvartýr mistra (7 zl. týdně), sekretáře (4 zl.) nebo profouse (8 zl.) s proviant mistrem (5 zl.). Zcela mimo jakýkoli boj stál kaplan, zaujímající v hierarchii pluku místo mezi sekretářem a kvartýr mistrem.233 Celý štáb v Chomutově zůstal dlouhých 22 týdnů a v celkových nákladech města, uváděných v rejstříku, tvořil přibližně desetinu odvedených peněz.234 Všechny tyto položky však nezahrnovaly tzv. servície. Obdobné podmínky panovaly v kompaniích (praporcích, praporech). Ty se často pojmenovávaly po svých hejtmanech (kapitánech), a v rejstříku se tak setkáváme s kompaniemi Ullersdorfovou či Müllerovou. Pochopitelně právě ti pobírali v jednotce nejvyšší částky, přičemž například hejtman zmiňované Müllerovy kompanie si mezi 29. lednem a 16. červnem celkem přišel na 136 zlatých.235 Následovaly hodnostní stupně spadající do důstojnického sboru, tedy poručík a praporečník, pobírající 60 a 50 zlatých. Dalšími byli poddůstojníci, jako například seržant (feldwöbel; 21 zl.) nebo blíže těžko identifikovatelná šarže führer (12 zl.).236 Zmiňované částky jsou vedeny podle ustálené výše uváděné zřejmě v patentu plukovníka, a jejich výše se tudíž ve sledovaném rejstříku v zásadě nemění. Zcela rozdílné jsou ovšem částky vydávané po týdnech a opět podléhající ustálenému koeficientu. Například poručík SOkA Chomutov, AM Chomutov, inv. č. 1573, kt. 231, Rejstřík, fol. 1r. Tamtéž, fol. 1r. Více k formování regimentu viz LANGER, Herbert, Hortus
232 233
Bellicus. Der Dreißigjährige Krieg. Eine Kulturgeschichte, Leipzig 1978, s. 92–102. 234 SOkA Chomutov, AM Chomutov, inv. č. 1573, kt. 231, Rejstřík, fol. 1r. Por. tamtéž fol. 10r. Celkové náklady města 34 102 zl. Na štáb bylo odvedeno 3228 zl. 235 SOkA Chomutov, AM Chomutov, inv. č. 1573, kt. 231, Rejstřík, fol. 8r. Částka je srovnatelná s platem hejtmana, který ve městě meškal od 3. ledna do 16. června (tedy 160 zl.). 236 Tamtéž, fol. 3v. K hodnostem v kompaniích za třicetileté války podrobně KOCH, Tomáš, Vojenské hodnosti za Třicetileté války I.–II., Mortaigne regiment [online 5. 9. 2017] http:// www.mortaigne.com/vojenske‑hodnosti‑za‑tricetilete‑valky. a178.html, http:// www.mortaigne.com/vojenske‑hodnosti‑za‑tricetilete‑valky‑ii. a179.html.
Ukázka elektronické knihy