MELANIE MILBURNEOVÁ
něžně uchopil její pravé ňadro do dlaně, jako kdyby svíral tu největší svátost. Palcem jí přejel přes rozcitlivělou bradavku a ona zalapala po dechu slastí. Druhou ruku jí vsunul pod tričko a pomalu se pohyboval vzhůru po její nahé pokožce na zádech. Rozepnul jí podprsenku a vzápětí uchopil obě její ňadra do svých dlaní a chvíli je dráždil a laskal prsty. Zničehonic odpoutal svá ústa od jejích, sklonil hlavu a přejel jazykem přes pravou bradavku a vzápětí jím obkroužil celý dvorec. Vnímala vlhkou stopu, kterou za sebou zanechával, a útroby se jí sevřely slastí. Bylo to tak neskutečně vzrušující, že málem zapomněla dýchat. Andrea přesunul svou pozornost k druhému ňadru a chvíli ho stejným způsobem zkoumal. Dráždil bradavku jazykem, potom ji jemně uchopil do zubů a nasál ji mezi rty. Cítila, jak s každým pohybem padají její zábrany – plot, který postavila kolem svého přísně střeženého srdce, se začal poroučet k zemi. Vzal ji za ruku a odvedl k posteli. Něžně ji položil na záda a potom se znovu přitiskl svými ústy k jejím. Jak si mohla tak dlouho upírat něco tak neskutečně magického? Požitek z každého dotyku. Slastný pocit bezpečí, když ji sevřel v náručí. Závratný pocit té největší blaženosti, který zaplavoval celé její tělo a který v ní dokázal probudit jen on. Andrea jí něžně odhrnul pramen vlasů z očí. „Pořád jsi si jistá, že to chceš?“ Izzy přejela dlaněmi přes jeho strniště, které připomínalo smirkový papír. „Ano.“ Znovu ji políbil na ústa, potom se svými rty přesunul přes krk až k dekoltu. Jazykem kopíroval každou křivku jejích ňader, dráždil a laskal její bradavky, až se slastí prohýbala v kříži. Potom zabloudil rukou k jejímu klínu a vykasal jí sukni. Všechny jeho 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274284
SVÁZANÁ PŘÍSAHOU
pohyby byly pomalé a neskutečně vzrušující, v žádném případě nespěchal, ani na ni nenaléhal. Izzy se mezitím potýkala s knoflíčky u jeho košile, nedočkavá, až bude moci zabořit prsty do temného ochlupení na jeho mužné hrudi. Když se jí konečně podařilo košili rozepnout, sledovala linku temných chloupků vedoucí k pasu, kde mizela pod páskem u kalhot. Zatajil dech, když se dotkla jeho podbřišku, a když s překvapivou smělostí a odvahou přejela prsy přes napnutou látku jeho kalhot, tiše zamručel slastí. Pohlédl na ni a ona se zachvěla, zatímco jemu se oči zaleskly touhou. „Chci tě. Bože, jak strašně moc tě chci.“ Hlas měl drsný a zaznívalo z něj až určité roztrpčení. „Říkáš to, jako kdybys svou touhu považoval za nemoc, která tě právě postihla.“ Drsně ji políbil. „Skoro máš pravdu. Akorát mě ta nemoc drží už několik let.“ Mírně se od něj odtáhla, aby mu viděla do obličeje. „Kolik let?“ „Přesně sedm,“ přiznal s posmutnělým výrazem, ze kterého se jí sevřelo srdce. Izzy prstem přejela přes jeho rty. „Takže jsi svá slova, abych se vrátila, myslel vážně!“ „Smrtelně vážně.“ Vzal ji za ruku a nasál do úst její ukazováček, jako to před chvílí dělal s jejími bradavkami. S každým dráždivým pohybem jeho jazyka její vzrušení rostlo. „Řekl jsi mi tenkrát jasně, že mám zmizet a přijít zpátky, až vyrostu.“ „Což jsi taky udělala,“ pronesl s pohledem upřeným na její dokonalá ňadra. „Do té doby mi nezbývalo nic jiného, než držet se od tebe dál.“ Izzy uchopila jeho dlaně a přitiskla si je k prsům. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274284
MELANIE MILBURNEOVÁ
„Jenže já teď chci, abys byl u mě co nejblíž. Chci tě se vším všudy.“ Přes tvář mu přelétl stín. „Bereš antikoncepci?“ „Samozřejmě.“ „To je dobře. Protože mít sex je jedna věc, ale mít dítě je něco docela jiného.“ „Nemusíš se bát, Andreo, nehodlám s tebou otěhotnět.“ Nechtěla znít příkře, ale zdálo se jí, jako kdyby se doopravdy obával, že se ho snaží chytit do pasti a udělat z něj schválně otce. „Může se to stát, i když jsou lidé opatrní.“ „Pokud dodržuješ určitá pravidla, zas tak často se to nestává.“ „Kdyby k tomu ale přece jen došlo, co bys udělala?“ vyzvídal. Izzy nikdy nepřemýšlela o tom, že by měla potomka. Ostatní ženy to tak měly – vdaly se za člověka, kterého milovaly, a potom se jim narodilo jedno dítě a vzápětí další. Ona se však vědomě podobným úvahám vyhýbala. Když viděla, jak její matka trpěla pod nadvládou despotického otce, rozhodla se, že ona žádnému muži nic podobného nedovolí. A i když jí bylo v době smrti Hamishe pouhých pět let, dobře si uvědomovala, jak strašně její rodiče jeho ztrátou trpí. I to ji posílilo v rozhodnutí zůstat sama a bezdětná. Kdyby se do někoho zamilovala, zvýšila by se tím její zranitelnost. Vždycky jí připadalo rozumnější a i bezpečnější, držet v případě mužů emoce na uzdě. Představovat si dítě, které by měla s Andreou, bylo velmi nebezpečné. Otevírala tím dveře do tajných zákoutí své duše, které by raději měla nechat zavřené. Okamžitě se jí v hlavě začaly rojit obrázky, jak drží v náručí malého novorozence se záplavou černých kadeřavých vlásků. Srdce jí podivným způsobem zjihlo. Musela se zhluboka nadechnout, aby znovu 100 Ukázka elektronické knihy