98
2. Schwarzenberské počátky – Třeboň 1660–1680
neřešila otázka, jak zvýšit platební morálku poddaných. Bylo konstatováno, že sklizeň byla špatná, takže nebude ani dost obilí od sedláků ke snížení kontribučního dluhu. Uvedený velmi vysoký nedoplatek, či přesněji berní dluh vyvolává řadu otázek. Jak vlastně fungoval berní systém v království a stejně tak na panství? Musela zaplatit alespoň část dluhu za své poddané vrchnost? Jak mohly být takovéto dluhy kompenzovány? Ovlivňovaly každodenní život na panství, a to nejen před rokem 1680? Jaké byly vývojové tendence v této nesmírně závažné otázce v dalších desetiletích? Uvedené otázky zde nelze řešit, překročilo by to rámec této kapitoly, ale bylo nezbytné na toto téma alespoň upozornit. Opět velmi podrobné byly žimutické články, kterých bylo jen z tohoto roku více než tři desítky. Odrážely velký zájem o tento statek.343 Dokonce existují ze stejného dne (22. srpna 1679) dva dokumenty, které se ve velkém detailu pokoušejí obsáhnout hlavní témata hospodaření tohoto statku. Objevil se tu také problém tažných koní, typický pro celé panství. To vedlo k rozhodnutí, aby v žimutickém dvoře byly čtyři tažné kobyly a šest tažných volů. Mělo to pomoci při výsevu i při podzimních pracích. Nsledovalo zjištění, že ne všechny chalupy na statku jsou obsazené. Celá vizitace představovala detailní vhled do fungování tohoto statku a naznačila nevelkou dynamiku jeho začleňování do sledovaného hospodářského prostoru, jehož klíčovými panstvími byly Třeboň a Hluboká. Platí to i pro statek Bzí. Stav těchto nevelkých, většinou okrajových statků se jen pomalu přibližoval panstvím, která byla v držení knížete již téměř dvě dekády. Pozvolna byly prováděny opravy, nápravy zanedbaných hospodářských budov z doby, kdy statky byly v rukou předchozích držitelů. Zapomínat nelze ani na skutečnost, že Žimutice a Bzí byly chápány „de facto“ jako součást třeboňského panství.344 Vstupujeme do jednoho z klíčových roků ve vývoji českého venkova v celém 17. století, do roku 1680. Uvedu zde dvě jeho stručné charakteristiky: selské rebelie a morová epidemie. Jaká byla z tohoto pohledu situace na českém jihu? Kníže psal Pruškovskému 8. června 1680 o vizitaci, uvedl jen rámcově jeho povinnosti, bez jakýchkoli konkrét.345 A již o měsíc později posílal Pruškovský výsledek své vizitace.346 Obsahuje na šedesát článků, které spadají 343 Vs Třeboň, sign. I A 6 W gama 6 (22. srpna 1679). Názvy dokumentů: „Gehorsambste Relation über dass jenige, was bei dem Guth Zimutitz in denen Würtschaffts sachen anzuordnen undt zu Fürstl. Gn. resolution zuhinderbringen für nottig zu sein befunden worden.“ – „Schümiticzer Wirtschaffts Puncta, welche vor der fürstl. Commission untern dato Wittingau den 22. Aug. 1679 relationiret und von Ihr fürstl. Gn. de dato Prag den 1. Nov. 1679 gndst. resoluiret, jetzo aber reasumeret worden.“ 344 Viz níže. 345 SOA Třeboň, oddělení Český Krumlov, Schwarzenberská ústřední kancelář, staré oddělení, Třeboň, sign. A 6 W gama 2 a. 346 Vs Třeboň, sign. I A 6 W gama 6 (26. července 1680). Knížecí odpověď má datum 20. září 1680.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274113
2. Schwarzenberské počátky – Třeboň 1660–1680
99
do stabilní struktury, jak jsme se s ní seznámili v průběhu sedmdesátých let. Tentokrát nepřibyly žádné nové články. Nebylo to ovšem způsobeno morem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Dne 5. září 1680 poslal Pruškovský knížeti dopis, ve kterém bilancuje v obecné rovině celou vizitaci, jež byla provedna na obou velkých panstvích stejně jako na přidružených statcích; o morové epidemii nepadlo jediné slovo!347 Vizitátor jen nemohl dokončit formulaci nových článků z časových důvodů. Za tím se skrývá patrně jediná příčina: Pruškovský se jako úředník moravských desk zemských musel vrátit na Moravu. Když obrátíme pozornost k vizitovaným tématům, nepřehlédneme tu detailnější specifikování zejména neobsazených čili pustých selských gruntů, kterých se v této době nacházelo na Třeboňsku více než sto. Byla zmiňována pomoc pro nové hospodáře ve formě stavebního dříví a jiného materiálu. Také v poddanských městech, zejména v Soběslavi, byla řada prázdných, opuštěných domů. Pro jejich případnou revitalizaci nebyla zatím, na rozdíl od venkova, nabízena žádná pomoc vrchnosti. Naopak se tu hovořilo o „knížecím rychtáři“, který by měl poddanská města a městečka na panství spravovat. Navzdory již několikaletému opakování požadavku na přesnější vymezení hranic panství bylo konstatováno, že se v této záležitosti nestalo zatím vůbec nic. Totéž platí o nepříliš kvalitních řetězech na dobytek, které byly dováženy ze Štýrska. I tento bod se stal součástí hlavních témat vizitovaných článků. Velká pozornost byla samozřejmě věnována značným berním nedoplatkům. Kníže pobýval v oněch měsících, podobně jako císař Leopold I., v Linci, kde vzniklo rovněž jeho stanovisko k vizitaci, a to neobyčejně časně po jejím vykonání, totiž 1. října 1680.348 Koncept je opět pozoruhodný přímými zásahy knížete do textu. Velmi znatelné jsou úpravy v záležitostech úředníků („cautiones“), zámecké zbrojnice, chovu mléčných krav či ovčína ve dvoře Švamberk, kupodivu nikoli v podrobně formulovaném článku věnovaném berním nedoplatkům a dluhům. Pravděpodobně na konci sedmdesátých let (v každém případě před 30. 12. 1680)349 vznikl dokument – knížecí rezoluce určená vrchnímu hejtmanovi Mayerhofferovi. Tvořilo ji patnáct článků, které se týkaly jak třeboňského, tak hlubockého panství.350 Koncept, který vyšel z knížecí kanceláře, 347 SOA Třeboň, oddělení Český Krumlov, Schwarzenberská ústřední kancelář, staré oddělení, Třeboň, sign. A 6 W gama 2 a (5. září 1680). 348 Originál Vs Třeboň, sign. I A 6 W gama 6 (1. říjen 1680); koncept SOA Třeboň, oddělení Český Krumlov, Schwarzenberská ústřední kancelář, staré oddělení, Třeboň, sign. A 6 W gama 2 a. Název: „Ihro Fürstl Gn. zu Schwarzenberg gn. Verordnungen über den 26. Juli 1680 deroselben zu Frawenberg proponirte Wittingawer Würtschafts puncta.“ 349 Srv. R. Paleczek: O začátcích, s. 292. 350 Koncept SOA Třeboň, oddělení Český Krumlov, Schwarzenberská ústřední kancelář, staré oddělení, Třeboň, sign. A 6 W gama 2 a. Články: 1. deputát dřeva pro úředníky v Třeboni, 2. malý
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS274113
100
2. Schwarzenberské počátky – Třeboň 1660–1680
byl mohutně doformulovaný či upřesněný samotným knížetem. Nemůže být sporu o tom, že byl opravdu na slovo vzatým odborníkem v celé řadě aspektů hospodářské každennosti třeboňského i hlubockého panství. Jan Adolf například docela přepracoval článek věnovaný chovu mladého dobytka. Články, do kterých majitel panství nezasahoval, jsou vcelku výjiměčné. Ale to už na Třeboňsku nastával podzim a na zdejší zámek dorazil nový hejtman, velmi zkušený schwarzenberský služebník Christoph Georg Siebert.351 Tento muž vstoupil do služeb Jana Adolfa již v roce 1661, kdy vykonával úřad hejtmana zástavního panství Křivoklát a k tomu držel funkci inspektora schwarzenberského majetku. Od 1. listopadu roku 1680 tedy zastával úřad třeboňského hejtmana, a to až do 2. února 1684, kdy v Třeboni zemřel. Vedle toho se stal s působností od 1. února 1681 vrchním hejtmanem schwarzenberských statků v Čechách. *** Sledovali jsme téměř dvě dekády z dějin třeboňského panství, a to léta 1661–1680, kdy se tu ujala vlády nová vrchnost, nový pán a jeho zčásti nový či pozměněný úřednický aparát. Základní zjistění této kapitoly jsou následující: 1. Změny, úpravy či opravy všeho druhu byly primárně zaměřeny na obnovu a zdokonalení vlastního hospodářství. To zatím nebylo nijak intenzivně ani extenzivně rozšiřováno. Týkalo se to jak výrobních kapacit pivovarů, tak zvyšování počtu dvorů, popřípadě ovčínů. 2. V rámci racionalizace hospodářských činností všeho druhu byly zaváděny (tedy nikoli rušeny) koňské potahy a průběžně byl zvyšován jejich počet v panských dvorech. 3. Důležitým vývojovým trendem byla profesionalizace správy panství, a to jak po stránce osobnostní, tak pokud šlo o zavedení potřebných písemností, v nichž měly být evidovány pohyby peněz a živého i mrtvého inventáře. 4. Venkovským poddaným byla věnována poměrně menší pozornost jak ze strany majitele panství, tak jeho správního aparátu. Nebyli postaveni před žádné systémové změny. Potřeba oprav apod. na panství vedla k jistému zvýšení robot. Tato skutečnost byla konpenzována nákupem volů půjčovaných sedlákům, půjčováním obilí apod. Třeboňští poddaní nebyli zatím vtaženi do hospodářských změn.
výkon hlubockého rybníkářství, 3. mladý dobytek, 4. clo ve Veselí nad Lužnicí, 5. archivář, 6. Kalivodovský dům v Praze, 7. slad, 8. bažantnice, 9. Soběslav – příliš vysoké náklady, 10. dvory na Třeboňsku – snížení výdajů, 11. dluhy poddaných: 12 300 zl., 12. Hluboká – obilí, 13. potvrzení městských privilegií, 14. opatření pro případ přetrvávající nouze na panství, 15. stavby, opravy. 351 Vše podle R. Paleczka: O začátcích, s. 292–293.
Ukázka elektronické knihy