7
Význam ošetřovatelství v preventivní kardiologii Tabulka 7.4 Užitečnost podávaných informací v oblasti omezení stresu Absolutní četnost Velmi užitečné
Relativní četnost
1 014
50,9 %
Užitečné
735
36,9 %
Neužitečné
205
10,3 %
38
1,9 %
1 992
100,0 %
Velmi neužitečné Celkem
7.8
Intervence sestry v oblasti stresové zátěže
Krátkodobou intervenci můžeme definovat jako léčebnou strategii s limitovaným počtem setkání v krátkém čase. Intervence má podpořit klienta při řešení jasně definovaného a časově ohraničeného problému či situace. Zdravotníci se často obávají časové náročnosti, ale krátkodobá intervence trvá do 5 minut. Součástí krátkodobé intervence je i edukace formou edukačních karet SZÚ. Krátkodobá intervence nevyžaduje specializované pracoviště ani specializovaný výcvik a může ji soustavně provádět široký okruh pracovníků pro značný počet klientů, např. pomocí letáčku „8 tipů jak kompenzovat stres“ (Státní zdravotní ústav, 2017). Krátká intervence – 8 tipů jak kompenzovat stres (Státní zdravotní ústav, 2017) 1. Úsměv – jedná se o signál pro organismus, že je v pohodě, i když právě ve stresu. 2. Pohyb – prospěšná je jakákoli pohybová aktivita, denně alespoň 10 000 kroků. 3. Relaxační dýchání – pomalý nádech i výdech, nádech na tři, výdech na šest. 4. Jídelníček – ořechy a mandle obsahují vitaminy B, které se při stresu rychle vstřebávají. 5. Koncentrace – myslete pouze na to, co děláte, ochrana mysli před přetížením. 6. Zaměření se na to, co můžu ovlivnit – přemýšlejte pouze o tom, co můžete ovlivnit. 7. Rovnováha – mezi prací a odpočinkem, věnujte se činnostem, které máte rád. 8. Setkání s přáteli – sociální opora je velmi důležitá, naučte se naslouchat. Mezi intervence, které lidem pomáhají vypořádat se se stresujícími nebo obtížnými situacemi, patří zvládání stresu, krizová intervence a podpůrné skupiny (Ayers a De Visser, 2015). V našem výzkumném šetření by pro zlepšení své duševní hygieny (relaxaci, poradenství v oblasti snížení stresu) využilo podpůrných skupin a agentur spíše nebo určitě 45,2 % respondentů. Záporné označilo 38,1 % dotázaných, zbývající zvolili odpověď „nevím“ (16,7 %). Podpůrných skupin a agentur by pro zlepšení své duševní hygieny využily ve větší míře ženy, muži volí častěji zápornou odpověď. Podpůrných skupin pro zlepšení své duševní hygieny by využili zejména vysokoškolsky vzdělaní respondenti. Sestra by se měla zajímat o stres svých pacientů. Samotná návštěva zdravotnického zařízení, vyšetření, léčba onemocnění je pro pacienta velmi stresující. Kromě tohoto stresu bychom měli zaměřit svou pozornost i na stres, který zažívá osoba mimo zdravotnictví a který nesouvisí se zdravím, např. pracovní stres. Dlouhodobý stres může 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273898
Stres jako ovlivnitelný rizikový faktor v kardioprevenci
7
zvýšit riziko onemocnění či jeho průběh zhoršit. Této oblasti se zdravotníci věnují velmi málo. Sestra by měla edukovat své pacienty v oblasti zvládnutí stresové zátěže. Důležitý je nejen obsah, ale i forma, kterou sestra při kontaktu s pacientem volí. Vhodná komunikace navodí důvěru pacienta a vytvoří pozitivní atmosféru pro další činnost. Důležité je dle Zacharové (2016): • pozorně naslouchat, mluvit jasně, pomalu; • nepoužívat odborný jazyk; • klást otázky; • umožnit pacientovi ventilovat své potíže; • respekt k pacientovi i k jeho názorům.
7.9
Shrnutí
Tato kapitola byla zaměřena na stres, který patří mezi ovlivnitelné faktory v kardioprevenci. Ve zdravotnické praxi je snížení stresu věnovaná příliš malá pozornost. Respondenti z našeho výzkumného šetření hodnotí svůj psychický stav jako dobrý (85 %). Z celkového počtu oslovených občanů 87,9 % souhlasí s tím, že stres ovlivňuje vznik KVO. V rámci edukace lékaři hovoří s oslovenými občany častěji (49,7 %) než sestry (34,3 %). Pouze 1/5 (21,8 %) lékařů motivuje občany v oblasti snížení stresu. Sestry tak činí pouze u 12,6 % dotázaných. Téměř polovina respondentů uvedla, že sestry je k těmto změnám nemotivují nikdy. Přesto většina oslovených (87,8 %) ohodnotila podané informace týkající se omezení stresu za užitečné. Zdravotníci by se měli zapojit do prevence a hovořit o vlivu stresu na KVO s pacienty. Před zdravotnickými pracovníky je velká výzva zařadit prevenci do každodenní praxe.
Literatura 1. Ayers, S., De Visser, R. (2015). Psychologie v medicíně. Praha: Grada. 2. Bartůňková, S. (2010). Stres a jeho mechanismy. Karolinum: Praha. 3. Býma, S., Hradec, J. (2004). Prevence kardiovaskulárních onemocnění. [online] [cit. 2019-04-01]. Dostupné z: http://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-2003-2007/ Prevence.pdf 4. Býma, S., Hradec, J. (2018). Prevence kardiovaskulárních onemocnění. Novelizace. [online] [cit. 2019-04-01]. Dostupné z: https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/ DP-Prevence-KVO.pdf 5. Cífková, R., Veverková, H., Filipovský, J., Aschermann, M. (2012). Souhrn Evropských doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi (verze 2012). Česká kardiologická společnost. Cor et Vasa 56(2014): e168–e188. 6. Corder, R. (2000). The wine diet. London, UK: Sphere. 7. Fink, G. (2017). Stress: concepts, definition and history. Reference Module in Neuroscience and Biobehavioral Psychology. DOI: 10.1016/B978-0-12-809324-5.02208-2. 8. Friedman H. S., Booth-Kewley, S. (1987). Personality, Type a behavior, and coronary heart disease: The role of emotional expression. J Pers Soc Psychol 53(4): 783–792.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273898
7
Význam ošetřovatelství v preventivní kardiologii 9. Grønbaek, M., Becker, U., Johansen, D., Gottschau, A., Schnohr, P., Hein, H. O., et al. (2000). Type of alcohol consumed and mortality from all causes, coronary artery disease, and cancer. Ann Intern Med 133(6): 411–419. DOI: 10.7326/0003-4819-133-6-200009190-00008. 10. Haapaniemi, S., Franklin, B. A., Wegner, J. H., Hamar, S., Gordon, S., Timmis, G. C., O’Neill, W. W. (2007). Electrocardiographic responses to deer hunting activities in men with and without coronary artery disease. Am J Cardiol 100(2): 175–179. DOI: 10.1016/j. amjcard.2007.02.076. 11. Hartl, P., Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál. 12. Hošek, V. (2001). Psychologie odolnosti. 2. vyd. Praha: Karolinum. 13. Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia. 14. Kivimäki, M., Pentti, J., Ferrie, J. E., Batty, G. D., Nyberg, S. T., Jokela, M., et al. (2018). Work stress and risk of death in men and women with and without cardiometabolic disease: a multicohort study. Lancet Diabetes Endocrinol 6(9): 705–713. DOI: 10.1016/ S2213-8587(18)30140-2. 15. Kohoutek, R. (2007). Patopsychologie a psychopatologie pro pedagogy. Brno: Masarykova univerzita. 16. Kostka, K. (2018). Techniky zvládání stresu. [online] [cit. 2019-04-01]. Dostupné z: http:// www.kostka-skola.cz/archiv/soubor/KOSTKA-72798-techniky-zvladani-stresu.pdf 17. Kotseva, K., Wood, D., De Backer, G., De Bacquer, D., Pyörälä, K., Keil, U., EUROASPIRE Study Group (2009). Cardiovascular prevention guidelines in daily practice: a comparison of EUROASPIRE I, II, and III surveys in eight European countries. Lancet 373(9667): 929–940. DOI: 10.1016/S0140-6736(09)60330-5. 18. Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada. 19. Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál. 20. McLeod, A. A. (2017). Type A personality. Simply Psychology. [online] [cit. 2019-06-05]. Dostupné z: https://www.simplypsychology.org/personality-a.html 21. Pelcák, S. (2014). Psychologie zdraví a nemoci. [online] [cit. 2019-04-01]. Dostupné z: http://inpdf.uhk.cz/wp-content/uploads/2014/03/Psychologie_zdravi_a_nemoci.pdf 22. Penninx, B. W., Beekman, A. T., Honig, A., Deeg, D. J., Schoevers, R. A, van Eijk, J. T., van Tilburg, W. (2001). Depression and cardiac mortality. results from a community-based longitudinal study. Arch Gen Psychiatry 58(3): 221–227. DOI: 10.1001/archpsyc.58.3.221. 23. Petříková, J. (2000). Psychosomatika a koncept chování typu v souvislosti s vážnými somatickými chorobami. Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity. [online] [cit. 2019-04-01]. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/114402/P_Psychologica_04-2000-1_11.pdf?sequence=1 24. Pilařová, L. (2003). Problematika závislosti na nikotinu. Psychiatr pro praxi 5: 205–208. 25. Renaud, S. C., Guéguen, R., Siest, G., Salamon, R. (1999). Wine, beer, and mortality in middle-aged men from eastern France. Arch Intern Med 159(16): 1865–1870. DOI: 10.1001/ archinte.159.16.1865. 26. Renaudová, J. (1993). Co je stres a jak se mu vyhnout. Praha: Práce. 27. Sovinová H., Csémy L. (2003). Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. Praha: Státní zdravotní ústav. 28. Státní zdravotní ústav (2017). 8 tipů jak kompenzovat stres. Projekt č. 10683 krátké intervence v praxi II. [online] [cit. 2019-04-01]. Dostupné z: http://kratke-intervence.info/ wp-content/uploads/2018/11/11_A_8_tipu_jak_kompenzovat_stres-1.png 29. Šafr, J. (2008). Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR. 100
Ukázka elektronické knihy