100
sólo jiřího letova
19. května 1940: „V pátek obsazen Brusel, v sobotu Antverpy, dnes St. Quentin.“323 28. květen 1940: „Belgie kapitulovala.“324 5. června 1940: „Zahájena velká ofensiva proti Francii, která je už napůl poražena.“325 10. června 1940: „Itálie do války – což by znamenalo, že Itálie považuje válku ve Francii za rozhodnutou, tj. konec Francie blízký.“326 14. června 1940: „Paříž Francouzi vyklidili bez boje!“327 16. června 1940: „Obsazen Verdun.“328 17. června 1940: „Půl války vyhráno. Francie žádá o příměří. Němci téměř u švýcarských hranic.“329 25. června 1940: „Od 1 h 35 min příměří s Francií, uzavřené ve vagoně v lese Compiègnském.“330 Začátkem prázdnin Letov neodjel s rodinou do Pikovic, protože ho ministerstvo vnitra jako úředníka filmového referátu vyslalo na první ročník přehlídky Filmové žně do Zlína (3.–8. 7.). „Několik krásných dnů mezi starými známými od filmu. Jako obvykle staral jsem se o zábavu.“331 Letní dovolenou strávil s rodinou na Sázavě a po návratu do Prahy zjistil, že jeho úsilí z jara přineslo výsledky. „Ministr podepsal mnou vypracovanou žádost na ministerstvo obchodu, aby vnitro dostalo zastoupení ve FPS. To je můj osobní úspěch. Tolik let vnitro odmítalo nabídky – teď se o to samo hlásí. Dalo mně to dost práce! Tím ovšem není řečeno, že se zástupcem stanu já.“ 332 Ve zbytku prázdnin navštěvoval rodinu v Pikovicích o víkendech, přes týden tam jezdili přátelé – „teď [se Milada s dětmi] těší na pí Linhartovou“, manželku jednoho z uvězněných důstojníků. „Též pí Jandová tam byla tři dni.“333 Jiří Letov se skutečně začátkem září vrátil jako zástupce ministerstva vnitra do Filmového poradního sboru. „Ministr podepsal náš návrh. Do FPS určeni: Haas, Drdek a já. Podle úmluvy mám na schůze chodit já, někdy Drdek. – Na předvádění se máme střídat. Haas i já [jsme] měli obavy, že presidium bude proti mně – anžto nejsem JUDr!“ 334 O týden později se konalo první zasedání. „Uvítán mile. Předvádění zatím není – jelikož zasedá filmová porota pro ceny k 28. září a předvádí si filmy – a v té nejsem.“335 Letov začal 10. září docházet do povinného kursu němčiny, čeka-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273546
1940
101
ly jej čtyři hodiny týdně ve skupině pro nejpokročilejší a na konci předepsaná závěrečná zkouška.336 Němečtí okupanti požadovali od českých úředníků perfektní jazykovou vybavenost, jelikož se němčina měla stát úředním jazykem. „Jmenován ministrem též do censorského sboru (bude-li mít censuru ministerstvo vnitra). To ještě ve vnitru nezažili, aby neprávník měl zasedat (a předsedat) právnickému shromáždění. Třeba poděkovat Haasovi. Odůvodnil mé navržení dlouholetými zkušenostmi ve filmovém oboru. Cenu to vše má jen ideální – protože censura nebude!“337 Letov doufal, že bude moci jako dříve zhlédnout nové zajímavé filmy. Realita byla ale jiná: „Předevčírem [bylo] poprvé předvádění filmů. Nebude z toho také nic: Americké filmy se nedováží, s Německem od 1. 10. celní unie – tak zbudou jedině ty české filmy – a to skoro nestojí za to!“338 Pak ale přišel útok z nečekané strany. Štvavý plátek českých nacistů, deník Vlajka, otiskl článek s názvem Tak zase jako při starém?, v němž si nepodepsaný autor vzal Letova na mušku: „To máte tak jako s kluky před cirkusovým stanem. Dokavad se věnuje pečlivá pozornost jejich nápadnému počínání, jehož cílem je dostati se v nepozorovaném okamžiku pod plachtu na představení, kluci si dávají pozor a odtáhnou sami. Ale běda dozorci, který ve své bdělosti jen nepatrně povolí, už jsou kluci zase zde a lezou pod tu plachtu o sto šest. | (…) Do Filmového poradního sboru byl delegován vrchní odborový rada L. Zmíněný pán, který se původně jmenoval Sommer, býval podplukovníkem býv. čsl. generálního štábu, kdež zastával funkci zástupce přednosty oddělení pro brannou přípravu, jímž, jak známo, byl pověstný plukovník Čeněk Kudláček. | Pan L.-Sommer měl v kompetenci filmovou propagandu a jako zástupce bývalého ministerstva národní obrany zasedal právě ve filmovém poradním sboru, kde měl rozhodující slovo. Jeho manželka je čistokrevná polská Židovka! | Pan L. tedy opět vystrčil nyní růžky a dostal se pod zmíněnou filmovou plachtu zase ve stejné funkci, jen s tím rozdílem, že tentokráte zastupuje místo jiné.“339 (Viz s. 206.) Tento článek zasáhl Letova hned na několika místech. Byl v něm prezentován jako představitel starého režimu, který se svým působením spolupodílel na Benešově politice. Ještě nebezpečnější mohlo
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273546
102
sólo jiřího letova
být pro bývalého vysokého důstojníka nařčení, že je ovlivňován Kudláčkem, tedy jedním z vůdců gestapem stíhané odbojové skupiny Obrana národa. Nejzávažnější pro celou rodinu však bylo lživé označení Milady Letovové za Židovku. To mohlo znamenat – jak potvrdil pozdější vývoj – ohrožení života dětí a příbuzenstva. Navíc se Letov dozvěděl o kampani vedené proti své osobě: „Včera ve Vlajce. Někomu nedá můj filmový návrat spát. (…) Chtěl jsem poslat opravu, ale po poradě s ostatními členy FPS (kteří již tam byli) a presidiem nedělal jsem nic. Pro ministra stručnou informaci.“340 Karta se obrátila také v úřadu. Snahy o znovuzařazení filmové cenzury do kompetence českého úřadu se ukázaly jako zbytečné. Situace v protektorátním filmu se v té době zásadně měnila. Dlouhodobé předválečné snahy o centralizovanou podporu českého filmu se paradoxně začaly naplňovat. V květnu 1939 vznikla v českém filmu první zastřešující organizace, z níž se v roce 1940 vytvořilo Filmové ústředí pro Čechy a Moravu (Böhmisch-Mährischen Filmzentrale). Současně vznikl i ústřední cenzurní orgán pro oblast filmu: Úřad pro schvalování filmů v Čechách a na Moravě, německy Filmprüfstelle im Böhmen und Mähren. Koncem října chtěl Letov zjistit, na čem je. „V pondělí (28.) u dr. Söhnela, vedoucího Filmtreuhandstelle.341 Probrali všecky věci týkající se kinematografických licencí a censury. Dělal dojem slušného člověka. Mluvili jsme celkem otevřeně. Sekretářka (z Foxu) uvedla mě jako mjr. Letova! | Včera odpoledne porada u ministra obchodu o Filmprüfstelle a Filmzentrale. Martin mně telefonoval, že p. Czerny si nepřeje, abych tam za vnitro chodil. Šel tedy Haas. Co v tom asi je? Ten článek ve Vlajce – nebo můj otevřený rozhovor u Söhnela – resp. to, že jsem důstojník?“342 Situace se vyjasnila na konci listopadu. Filmovou cenzuru bude řídit někdo jiný. „Ve čtvrtek (28.) vyšlo nařízení říšského protektora o filmové zkušebně.343 Je to říšský úřad, který bude mít poradní sbor o stejném počtu českých a německých přísedících. Celé mé usilování (jednoroční) o návrat filmové censury bylo nadarmo. Asi se do toho poradního sboru nedostanu, anžto mi to vzkázal nový šéf presidia ministerský rada Gerl (Němec), že z příkazu říšského protektora nemám být používán pro styk s německými úřady. Do censury půjde tedy Drdek a Pošvář. Já tak tak že [jsem] Ukázka elektronické knihy