ŘEČ ZVÍŘAT
doteku – něco, co u žab dosud nebylo zaznamenáno. Vzájemně si tak předávají složité zprávy.218 DVACETIHODINOVÉ MILOSTNÉ PÍSNĚ
Keporkakové žijí pod vodou, kde není zrak a čich ke komunikaci příliš vhodný. O to vhodnější je zvuk, protože se vodou šíří rychleji a dál než ve vzduchu. Zpěv kytovců pro nás zní jako improvizovaný a dosti éterický, což je možná kulturně podmíněné, neboť někdo při něm medituje. Vědci však prokázali, že se v těch zvucích skrývá gramatika.219 Keporkakové skládají hlásky jednu za druhou do vět a používají syntax, tvoří tak písně, které mohou trvat i dvacet hodin. Odborník na keporkaky Ryuji Suzuki vyvinul společně s kolegy počítačový program na zkoumání zpěvu těchto kytovců.220 Rozložili všechny písně na hlásky a těm přiřadili symboly. Poté pomocí matematického modelu zkoumali souvislosti. Tentýž zpěv analyzovali i lidé a ti čistě poslechem dospěli ke stejným závěrům jako počítač. Keporkakové v písních kombinují krátké a dlouhé věty, které lze produkovat v různých druzích zvuků a lze je opakovat. Písně mohou být delší i kratší a mohou obsahovat šest až čtyři sta prvků. Písně kytovců nepředávají informace tak rychle jako naše řeč. Možná to souvisí se skutečností, že zvuk putuje vodou rychleji, možná to souvisí s jejich vnímáním. Ptačí zpěv je mnohem vyšší a rychlejší než lidský, ačkoli ptáci jsou menší, velrybí zpěv je mnohem hlubší a pomalejší, ačkoli jsou větší. U hmyzu bylo zjištěno, že vnímá obraz daleko rychleji než my. U zvuku by to mohlo fungovat stejně v poměru k velikosti těla. Nejspíš budou také vnímat jinak než my i čas. Samci keporkaků zpívají šest měsíců v roce. Zpívají všichni a písně se mění podle ročního období. Různé skupiny mají vlastní písničky, to je otázka kultury. Populární písně někdy přebírá i jiná skupina, jako nějaký hit. Písně kytovců se dokonce rýmují, často končí stejným tónem. Další sezonu začínají opět loňskými písněmi, které si při zpěvu maličko pozměňují, dokud se nezmění úplně. Hlásky a mlaskavky, které kytovci vyluzují
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273334
V. STRUKTURA, GRAMATIKA A DEŠIFRACE
mimo zpěv, se od oblasti k oblasti liší jak v tom, jak znějí, tak v tom, jak je kombinují. Jako naše dialekty, nebo možná jako jazyky.221 Existují také druhy kytovců, v nichž si každý jednotlivec pěje vlastní píseň. O některých druzích, jako o velrybách grónských, kosticovcích z oblasti Severního pólu, kteří zpívají dvěma hlasy zároveň (ve vysoké a nízké frekvenci), nevíme, zda pějí individuální vlastní píseň nebo jako skupina různé písničky.222 Existují i další živočichové, kteří každoročně pějí novou píseň. Kupříkladu samečci vlhovce žlutokostřecového zpívají každého půl roku pět až osm písniček, které se každým rokem ze 78 % obměňují.223 Písničky atláska malého se také mění. Někdy to může trvat až osm let, i když se ptáček dožívá jen půl druhého roku. Zde se tedy jasně jedná o předávanou dovednost.224 NESLYŠITELNÉ
Tamarida guánová využívá k navigaci a lovení kořisti echolokaci. Přitom vydává tóny, které jsou pro lidské ucho většinou příliš vysoké, a tudíž neslyšitelné. Odrazem zvuku slyší své okolí; čím vyšší tóny, tím je to přesnější. Kromě toho mají tamaridy různé vokalizace, které lidský sluch téměř nedokáže zachytit. A jelikož je netopýří zpěv špatně slyšitelný, tak zůstával dlouho neprozkoumaný. Možnosti zde skýtá nahrávací zařízení. Výzkum písní zpívaných samečky, když se dvoří samičkám, ukazuje, že si každý sameček skládá vlastní píseň. Jejich písně sice mají pevné prvky a určité vzory, ale každý sameček používá vlastní slabiky a zvuky (pískání/štěbetání, trylky a bzučení). Písně jsou vystavěny jako věty. Netopýři používají komplexní komunikaci nejen v lásce, ale rovněž při obraně teritoria, definování společenského postavení, výchově potomků, zahánění vetřelců a při vzájemném rozpoznávání.225 Netopýři jsou savci a jejich mozek se podobá lidskému, zatímco ptáci mají mozek úplně jiný. Abychom poznali původ jazyka, zkoumáme nyní mozek netopýrů. Netopýři jsou považováni za savce, kteří mají hned po člověku nejkomplexnější formu vokální komunikace. Další živočich, zpívající ve frekvencích na hranici lidského sluchu a za ní, je myš. Samečci zpívají složité písně, aby přilákali samičky. Když
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273334
ŘEČ ZVÍŘAT
samičku pouze cítí, je píseň komplexnější, než když je skutečně nablízku. Samičkám se víc líbí složité písně než jednoduché. Laboratorní myši se učí písničky od sebe navzájem a každá má svou vlastní verzi, i když jsou geneticky téměř totožné.226 I divoké myši zpívají.227 Písně různých druhů myší se liší a rozdíly mezi nimi jsou větší než mezi různými druhy ptáků. Myší písně jsou někdy s přibývajícím věkem komplexnější. Některé písně jsou také vrozené; laboratorní myši vyrůstající u jiných myší zpívají stále své vrozené písničky.228 V roce 2015 se zjistilo, že samičky zpěv opětují; na myších není vidět, zda zpívají, a dříve se předpokládalo, že zpívají pouze samečci.229 Totéž se předpokládá i o samečcích jiných druhů, za což mohou genderové stereotypy a zjednodušené představy o jazyce u zvířat. Vychází se z toho, že zvířata zpívají či mluví kvůli rozmnožování či hájení teritoria (instinktivně, nikoli inteligentně) a že hrají aktivní roli samci. Feministické filozofky tvrdí, že za to mohou genderové předsudky.230 U některých druhů cikád, které žijí sedmnáct let pod zemí, a pak se všechny najednou vylíhnou, používají samečci hlas a samičky zvuky křídel. Sameček něco řekne, samička zatleská křídly. Sameček to řekne znovu, když samička opět zareaguje, tak to zopakuje vyšším tónem. Když samička opět zareaguje, mohou se pářit.231 Hmyz, jako moli232 a sarančata233, komunikuje stejně jako myši zvukem, který je pro lidské ucho příliš vysoký. Moli a sarančata mají v břišní dutině jakýsi ušní bubínek, jímž vnímají zvuk. Cvrčci vnímají zvuk předníma nohama.234 Komáři slyší orgánem na začátku tykadel, jenž je citlivý na chvění.235 Některé druhy hmyzu slyší hlavně hmatem; zvuk koneckonců pohybuje objekty, a to lze vnímat tělem. Žraloci rozpohybují pohybem těla vodu a jiní žraloci to cítí. Kromě toho používají zvuk, pach a elektrické signály.236 Jak vibrace vody, tak elektrická komunikace jsou pro člověka obtížně zkoumatelné, protože je špatně vnímáme. ZTĚLESNĚNÁ GRAMATIKA
V druhé kapitole jsem se věnovala jazyku psounů prériových. Psouni mají nejen různá slova pro barvu, formát, druh predátora, atributy a tak dále, pořadí slov ve větě (nebo zvolání ve větě) určuje význam. Ve výzkumu psí
100
Ukázka elektronické knihy