MAUREEN CHILDOVÁ
„Bože, tak krásně voníš,“ zašeptal a přejížděl rty a jazykem po její pokožce až ke krku, kde ji opět líbal. Zaklonila hlavu, aby se k ní lépe dostal, a pohladila ho po zádech. „Je mi nádherně,“ vydechla. Sadie si užívala tuto novou blízkost mezi nimi. Ta lehkost, s níž spolu komunikovali, byla nadevše. Úsměvy, smích, celé to spojení jí připadalo, jako by s Ethanem budovali něco na hlubších základech než pouze fyzických. Vtom se Ethan posadil a sáhl do nočního stolku. „Spěchej, Ethane,“ pobídla ho, protože věděla, co má v úmyslu. Usmál se na ni. „Máme celou noc, Sadie. Nemusíme spěchat.“ Celou noc. To znělo nádherně. Ale teď zkrátka toužila po uspokojení. Opřela se o lokty a odhodila si vlasy z tváře. „Teď si pospěš, pak si ten čas vybereme.“ Rychle si nasadil kondom, obrátil se k ní a usmál se. „Provedu, madam.“ Vzal ji za zadeček a přitáhl si ji blíž, pak jí zvedl nohy a přehodil si je na ramena. Sadie se posunula a hýbala boky, dělala vše, aby ho ponoukla k činu. Cítila, že každou chvíli exploduje vzrušením, a když se jí dotkl ústy v klíně, skoro se to stalo. Byla v jeho sevření bezmocná. Nemohla dělat nic než vzdychat a křičet a prosit o uvolnění, které jí neustále odpíral. Sadie se na něj dívala, zabořila mu prsty do vlasů a držela ho u sebe. Lízal ji, něžně ji kousal, zkoumal její klitoris jazykem. Znovu a znovu si ji podmaňoval, až měla pocit, že je nabitá jako sloup vysokého napětí. Hýbala boky, protože to byl jediný pohyb, kterého byla schopna. Bral ji s sebou výš a rychleji než dřív a Sadie bojovala o vzduch k dýchání. Nechtěla omdlít a něco z tohoto okamžiku zameškat. Nedokázala od něj odtrhnout zrak. Rukama jí hnětl zadeček, 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273324
ŽIVOT JE ZMĚNA
zatímco ji jeho ústa a jazyk mučily. Nepřestal, ani když ji zachvátil orgasmus a změnil ji ve zmítající se a křičící bytost, která se jen tak tak držela, aby se z tohoto světa nepropadla do nějaké jiné dimenze. Než skončil poslední záchvěv, položil ji Ethan na matraci a zanořil se do ní jediným plynulým pohybem. Sadie se cítila otřesená. Jako by se roztříštila na tisíc kusů a on ji teď dával dohromady. Pohybovala se, aby ho přiměla k rychlejšímu tempu, k hlubšímu kontaktu. Nakonec zvedla boky a pojala ho tak hluboko, jak to jen bylo možné, a zatnula prsty do povlečení. „Ethane!“ vykřikla. „Pojď, holčičko. Znovu. Jen pro mě,“ nařídil ji chraptivě. Potřásla hlavou. Věděla, že jestli znovu vyvrcholí, už se nikdy nedá dohromady. A přesto… neexistoval způsob, jakým by tomu mohla zabránit. Křičela jeho jméno a otevřela oči, aby se na něj mohla dívat ve chvíli, kdy ji přivede k nejvyšší slasti. Oči mu hořely a vpíjel se do ní pohledem. Pohyboval se rychleji, tvrději a Sadie spěchala k orgasmu. Když ji nakonec zachvátil, nevykřikla, ale zašeptala jeho jméno jako modlitbu. Ethan jí znovu nedopřál čas, aby se přestala třást, a opět změnil hru. Hladce je oba otočil, lehl si na záda a ji vzal s sebou. Sadie na něm seděla a opírala se rukama o jeho pevnou hruď. Byl uvnitř ní teď tak nádherně hluboko a ona si ten pocit chtěla vychutnat. Ethan ji vzal za boky a Sadie se na něj usmála. „Teď je řada na tobě, Ethane.“ Začala se na něm hýbat a tentokrát určila rytmus ona, rytmus, který přiváděl Ethana na pokraj šílenství. Věděla, že ji zasáhne další orgasmus, ale zadržovala ho, protože tentokrát chtěla vyvrcholit společně s Ethanem. A když přišel jeho okamžik, poddala se mu a oba společně vzlétli do netušených výšek. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS273324
MAUREEN CHILDOVÁ
Uplynuly vteřiny, možná hodiny. „To bylo…“ Sadie mluvila vyčerpaným, ale šťastným hlasem. „Jo, to teda bylo,“ protáhl Ethan. Pohladil ji nahoru a dolů po zádech a držel ji tam, kde byla – natažená na jeho těle. „Asi se nedokážu pohnout,“ povzdechla si. Ještě nikdy ve svém životě Sadie nezažila nic podobného jako s Ethanem. Byl mužem, na kterého celý svůj život čekala. A zároveň byl mužem, kterého nemůže mít. Srdce se jí lámalo smutkem, i když její tělo bylo uspokojené jako nikdy. „To je dobře,“ řekl Ethan. „Já nechci, aby ses hýbala.“ Zasmála se a zabořila tvář do jeho hrudi. „Nemůžeme takhle zůstat, Ethane. Vyhladověli bychom.“ „Můžeme si zavolat pro pizzu,“ řekl. „Dosáhnu odsud na telefon.“ „A ten kluk ji nám přinese až sem?“ zvedla hlavu a podívala se mu do očí. „To by byl tak trochu trapas, nemyslíš?“ Zasmál se. „Přehodím ti přes ten tvůj úchvatný zadeček nějakou deku.“ Srdce se jí zastavilo. „Úchvatný? Díky.“ „Naprosto úchvatný,“ řekl a trochu ho stiskl. „Ten zadeček kromě mě nikdo neuvidí.“ Usmívala se pro sebe a její pošetilé srdce začalo oslavovat. Věděla ale, že svými slovy nic nemyslí. Nemluvil o budoucnosti, o něčem trvalém. Možná se mu ani její zadeček ve skutečnosti nelíbí, třeba je to jen něco, co říká po sexu každé ženě. Bylo by bláznovství z toho něco vyvozovat. Ale přece… Sadie odsunula tyto myšlenky k prozkoumání na později. Teď se na něj podívala. „Máš mnohem pohodlnější postel než stůl, to musím říct.“ Zahlédla v jeho očích záblesk a ruce na jejím zadečku se sevřely o něco pevněji. „K tomu stolu jsem začal chovat opravdovou náklonnost.“ 100 Ukázka elektronické knihy