98
krabice vedle posledního obrázku. Na druhý den mu Clare pogratulovala a obřadně mu na hlavu nasadila žlutou papírovou korunu. Poslední večer jsme se v nudné konferenční místnosti sešli na dlouho očekávaný Ples snů: vyvrcholení celého týdne, kam se přednášející i návštěvníci převlékají za postavy ze svých snů a přehrávají, co se jim zdálo. V IASD se traduje, že jakási žena jednou až příliš věrně zrekonstruo vala svou noční můru a objevila se nahá. Jiná žena ve fialových šatech s tenkými ramínky letos předvedla provokativní tanec se slamákem a další s modrými vílími křídly a květinovým věncem ve vlasech začala zpívat: „I walked with you once upon a dream…“ Jiná, omotaná vánočním světelným řetězem, chodila po špičkách v kruhu a za sebou nechávala cestičku z rudého peří. Muž v kápi až na zem a černé péřové masce přišel jako své vlastní stínové jungovské já. Ztratila jsem přehled, začali mi splývat v neurčitou masu třpytek a flitrů, bublinkové fólie a paruk. Někdo šel za zrcadlový sál, někdo byl čarodějnice, nebe, bílá barva. Vytvořili řadu a vysvětlovali své kostýmy. Jejich monology často končily epifanií: „A pak jsem si uvědomil, že jsem na svojí životní cestě.“ „A potom jsem pochopil pravou podstatu reality.“ Bylo to jako skupinová terapie zkřížená se školním plesem — kdyby učitelé tančili. Neurovědec Michael Schredl, který vede jednu z nejproduktivnějších spánkových laboratoří v Evropě, se dal do zpěvu a nějaký muž v syntetické blond paruce mu k tomu brnkal na kytaru. Barrettová si přinesla soví masku.5 „Hodně lidí je smutných, protože se vracejí domů, kde nemají nikoho, s kým by své sny sdíleli,“ řekl před-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272969
Podobné kampaně možná už brzy přestanou znít tak absurdně. Sny a spánek se konečně vynořují ze stínu a vědci, kteří zkoumají noční stavy mysli, obsazují místa na katedrách medicíny i neurovědy. Mají k dispozici magnetickou rezonanci a moderní laboratoře a už si nemusejí vyrábět vlastní přístroje a scházet se v odlehlých klášterech. Když se nastrojí na Ples snů a připijí nejlepšímu telepatovi, připíjejí i na počest svým opomíjeným předchůdcům a myšlenkám, které nemohly být dokázány. A je to také memento intelektuální otevřenosti, která vědce zabývající se sny vždy odlišovala — ať už šlo o Eugena Aserinského, Stephena LaBerge, Deirdre Barrettovou, nebo Roberta Stickgolda. Možná jsou badatelé, kteří propadli snům, nezvykle tolerantní od přírody a možná za jejich otevřenost může právě jejich ponoření do světa snů. Během práce na této knize mi občas připadalo, že ztrácím půdu pod nohama — posedlost záhadami snů ve mně dokáže vyvolat pocit neukotvenosti, odpojení od fyzického světa, náchylnost k logickým minelám a větší nedůvěru vůči veškerým jistotám.
Renesance výzkumu spánku
seda IASD, který napsal knihu o karmickém léčení. Když jsem poslouchala debatu lídrů o tom, jak způsobit, aby se okolní svět stal ke snům přátelštější, připadala jsem si, jako bych se vetřela na tajné setkání misionářů. Jeden navrhoval reklamy na autech i na těle — chtěl, abychom měli na náraznících a tričkách jednotný nápis: POVĚZ MI O SVÝCH SNECH.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272969
100
Znovuzrození vědeckého zájmu o sny — proud, který IASD proměnil z nezbytnosti v pouhou kuriozitu — pramení z našeho nově objeveného chápání snů. Nedostatek spánku je posledních několik desetiletí spojován s celou řadou fyzických i psychických obtíží, od špatného soustředění a zhoršení schopnosti řešit problémy až po úzkost,6 depresi,7 onemocnění srdce8 a tloustnutí.9 V roce 2000 porovnali dva psychologové následky spánkové deprivace a opilosti a prokázali, že sedmnáct až devatenáct hodin beze spánku vede ke stejnému zhoršení zrakové koordinace, paměti a logického myšlení jako 0,05 procenta alkoholu v krvi (zhruba dva drinky). Řízení v ospalosti je dnes považováno za podobný hazard jako řízení pod vlivem alkoholu.10 Podle odborníka na spánek Matthewa Walkera „zemře v USA každou hodinu při autonehodě kvůli chybě související s únavou jeden člověk“.11 V experimentu z roku 2002 snížili v jedné bostonské nemocnici polovině mediků pracovní zátěž a požádali je, aby sledovali své pracovní a spánkové návyky.12 Při běžném harmonogramu pracovali lékaři v průměru o devatenáct hodin týdně víc a spali asi o čtyřicet devět minut denně méně — a také se u nich při nočních směnách objevilo víc než dvakrát tolik selhání pozornosti (tj. sníženého soustředění charakterizovaného pomalými očními pohyby). Následné studie na lékařích a medicích odhalily vztah mezi spánkovou deprivací a vážnými — až fatálními — chybami v diagnóze a předepisování léků.13 Vědci zjistili, že spánek je nejdůležitější fází cyklu buněčné obnovy v těle. Během něj se zrychluje glymfatický
Ukázka elektronické knihy