2. M ultifaktoriální výkony, které jsou podmíněné vždy pouze jedním soupeřem. Vítězství jednoho závodníka je dosahováno překonáním soupeře počtem specifických zásahů (např. branek, košů apod.). Vítězství jednoho nutně znamená prohru druhého. Jako příklady multifaktoriálních výkonů je možné uvést všechny sportovní hry, úpolové sporty nebo šerm. Monofaktoriální výkony jsou ovlivňovány převážně kondičním (např. atletika, cyklistika, plavání apod.) nebo technickým (např. gymnastika, skoky do vody, lukostřelba apod.) faktorem, popř. oběma. Ve většině těchto disciplín nehraje taktika zásadnější roli. Naopak ve sportech multifaktoriálních (např. sportovní hry, úpolové sporty apod.) má převažující důležitost právě taktický faktor. Na těchto příkladech je možné vidět dva hlavní přístupy ke stanovení modelu budoucího sportovce. Oba typy výkonů mají základní faktor výkonu, který můžeme nazvat jádro výkonu. Jedná se o nenahraditelný parametr výkonu, kterým může být např. u vytrvalostních běhů v atletice úroveň spotřeby kyslíku. U sportovních her můžeme tímto jádrem nazvat např. cit pro hru. U monofaktoriálních výkonů jsme jádro výkonu obvykle schopni popsat. Stejně tak faktory, které ho ovlivňují, jsou relativně jednoduše definovatelné (např. výška postavy, odrazové schopnosti apod.). Na základě výsledků testů jsou následně sestavovány matematické modely, většinou ve formě predikčních rovnic, a výsledný model má pak obvykle podobu regresní (predikční) rovnice (vysvětlíme v dalších kapitolách). U multifaktoriálních výkonů bývá jádro výkonu skryté za množství dalších faktorů, které přímo ovlivňují možnosti popisu jádra výkonu (k těmto „překrývajícím“ faktorům může patřit např. technika, kondiční složka atd.). K popisu jádra výkonu je možné přistoupit jen tak, že ho těchto „překryvů“ zbavíme. Výkonnostní charakteristiky v těchto sportovních odvětvích jsou totiž špatně kvantitativně popsatelné a je potřeba na ně pohlížet spíše z úhlů subjektivních pocitů či hodnocení expertů, kteří činnosti spojené s tvorbou budoucích modelů sportovce realizují (např. trenéři či jiní experti zabývající se výběrem talentů). Tyto teorie nám říkají, jak se např. projevuje hráč, který má dobré čtení hry a jak se tento projev liší od hráče, který vykazuje nižší cit pro hru.
98
Jak nalézt a rozvíjet sportovní talent
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272859
Ovšem při tvorbě modelu budoucího sportovce vstupují do hry ještě problémy, které se často jen obtížně určují. Souvisí to s tím, že požadavky na vytvoření programů identifikace sportovních předpokladů a jejich norem vycházejí ze dvou základních oblastí: • Odvození požadavků z prognostických světových špičkových výkonů, pokud tyto mohou být vůbec objektivně určeny (obtížná je objektivizace soutěžního výkonu v neměřitelných druzích sportu – např. sportovní hry). Příkladem může být výběr talentů pro vytrvalostní běhy ve věku 10 let. Měli bychom vybrat takové jedince, kteří budou dosahovat vrcholných výkonů za cca 15–20 let. Ovšem s tím se ihned musíme zeptat, jaké budou předpokládané výkony za 15–20 let, protože tím výrazně můžeme ovlivnit požadované parametry daného jedince. A to rozhodně není jednoduchá otázka. • Stanovení objektivních vztahů jednotlivých norem mezi sebou a rovněž k soutěžnímu výkonu a individualizace norem na základě věkových kategorií (biologického, kalendářního a tréninkového věku). Při řešení tohoto požadavku se musíme ptát, zda jsou výběrové normy v daném věku dítěte a se zkušenostmi (absolvovaným tréninkem), které mladý sportovní adept má, vůbec naplnitelné. Příkladem může být otázka, zda je možné, aby desetileté děvče uběhlo po dvou letech tréninku 3 km pod 12 minut a zároveň 100 m pod 15 sekund, přičemž tyto parametry by ukazovaly na předpoklady pro střední tratě. Ve většině případů výběrových norem je nutné se spokojit s hrubým ohodnocením, které se většinou omezuje na oblast tělesných a motorických ukazatelů. Příklady různých výběrových parametrů Parametry
Stabilita
Příklad
Konkrétní užití
Antropometrické
Patří k nejstabilnějším (tělesná výška, parametry segmentů)
Tělesná výška, somatotyp, délka tělních segmentů
Basketbal, gymnastika, skok vysoký
Motorické
Relativně stabilní – pohybové schopnosti, nejasná stabilita – pohybové dovednosti
Kondice (rychlost, síla apod.), koordinace, transfer, elasticita, docilita
Maraton – vytrvalost, moderní gymnastika – elasticita, gymnastika – koordinace
Psychické
Nízká stabilita, možnost změny, špatná diagnostikovatelnost
Motivace, pracovitost, inteligence, temperament
Herní inteligence ve sportovních hrách, odolávání neúspěchu, střelectví – flegmatici
Komplexní
Velmi nízká, záleží na aktuálním stavu
Hodnocení předpokladů podle výsledku v závodě
Na jaký sport má dítě talent?
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272859
6.1 Základy teorie výběru talentů 6.2 Tvorba modelu budoucího sportovce 6.3 Výběr talentů 6.4 Vyhledávání talentů
Výběr talentů Druhou fázi komplexu identifikace – výběr – rozvoj sportovních talentů představuje proces výběru. Jedná se o specifickou činnost, která vychází z podstaty daného sportu, resp. z vytvořeného modelu budoucího sportovce. Tento model tvoří rámec, který určuje požadavky na talentovaného jedince. Základním východiskem se stává nalezení a výběr vhodných indikátorů (např. testů, bodové škály, dotazníků apod.), které mají vysokou validitu (validita = platnost, ukazuje nám, jak těsně souvisí daný test s vlastním sportovním výkonem) k danému kritériu (tj. to, co chceme změřit – např. rychlost či výkon v utkání). Indikátor (z lat. indicare) znamená obecně ukazatel. Je to tedy nástroj, který umožňuje stanovit stav, nějakou hodnotu. Kritérium je objektivní měřítko pro srovnávání a hledisko při posuzování; hodnota, podle níž pak posuzujeme určitý objekt.
Zásadní otázkou zůstává, jaké testy vybrat a zda testy měří skutečně to, co chceme zjišťovat. Tímto problémem se zabývá tzv. autentičnost (neboli hodnověrnost) testu. Obecně chápeme pod tímto pojmem dva základní okruhy otázek: • co test zjišťuje (zda opravdu měří to, co chceme změřit); • s jakou přesností test měří (zda chyba měření není větší než vlastní výpovědní hodnota testu).
100
Jak nalézt a rozvíjet sportovní talent Ukázka elektronické knihy