102
I’m Your Man
do slovníku.* Michael de Freitas si časem vytvořil vlastní impérium ve světě hudebních klubů a prostituce. Ale Michael X, muž, se kterým žila Bacalová, byl aktivista v oblasti občanských práv, schopný rétor a člověk, přes nějž se potkávalo černé londýnské podsvětí a bílí předchůdci hippies. Michael a Nancy spolu založili londýnské hnutí Black Power. „Na xeroxu jsme tiskli letáky, o kterých jsme věřili, že změní svět k lepšímu.“ Během tohoto londýnského pobytu i při dalších setkáních se Leonard s Michaelem „velmi dobře seznámili“. Společně s Nancy, Michaelem a Robertem Hershornem (pokud byl v Londýně) trávili noci v indických restauracích dlouhými diskusemi o umění a politice. „Michael mi řekl, že je zcela proti ozbrojování černochů v Americe,“ svěřil se Leonard reportérovi v roce 1974. „Řekl, že je to šílenost, že proti té vojenské mašinérii nemají šanci obstát. Armáda má munici, zbrojní továrny, zbraně. Chcete snad dát černochům pár pušek a poslat je proti armádě? Byl dokonce i proti nožům. Říkal, že bychom měli používat zuby – něco, co má každý. To bylo jeho stanovisko. Měl na podvratnou činnost svůj specifický názor. Chtěl každodenní podvratnou činnost, která vyvolá strach z černochů.“14 Leonard vzpomínal, jak jednou šel Michaelovi poděkovat za pití, které od něj dostal. „Jak to proboha děláš?“ zajímal se. Michael odpověděl: „Nemysli si, že ti to řeknu. Kdybys poznal tajemství našeho jídla, znal bys tajemství naší rasy a síly.“ Jak vzpomíná Bacalová, „byla to velmi složitá a násilná doba. Do všeho se nějakým způsobem motala politika. Nikdy jste nemohli vědět, jak daleko nějaká situace zajde, jak moc to bude nebezpečné, jaký to bude mít dopad nebo jestli je to prostě jen další bezvýznamný projev květinového hnutí. Michael patřil k lidem, kteří něco řekli jakoby žertem, ale nikdy jste nevěděli, jestli to třeba nemyslí vážně. To na něm bylo fascinující, protože v životě také nevíme, co je pravda a co je výmysl nebo sen. Žil prostě takhle, zcela otevřeně. Byla to vážně jízda.“** * Rachman se dostal na přední stránky novin i jako majitel podniku, ve kterém vystupovaly rádoby modelky Christine Keelerová a Mandy Riceová-Daviesová. Ty dvě v roce 1963 zdiskreditovaly ministra války Johna Profuma a málem způsobily pád britské vlády. ** Nancy Bacalová sepisuje knihu vzpomínek na tuto dobu s názvem A Different Story.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272808
6. Dost padlých hrdinů
103
Až příliš divoká, jak se záhy ukázalo. Když se v roce 1967 začala situace přiostřovat, Bacalová Michaela opustila. Téhož roku se její bývalý partner stal prvním černochem uvězněným podle britského zákona o vztahu mezi rasami, poté co vyzval k zastřelení každé černé ženy, která se nechá vidět s bělochem – mít vztah s běloškou Bacalovou mu předtím nevadilo. Tento zákon přitom původně vznikl kvůli ochraně imigrantů před projevy rasismu. Z vězení Michael vyšel pod opět novým jménem, jako Michael Abdul Malik, a založil komunu Black Power se sídlem v severním Londýně. Podporovali a sponzorovali ji bohatí a často slavní běloši. John Lennon a Yoko Ono věnovali do dražby pytlík svých vlasů. Lennon také zaplatil za Michaela kauci, když ho zatkli pro vraždu. Došlo k ní na Trinidadu, v Michaelově domovině, kam odcestoval založit další revoluční komunu. Našli tu ubité dva členy komuny a jedním z nich byla dcera britského politika. Údajně se vzepřeli Michaelovu rozkazu zaútočit na policejní stanici. V Londýně se Michael X Leonardovi svěřil, že chce na Trinidadu svrhnout vládu – možná to byl vtip, možná ne. A slíbil mu, že až to udělá, Leonard dostane post ministra turistiky. Je to dost zvláštní nápad, Leonardovi by přece více slušelo křeslo ministra umění. „Také mi to připadalo dost zvláštní,“ vzpomíná Nancy Bacalová, „ale Leonardovi se ten nápad bůhvíproč líbil.“ Michael X ho tou nabídkou ale svým způsobem dobře trefil. Z pohledu londýnského černocha bojujícího za revoluci byl Leonard skutečně turista, podobně jako při své návštěvě Havany. „Pamatuji se, že si na to podali ruku,“ říká Nancy Bacalová. „Leonard měl velkou radost, byl šťastný – a tím to skončilo.“ Historie Freitase, Michaela X a Malika skončila, když ho v roce 1975 oběsili za vraždu. Lidé ze Spojených států, Británie a Kanady, včetně řady celebrit, prosili vládu Trinidadu o shovívavost, ta ale jejich naléhání ignorovala. Mezi Michaelovy přímluvce tehdy patřili i Angela Davisová, Dick Gregory, Judy Collinsová a Leonard Cohen. V roce 1962 byl Leonard v Londýně a pod dohledem paní Pullmanové listoval stránkami. Zůstal zde tak dlouho, jak to jen mohl vydržet – čtyři měsíce, tedy o čtyři týdny déle než při prvním pobytu. Přepracování románu sice nedokončil, ale pokud šlo o novou sbírku poezie,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272808
104
I’m Your Man
dařilo se mu mnohem lépe. V létě byl zpět v domě na Hydře. Hostil u sebe svou matku. Masha měla pořád ještě tendence plašit se, že její syn o sebe dostatečně nepečuje, ale tentokrát se místo telefonování na konzulát rozhodla jet se sama přesvědčit, jak se Leonard má. Během její návštěvy bydlela Marianne s malým Axelem u přátel. Masha sice už Marianne znala z Montrealu a věděla, že s Leonardem žije, ale nedělalo by dobrotu, kdyby měla pobývat pod jednou střechou se svým synem a s jeho skandinávskou, nežidovskou milenkou. Leonarda tedy – byť jen načas a po dohodě – opustila žena, která ho milovala, aby ho svými city mohla zahrnout jiná žena. Nemohl psát. Masha u něj byla měsíc. Když odjela, Leonard se vděčně a s radostí vrátil k životu s Marianne, malým Axelem a psacím strojem značky Olivetti, aby dokončil román. Vystřídal pro něj tituly Mlha nezanechává jizvy, Nikdo není tak dokonalý, Pole vlasů a Dokonalý jukebox, nakonec z toho byla Oblíbená hra.
Ukázka elektronické knihy