V poledne se ozval zvonek u dveří. „Co zase chcete?“ vylítla. „Nesu vám dopis,“ spustil pošťák. „Jé, dobrý den.“ „Doporučený, musíte podepsat převzetí.“ Podepsala, přijala obálku, sedla si v obýváku a dlouho na dopis hleděla. Poznala písmo. Rozplakala se. Po delší době obálku otevřela. Četla: Moje milá Boženko, pokud čteš tenhle dopis, nejsem už mezi živými. Jinak bych byl s tebou doma a převzali bychom ho spolu. Věř mi, že na Tebe myslím, kudy chodím. Proto přikládám klíč od schránky. Je na Tvé jméno, nebudeš mít žádné problémy při otevírání v bance, která je nám drahá, protože tam došlo k našemu prvnímu setkání. Nejsou tam šperky, nebyly by Ti k ničemu. Je tam jen číslo a další postup. Opatruj vše, ať nikdo nic nezjistí. Udělal jsem to pro tebe a pro Michálka. Miluju Vás. Robin. Opatrně sáhla do obálky pro zvláštní klíč. Stiskla ho pevně v dlani: „Lásko, co jsi to udělal? Proč tě už nikdy neobejmu? Jak mám bez tebe žít?“ Znovu a znovu četla dopis od manžela. Nakonec našla odpověď. „Musím tu být pro Michálka, říkáš to jasně.“ Utřela slzy, omyla tvář, usmála se na sebe do zrcadla a šla za synkem.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272694
„Míšo, zlatíčko moje, půjdeme se projít, co říkáš?“ „Dobře,“ vběhl jí do náruče. Ustrojili se a šli ven. Několikrát se nenápadně ohlédla přes rameno. Nikdo je nesledoval.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272694
Dohoda „Ahoj Lucko, můžeš ke mně přijít na oběd?“ „Moc ráda, Moniko. Co bude dobrého?“ „Jen biftečky, jestli nepohrdneš.“ „Mám ráda rychlovky, jak víš. Zprudka opečené masíčko je vynikající. Už letím.“ Po obědě Monika nabídla kafíčko a bábovku. „Udělám na ni výbornou vanilkovou polevu. Bude to hned hotové,“ po těchto slovech zmizela v kuchyni. Lucie se rozhlížela po bytě, pak si odskočila, nakonec pustila televizi. „Nic tam nejde,“ řekla a vypnula ji. „Všechno to krásně voní,“ pochválila sestru a s chutí se zakousla do bábovky. „Lucko, nezlob se, mám blbou zprávu.“ „Jakou?“ „Nebudeš se zlobit, když nepojedu do Thajska?“ „Proč nechceš jet? Je tam nádherně!“ „Ráda bych, ale máme teď s Davidem krizi, však víš. Netuším, co se s ním děje. Chci našemu vztahu dát ještě šanci. Nemůžu odjet.“ „Neblázni! Po tom, jak tě znásilnil, bys ho měla honem rychle vykopnout ze svého bytu.“
100 Ukázka elektronické knihy