DIANE GASTONOVÁ
poprášila pokožku v místech, kam před chvílí nanesla krém, potom přidala vrstvu krému, kterou opět poprášila pudrem. Celý postup zopakovala ještě několikrát, dokud modřiny úplně nezmizely. „Coquette!“ vydechla Flo, když viděla výsledek její práce. „Nejsou vidět! Ani trochu! Jak si věděla, jak na to?“ „Už jsem kdysi v pánském klubu pracovala,“ dala jí Cecílie vysvětlení, které žádným vysvětlením nebylo. Dívce to stačilo. Oblékla si župánek a přepásala ho šerpou. „Pojďme na večeři,“ vybídla Cecílii s radostným úsměvem.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272162
OSMÁ KAPITOLA Kdyby byly kdekoli jinde, způsobilo by skandál, že nějaká žena přišla k jídelnímu stolu jen v župánku jako Flo, ale v takovém klubu, jakým byl Vitium et Virtus, to nikomu nevadilo. Ani v Maison d’Eros by to nebylo nic divného. A podobně obvyklé tady zřejmě bylo, že u stolu se zaměstnanci klubu seděla vévodkyně. Nejedla, ale představila Cecílii všem přítomným. Po večeři si Cecílie, Flo a další dívky, které měly toho večera vystupovat, oblékly kostýmy, k nimž měla každá masku stejné barvy, jakou měly šaty. Oliver mluvil pravdu – nezakrývala jim celou tvář, pravděpodobně proto, aby bylo přece jen patrné, jak jsou dívky krásné. Hned jak se oblékla, zamířila Cecílie do horního patra, aby se ukázala Oliverovi, jak si přál. Našla ho v tanečním sále ve společnosti nějakého dalšího džentlmena. Oba měli na tvářích masky z černého hedvábí, ale Cecílii stačil jediný pohled, aby poznala, který z těch dvou je Oliver. A další krátký okamžik, než v druhém muži poznala vévodu. Oliver sledoval, jak k nim kráčí. Samozřejmě ji také hned poznal. Vévoda se k ní obrátil, když uslyšel kroky, a usmál se. „No to se podívejme!“ Cecílie pohlédla na Olivera a zachvěla se. Měla
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272162
DIANE GASTONOVÁ
pocit, že maska jen zvýraznila jeho uhrančivé oči. „Bude tento kostým vyhovovat?“ zeptala se. Oliver uhnul pohledem. Zjevně mu vůbec nebylo po chuti, že ji v klubu zaměstnali, ale vévoda přikývl. „Podle mě vypadáte překrásně.“ Vtom se na ni podíval i Oliver. „Vysvětlete nám, co vlastně budete dělat. Chcete nabádat hosty, aby utráceli víc peněz? Existuje mnoho způsobů, jak toho docílit. Můžete je pobízet k hazardním hrám, aby se sázeli o velké částky peněz.“ „Ano,“ přikývla Cecílie váhavě. „Budu hlavně v herně. Kromě toho se mohu snažit udržet je u hracích stolů déle, než by u nich strávili za jiných okolností. Budu jim nosit pití, aby nemuseli přerušovat zábavu.“ Tenhle klub nebyl jako Maison d’Eros, kde se dalo vydělat víc na tom, že hosté platili už jen za vstup, za jídlo a pití, nebo za to, že si mohli vůbec sednout ke karetním stolům. „Seznámila jste se s ostatními?“ zeptal se Oliver. „Myslím že ano,“ odpověděla Cecílie. „U večeře.“ „Omlouvám se,“ přerušil je vévoda, „ale musím se teď s vámi rozloučit. Čekají nás s Rose v divadle.“ Vzal Cecílii za ruku. „Doufám, že budete se svou první nocí ve Vitium et Virtus spokojená. Vítejte.“ Obrátil se k Oliverovi s rozpačitým výrazem ve tváři. „Jak se zdá, bude dnes večer zase všechno jen na tobě. Omlouvám se.“ Oliver se na Jakea přívětivě usmál. „Jen běž. Ať na tebe Rose nemusí čekat. A užijte si to.“ Cecílie stále nemohla uvěřit, že si tento vévoda vzal za manželku obyčejnou posluhovačku. „Vévodkyně je v jídelně pro služebnictvo,“ řekla mu. „To mě ani trochu nepřekvapuje,“ ušklíbl se Jake a v očích se mu šibalsky zablesklo. „Doufám, že ji dokážu vylákat ven.“ 100 Ukázka elektronické knihy