v mozku. To potřebovala. Trhal všechno, i její vztek. Co mu mohla vyčítat? Ona chodila na rande s tím zakomplexovaným Davidem, ona se bála být sama. A nechala Ozara samotného a opuštěného v cizí zemi. Viděla občas jeho zkoumavé pohledy, ale nechtěla to řešit. Byla tak nějak podivně zamilovaná. Opilá. Úplně mimo. Co by mu mohla vyčítat? Na parkovišti u řeky bylo prázdno, jen její auto bubnovalo v řevu rapu po celém přilehlém prostoru. Až teď si ho všimla, muž, vyšší postava, stál u jejího auta. Ani se nevyděsila. Otevřela dveře, bylo ji fuk, co se stane. Byl to ten muž z parku, strach jí stlačoval hrudník. Ten muž v kožené bundě! Teď má nějaký kabát, ale je to on. „Paní Kristýno, zahlédl jsem vaše auto a ta hudba, děje se něco?“ měl celkem normální hlas. „Co tady děláte? Hledáte mě?“ snažila se nedat znát přiškrcený hlas a strach. Někde tady má paralyzér, který ji Ozar kdysi pořídil. Ale kde? „Musím vám to říct. Pustíte mě dovnitř?“ Co teď? Co má dělat? Kde má mobil? Panikařila. Muž si už sedl vedle ní. „Tenkrát v parku, pamatujete, jste se mě ptala na nějaký anonymy. Tak jo, posílal jsem je já. Abyste odjela.“ „Proč bych měla odjíždět? Proč jste mě strašil? To nemyslíte vážně?”
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272066
„Nestrašil jsem vás. Jen jsem vás chtěl varovat. Já..., já to viděl,“ zapálil si cigaretu a hned ji hodil z okna, „promiňte.“ „Já to viděl.“ „Co? Co jste viděl?” „Vašeho bratra s rodinou. Hořeli jako táborák, šílený pohled. A to auto vybuchlo před tím. Zastavili a holčina šla asi čůrat. Pak si nasedla a ozvala se rána, výbuch a auto bylo v plamenech,“ zapálil si další cigaretu. „Stál jsem naproti a kouřil, nikdo mě neviděl. Byla to vražda,” sklonil hlavu na ruce, jako by čerpal sílu. „Možná vám taky něco hrozí.“ „Proto jste to dělal? Já se celé noci bojím a nespím úzkostí a vy jste mě jen tak děsil anonymy?” „To mě mrzí, jste mi sympatická, nerad bych vás viděl jako vašeho bratra - jako hořící pochodeň,“ otevíral dveře jejího terénního auta. „Tak jo, teď už to snad trochu chápu, ale nechte mě, já si to ujasním v sobě sama. Už nám nepište. Ani mně nepište esemesky, fakt mě to děsí. Nechte mě už úplně na pokoji,“ snažila se být klidná, ale nejradši by mu nadávala a křičela, proč ji tak dlouho divně strašil? Proč za ní prostě nepřišel a neřekl jí, co ví? Divní týpci tady žijí. Jeden jako druhý. Ale i přes vztek cítila, že ten muž není zlý, že o ni má asi opravdu obavy. Že je mu sympatická. Tak už to aspoň ví. Bude třeba lépe spát.
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS272066
Pokusil se jí dotknout, snad pohladit, ale Kris uhnula a skoro ho vytlačila z auta. „Ještě jednou díky, ale už musím,“ nastartovala ravku, ráda s ní jezdila. I teď ji jízda v ní uklidňovala a soustřeďovala myšlenky na jízdu po tmavé silnici. Kdyby měla mámu s tátou, přijela by teď domů rozklepaná a vyřízená a všem by vyprávěla, co se jí stalo, možná by se tomu zasmáli, řešili to a hned by bylo líp. Teď na to byla SAMA. Davidovi poslala zbytečnou esemesku, stejně jí neodpoví. Úplně zapomněla, že se s ním chtěla rozejít. Kris neměla mámu, jako mají jiní. Nemohla se jí svěřit. A Ozar i Ozarin byli už každý jinde, jen trochu jinak a každý po svém. Těžko říct, jestli to způsobily Čechy, jejich vlastní samota uvnitř nebo strach, co bude. Každý si žil ve vlastním světě. Jako by je pobyt a práce v Čechách oddělily. David nebyl po ruce nikdy, když ho potřebovala. Vlastně už nebyl vůbec, brzy ho přestala zajímat jen ona. Měl v záloze další ženy, které žily samy - v okolí Tělic jich bylo celkem dost, a i jim nabízel iluzi lásky. Citový i sexuální promiskuit a ona mu na to skočila. Ozarova nymfomanka se brzy sexu s ním nasytila a hledala si sex a zábavu jinde. Protože ji v městečku vystrašili, že Ozar je muslim a bude ji vyžadovat jako druhou manželku. Jaký byl Ozar muslim? Ani on už nevěděl, co je. Věřil v Boha, ale nijak o tom nepřemýšlel, a když už, tak se pomodlil raději sám třeba v přírodě. Nedodržoval už žádné zvyky a tradice svých předků. Rozmělnily se a odešly. Byl z něj takový univerzální věřící. Asi jako Kristýna.
102
Ukázka elektronické knihy