11
Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví ■■ ■■ ■■
■■ ■■
Typ pohybové aktivity: každý by si měl vybrat formu pohybu, která mu přináší radost a uspokojení. Intenzita zátěže: je důležité, aby cvičící znali signály nadměrné zátěže, což je např. potřeba dýchat ústy, bolesti ve svalech po výkonu večer druhý den apod. Bezpečnost: s každou zátěží je nutno okamžitě přestat při akutních příznacích přetížení, jimiž jsou zejména bolesti na prsou, v pažích, v šíji, bolest čelisti, dušnost, hukot v uších, závrať, nevolnost od žaludku, nepravidelnost srdečního tepu. Důležité je sledovat pacienty, kterým byla pohybová aktivita doporučena, a monitorovat, do jaké míry navržený program dodržují. Pacienty se specifickými problémy je třeba odesílat ke specializované konzultaci odborníků na pohybovou aktivitu.
Poradenství při odvykání kouření V úvodu intervence je nezbytné provést důkladný odběr kuřácké anamnézy – dotázat se každého pacienta, zda on sám nebo někdo v rodině kouří. Dále je třeba zjistit stupeň závislosti pacienta na nikotinu, a to pomocí Fagerströmova dotazníku závislosti na nikotinu, uvedeného v tabulce 5. Dalším nezbytným krokem je zaznamenání údajů o kuřáctví v pacientově dokumentaci, informace musí být spolehlivé a průběžně aktualizované. Zdravotník vyhledává příležitost hovořit o problematice kuřáctví s každým pacientem, zvláště s dětmi, dospívajícími, těhotnými ženami. Zaměřuje se na pacienty s onkologickým nálezem, pacienty s hypertenzí, hypercholesterolemií, kardiovaskulárními onemocněními, respiračními nemocemi a pacienty při předoperačním vyšetření. Důsledně doporučuje zanechání kouření všem kouřícím pacientům a nabízí jim pomoc. Poskytuje pomoc při odvykání kouření. Minimální intervence je jedno krátké sezení s osobní konzultací a nabídkou zdravotně výchovných a informačních tiskovin o metodách odvykání kouření. Opakované konzultace přicházejí po úvodním sezení. Pacienti jsou zváni v intervalech 1, 2, 6 měsíců k opakovaným konzultacím, v jejichž průběhu je v rozhovoru posilována jejich vůle vytrvat. Lékař může doporučit pacientovi pro dočasné ulehčení od nikotinových abstinenčních příznaků nikotinovou náhradu (žvýkačka, náplast), případně poskytnout farmakologickou léčbu. Na dalších konzultacích je nutno společně sledovat efekt odvykání. Po zanechání kouření je třeba pravidelně posilovat pacientovo nekuřáctví a sílu odolat případným nástrahám. Důležitým spoluhráčem je rodina.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269942
Výchova ke zdraví, metody zvyšování zdravotní gramotnosti, výchova ke zdraví v každodenní praxi zdravotnického pracovníka, peer programy
11
Tab. 5 Fagerströmův dotazník závislosti na nikotinu Otázky 1. Za jak dlouhou dobu po probuzení si ráno zapálíte první cigaretu? ☐ A – po 30 minutách
☐ B – do 30 minut
2. Je pro vás obtížné nekouřit na místech, kde je to zakázáno např. v knihovně, divadle, lékařské ordinaci? ☐ A – ne
☐ B – ano
3. Která ze všech cigaret, jež vykouříte během dne, vám přináší největší uspokojení? ☐ A – kterákoliv
☐ B – jiná než první ranní
☐ C – první ranní
☐ B – 16 až 25
☐ C – více než 25
4. Kolik cigaret denně vykouříte? ☐ A – 1 až 15
5. Kouříte více ráno než během zbývající části dne? ☐ A – ne
☐ B – ano
6. Kouříte i tehdy, když jste nemocen(a) a ležíte převážnou část dne v posteli? ☐ A – ne
☐ B – ano
7. Jak často vdechujete cigaretový kouř? ☐ A – nikdy
☐ B – občas
☐ C – vždy
8. Má značka cigaret, které kouříte, nízký, střední nebo vysoký obsah nikotinu? ☐ A – nízký
☐ B – střední
☐ C – vysoký
Vyhodnocení: Je třeba sečíst body podle následujícího klíče: každá odpověď A = 0 bodů, odpověď B = 1 bod, odpověď C = 2 body. Skóre 0–4 body: nejde o závislost. Skóre 5–6 bodů: střední závislost. Skóre 7–9 bodů: silná závislost. Skóre 10–11 bodů: velmi silná závislost.
Poradenství při nadměrné stresové zátěži Mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem/klientem je třeba navodit atmosféru důvěry a spolupráce, která je v případě zjišťování pacientovy zátěže stresem zcela zásadní. Existuje mnoho životních událostí, které způsobují stresovou zátěž u dospělých. Američtí psychologové Holmes a Rahe vytvořili orientační hodnocení stresové zátěže plynoucí z aktuálních životních událostí pacienta za posledních dvanáct měsíců. Jedná se pouze o orientační hodnoty, neboť jednotlivé situace mohou na každého člověka působit různým způsobem a s různou intenzitou. Podle součtu bodů (dle aktuálních životních událostí za posledních dvanáct měsíců zaznamenaných v tabulce 6) si pacient může sám zjistit míru ohrožení stresovými vlivy.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269942
11
Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví Tab. 6 Životní události způsobující stresovou zátěž u dospělých Událost
Body
Úmrtí partnera, partnerky
100
Rozvod
73
Rozvrat manželství
65
Uvěznění
63
Úmrtí blízkého člena rodiny
63
Úraz nebo vážné onemocnění
53
Sňatek
50
Ztráta zaměstnání
47
Usmíření a přebudování manželství
45
Odchod do důchodu
45
Změna zdravotního stavu člena rodiny
44
Těhotenství
40
Sexuální obtíže
39
Přírůstek do rodiny
39
Změna zaměstnání
39
Změna finančního stavu
38
Úmrtí blízkého přítele
37
Přeřazení na jinou práci
36
Závažné neshody s partnerem
35
Půjčka vyšší než jeden průměrný roční plat
31
Splatnost půjčky
30
Změna odpovědnosti v zaměstnání
29
Syn nebo dcera opouštějí domov
29
Konflikty s tchánem, tchyní, zetěm, snachou
29
Mimořádný osobní čin nebo výkon
28
Manžel, manželka nastupuje či končí zaměstnání
26
Vstup do školy nebo její ukončení
26
Změna životních podmínek
25
Změna životních zvyklostí
24
Problémy a konflikty se šéfem
23
Změna pracovní doby nebo pracovních podmínek
20
Změna bydliště
20
Změna školy
20
Změna rekreačních aktivit
19
Změna církve nebo politické strany
19
100
Ukázka elektronické knihy