vaši komunikaci změnit. Zkuste se zamyslet, jak o nevlastním synovi přemýšlíte. Jaký je? Co vám na něm vadí? A co vás opravdu štve? Pokud jste to pojmenovali, máte první krok ke změně za sebou. Nyní zkuste tento svůj pohled změnit – na všech lidech lze najít něco pozitivního, na všechno se dá dívat jak pozitivně, tak negativně; třeba i lenoch může být hloubavý a přemýšlivý člověk. Sklenice může být poloplná i poloprázdná. „Naše zkušenost nám dává bezpočet příkladů, kdy tzv. jedno a totéž vidí různí lidé různě. Dokonce jedno a totéž může jeden člověk v různou dobu vnímat různě. Tato zkušenost je od nepaměti zdrojem nedorozumění, sporů a válek. Tradice našeho myšlení nám nedává příliš možností, jak si s různými výklady ‚téhož‘ (pravdy, skutečnosti) poradit. Jednou z cest, jak si s tímto ‚problémem‘ poradit, je připustit, že něco jako pravda je spíše teoretický předpoklad a že záleží na nás, hlavně na tom, proč a jak se na to díváme, z jakého úhlu pohledu to hodnotíme. Tedy náš vlastní rámec spoluurčuje, co vlastně vnímáme. Jestliže náš vlastní rámec ovlivňuje to, jak druhé vnímáme, dává nám to jisté šance v případech, kdy máme k němu vztah výrazně jiný, než bychom potřebovali“ (Parma, 2006, s. 104). To je pro nás dobrá zpráva. Nejsme tak odsouzeni k roli pasivního vnímatele čehosi daného mimo nás, ale můžeme význam toho, co vnímáme, sami měnit. I to nejhorší hodnocení je vždy dáno úhlem pohledu a prakticky vždy existují úhly pohledu, které nabízejí realitu jinou. Jako příklad nám mohou posloužit následující úhly pohledu: pedofil – má rád děti; podrazák – umí jít za svým i za cenu obětování své slušnosti (Parma, 2006). Jakmile změníte svůj pohled na nevlastního syna, změní se váš vztah i komunikace s ním. Už jej nebudete vidět jako nemožného, ukňouraného lenocha, ale jako vnímavého, citlivého a přemýšlivého kluka, který neví, co dělat v dané situaci, a je tak trochu ztracený. Je na vás, jestli vy chcete být ti, kteří mu chtějí a mohou pomoci, nebo ne. Ale jinak se bavím s někým, kdo neví kudy kam (aniž bychom ho chtěli omlouvat), anebo s ukňouraným lenochem, který už neví, jak na sebe upozornit. S novým pohledem na nevlastního syna budete přirozeně volit jiná slova, budete mít podvědomě jiný výraz obličeje, očí, jiná gesta. Váš nevlastní syn to bude podvědomě vnímat a svůj postoj vůči vám pozmění na základě vaší změny – aniž byste o tom spolu mluvili. To bude příjemné i vám, a tak můžete pokračovat, až se z černé barvy posunete do červené. A to někdy bývá neuvěřitelně moc pro všechny
98 Moje děti, tvoje děti, naše šťastná rodina Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269934
Jak být skutečně spolu
zúčastněné. Protože nejste v rodině sami, ostatní změnu uvidí a budu na ni také reagovat. Je to, jako když roztočením jednoho ozubeného kola roztočíte všechna ostatní. Jednou změnou u sebe můžete změnit komunikaci v celé rodině.
Obr. 14 Jak změnit náladu v celé rodině
Sexualita, nahota a intimnosti Pro děti, obzvlášť pokud žily delší dobu jenom s vámi, může být hodně těžké vidět intimnosti mezi vámi a novým partnerem. Dlouho měly svého tatínka nebo svou maminku jen pro sebe a nyní se o vás musí s někým dělit. Zároveň právě toto je často argument rodičů, proč si hledají nového partnera – aby jejich děti viděly, „jak vypadá láskyplný vztah mezi mužem a ženou“. To totiž v minulém vztahu obvykle už nefungovalo. Ujišťujte děti o tom, že je vaše srdce velké a je v něm místo pro všechny.
Moje děti, tvoje děti, naše šťastná rodina 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269934
Dát pusu vlastním dětem, obejmout je, to se zdá zcela přirozené. Stejně tak chodit doma ve spodním prádle, nebo dokonce nazí. Není problém sprchovat se, zatímco si vedle vaše vlastní děti čistí zuby. Nebo si dát pusu na pusu před spaním. Stejně tak mazlit se a „ňuňat“ na gauči. Ale co s nevlastními dětmi? Co ovlivňuje, zdali budete či nebudete doma řešit nahotu? ■■ Vaše spojení nahoty se sexem. Pokud je pro vás nahota přirozená a ab-
solutně nesouvisí se sexualitou a intimnostmi, je pro vás snadné být nazí před kýmkoliv, partnerem, sousedem i nevlastními dětmi. ■■ Vnímání vlastního těla. Máte-li tak trochu výhrady ke své postavě, může být pro vás nepříjemné svlékat se před cizími lidmi, ale vlastně i před svou rodinou. ■■ Soutěživost a žárlivost u stejného pohlaví. Naše děti jsou velmi upřímné a mohou nás rozhodit věty typu: „Maminko, ty máš ale jinou ‚pipinku‘ než Petra, proč ona tam chlupy nemá a ty jo?“ Je důležité vědět, že k takovému srovnávání může dojít. ■■ Pohled expartnera a jeho přístup k intimitě. Nesouhlasí-li expartner s tím, že se v nové rodině koupeme s dětmi v bazénu nazí, může to ohrozit chod celé rodiny. Nezřídka se stává, že expartner ze strachu například o mravní vývoj dětí vyhrožuje nahlášením na sociální úřad. Pak je vcelku logické, že člověk v nově komponované rodině nahotu zcela vyloučí, aby se vyhnul případným problémům. Co ovlivňuje, jaká bude míra intimnosti mezi vámi a vašimi nevlastními dětmi? Jde především o věk dítěte, genderové rozdělení a o to, máte-li děti vlastní. Muži se se staršími nevlastními syny neobjímají, o puse ani nemluvě. Nabízí se pozdravy jako s ostatními kamarády/kolegy. Muži s mladšími nevlastními syny navazují intimní vztah lépe, ale přesto zde zůstává určitá zdrženlivost, stejně jako u dcer obecně. Vztah nevlastních otců a nevlastních dcer je velmi ovlivněn sexuálním podtextem, který jejich vztah svým způsobem limituje. Každý hledá míru intimity individuálně. Nevlastní matky to mají v rámci vztahu s malými dětmi bez ohledu na pohlaví jednodušší – pomazlit se s nimi nebývá problém. Pokud máte ne100 Moje děti, tvoje děti, naše šťastná rodina Ukázka elektronické knihy