na slunci. I kdyţ jsem byl opatrný a průběţně se Andílků ptal na procentuelní stav opálení, spálení jsem se nevyhnul. Znovu jsem opomněl, ţe odpovědi poskytují výhradně jen na poloţené otázky. Samozřejmě mě zajímala jen záda a břicho. Zadní části stehen na moji nepozornost doplatily nejvíc. Při odchodu z koupaliště připomínaly hlavní chod zahradního rodinného roţnění. Absence lidí skýtá jednu z mála výhod. Voda v koupališti je krásně čistá. Dovedu si po loňské zkušenosti představit, jak by v tomto období asi vypadala za normálních okolností. Prochcaná, promaštěná a neutralizovaná desinfekcí. Prostě „chutná,“ městská polívka, uvařená na neochotě investovat do filtrace vody. Moţná jsem příliš kritický a netolerantní, ale vůbec mi to nevadí. Svůj postoj si dokáţu bravurně ospravedlnit moudrem, ţe vše má svůj smysl a důvod. Kritika okolí a druhých je počátek všímání si vlastních chyb. Kdyţ se chyby naleznou, zbývá jen pozornost zaměřit k činům směřujícím k nápravě. Ne kaţdý to však dokázal. Spousta lidí dokonce propadala beznaději a depresím z neschopnosti zrealizovat svá rozhodnutí směřující k nápravě. Vědoucí lidé měli situaci ještě mnohem komplikovanější, neboť si byli vědomi nutnosti rozhodnutí realizovat. Mnozí, i kdyţ se snaţili sebevíc, nebyli schopni své představy naplnit, přičemţ si vůbec neuvědomovali, jak mnoho pro sebe ve skutečnosti dělají. Věčné sebetrýznění a odsuzovaní se za neúspěchy jim dávalo základ k otázkám: Proč? Proč jsem takový? Proč se tak chovám? Přičemţ jim hledání odpovědí tvořilo důleţitou náplň ţivotní cesty směrem vpřed. Paradoxně i člověk, který nic nedělal jen proto, aby se mohl předvádět ve svém utrpení, vykonal pro sebe víc, neţ si dovedl vůbec představit. Neexistoval jedinec, který by se duchovně nevyvíjel. I lidé vědomě se bránící vývoji vytvářeli svými zápornými postoji nástroje pro vlastní duchovní rozvoj. Příroda je mocná a má silné mechanismy k zachování vlastní rovnováhy i rovnováhy jednotlivce. Kaţdý krok, ať je sebeodmítavější, je vţdy krokem vpřed. I krok vzad je krokem vpřed. Nic nemůţe vychýlit přírodní rovnováhu natrvalo a jakákoliv lidská snaha to učinit pouze duchovně rozvíjí původce intenzitou úměrnou jeho snaze. Coţ ho nakonec dovede aţ k potřebě šířit nalezenou pravdu. Pro doplnění myšlenky pouţiji podobenství s balónem coby symbolem lidského duchovního vývoje, zavěšeném provázkem na skobě, - 98 -
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269460
znázorňující Boţí zákonitost osudu, přírody, vesmírů a ostatních mechanismů. Existovali lidé, kteří balón zkoumali, různě s ním otáčeli, zvedali ho a zapisovali si poznámky a teorie. Balón se dočasně podvolil vůli badatelů, ale nakonec se vţdy vrátil do původní polohy. Neustálý kontakt s objektem a zvědavost vedly zkoumající po jejich duchovní cestě, i kdyţ byli přesvědčeni o své racionalitě a vědeckosti, v níţ není prostor pro duchovní tmářství. Jiní v balónu viděli ohroţení své lenosti, a proto vynaloţili úsilí, které se neslučuje s touhou po bezstarostném lenivém ţivotě, a snaţili se jej utrhnout. Coţ nebylo moţné, protoţe Boţí zákonitosti jsou mnohem silnější, neţ byly naivní představy dotyčných. Proto měli alespoň snahu vychýlit předmět jejich obav ze svislé polohy a drţet jej silou mimo přirozenou osu. Fakt, ţe zdroj obav drţeli v nepřirozené poloze, je fyzicky a psychicky propojil s objektem, coţ ve svém důsledku, stejně jako v předešlém případě vytvořilo pozitivní dopad na jejich vývoj. I ti nejvytrvalejší lenivci nakonec své snaţení vzdali kvůli únavě a začali se ptát sami sebe, proč se vůbec tolik dřou. Po rozboru situace a nalezení odpovědi nakonec stejně jako ostatní pochopili, co pochopit měli. Musím zmínit i skupinu visících na balóně celou svojí váhou, bránící komukoliv se jen dotknout. Domnívali se, ţe pomohou ostatním, pokud jim zabrání ve zbytečných omylech. Věřili i ve svůj vysoký duchovní mandát a kompetentnost určovat druhým cestu, protoţe dokáţou drţet balón v přirozené poloze. Tím, ţe nikomu nedovolili balón vychýlit a odráţeli útoky ostatních, nakonec stejně došli k názoru, ţe i oni jsou pouze ţáky a nikoliv mistry. K poznání došli opět na základě těsného kontaktu s balónem zaloţeném na principu vývoje, jeţ se odehrává kaţdou sekundu v prostoru obsahující čas. Těmito úvahami se mi ještě více vlévá naděje do ţil. Balón se musí zákonitě vrátit do původní polohy. Otázkou zůstává proč nebo spíše čím se mi podařilo odchylku vytvořit. Věřím, ţe rovnováha určitě nastane v okamţiku mého prozření. Andílci potvrzují má slova: Ano, je to klíčová otázka. Hledej odpověď, ale přirozeně. Vţdy máš tolik času, kolik potřebuješ, nesnaţ se ho urychlit. Urychlováním dějů ţivota pouze přeskakuješ situace, které musíš přirozeně - 99 -
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269460
a plynule vstřebat, aby se staly tvou nedílnou součástí a ty je mohl pouţít k dalšímu pochopení následujících událostí a zákonitostí ţivota. Kaţdé nepřirozené urychlení znamená ve svém důsledku zdrţení. Takţe dál ţij podle hlasu srdce, přirozeně, klidně a odpověď na tvou otázku objevíš v pravý čas. Uţívej si teplých letních dní, abys neměl starosti se zimou. Chcete říct, ţe mám šanci najít odpověď ještě do zimy!? Vše záleţí jen na tobě, jak budeš naslouchat hlasu srdce. Máš svobodnou vůli, tak ji vyuţij. Moţná uţ znám důvod všech událostí. Uţ jen slovo „moţná“ ukazuje na fakt, ţe nejsi o svém závěru přesvědčen. I kdybys věděl, ještě neznamená, ţe i chápeš. A jak dobře víš a dokonce propaguješ v textu jednoho svého obrazu, důleţité není vědět, ale pochopit. A pochopit znamená ţít a chovat se podle pochopeného. Neţít a nechovat se podle pochopeného znamená nic nepochopit. Coţ je tvůj případ. Slovem „moţná,“ se snaţíš urychlit čas. Takţe pro tebe bude mnohem moudřejší nezdrţovat se urychlováním času a raději ţít přirozeně. Můţeš začít přípravou dobrého jídla a pokračovat procházkou ve městě. Vyuţij krásný, slunný den. Dobrá, ukecali jste mě, půjdu ven. (12:58 26.7.2004)
- 100 -
Ukázka elektronické knihy