C í s a ř s k ý ko m i s a ř z a s a h u j e
97
komisařem pro obranu hranice a stal se velitelem námořních a říčních sil provincie. V Kantonu, kam zpráva, že je císařův komisař na cestě, dorazila 21. ledna 1839, ihned vyvolala velký rozruch. Vicekrál Teng údajně omdlel, když ji dostal.301 Linova pověst zapůsobila na obchodníky z kohongu, úředníky, místní obyvatelstvo i cizí obchodníky. Například firma Russell & Co. 27. února 1839 zastavila obchod s opiem, další obchodníci učinili totéž nebo své aktivity přesunuli až do oblasti Chu‑menu, neboť doufali, že tady budou mimo kontrolu. V úterý 26. února 1839 byl před faktoriemi demonstrativně uškrcen další dealer opia. Lin Ce‑sü vyrazil z Pekingu 8. ledna 1839. Skromný způsob jeho cestování jej odlišoval od způsobů jiných vysokých čchingských úředníků. Putoval na nosítkách nesených 12 nosiči, doprovázelo jej 6 sluhů, 3 kuchaři, předjezdec a ošetřovatel.302 Trasa cesty vedla přes provincie Chu‑pej (Hupeh), Šan‑tung (Shandong) a An‑chuej (Anhui). Do Ťiang‑si (Jiangxi) se přepravili na člunu. Lina nedoprovázeli žádní další úředníci, veškeré výdaje – na stravu, přepravu člunem, za nosiče – platil sám. „Expedice“ zdolala necelé 2000 km vzdálenosti do Kantonu za dva měsíce, do metropole Kuang‑tungu dorazila v neděli 10. března 1839.303 Císařský komisař připlul po Perlové řece, minul faktorie, vystoupil na břeh, byl uvítán vysokými úředníky a ubytoval se v akademii Jüe‑chua (Yuehua) nedaleko faktorií cizinců a cechovního domu obchodníků z kohongu, cizinci označovaného jako Consoo House. Lin měl vcelku jasno, jaké jsou jeho cíle a jak má v metropoli Kuang‑tungu postupovat. V tomto ohledu jeho úvahy údajně hodně ovlivnila korespondence s proslulým učencem a spisovatelem Kung Cch’-čenem (Gong Cizhen) ještě před odjezdem z Pekingu. V podstatě se shodli na několika hlavních bodech – z Číny by nemělo dále odplývat stříbro, opium způsobuje „onemocnění duší“, kuřáci opia by měli být uškrceni, vojáci užívající opium, výrobci a prodejci sťati Tamtéž, s. 61. CHANG, H., c. d., s. 124; GELBER, H. G., c. d., s. 31; LOVELL, J., c. d., s. 58. 303 MELANCON, G., c. d., s. 74. 301 302
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269205
98
Rudí barbaři před branami
a obchod nelze zastavit bez rizika konfliktu s cizinci popřípadě nepokojů postižených Číňanů. Oba muži se shodli na tom, že má být co nejrozhodněji postupováno proti zkorumpovaným čínským úředníkům, dealerům i uživatelům drogy, ale je třeba se pokud možno vyhnout tvrdým opatřením vůči cizincům. Závěr však byl jednoznačný – opium musí být vymýceno.304 Komisař Lin Ce‑su byl celkem oprávněně přesvědčen, že Kanton je jednou zkorumpovanou žumpou, proto neztrácel čas a začal jednat ještě před příjezdem do města. Byl velmi dobře informován o situaci a ještě na sklonku cesty měl k dispozici seznam asi 60 osob, které nabízely k prodeji opium. Nechal také vystavit tajné rozkazy k zatčení známých zkorumpovaných úředníků, čínských pašeráků a obchodníků.305 Po příjezdu císařův komisař opravdu neztrácel čas. Dorazil v půl deváté ráno a krátce nato se setkal s vicekrálem Teng Ťing‑čchenem, nedávno jmenovaným guvernérem I‑liangem (Yiliang) a hoppem Jü ‑kchunem (Yukun), aby je seznámil se svými záměry. Svou aktivitu zahájil vydáním čtyř ediktů. V prvním vyzval ředitele škol, aby netrpěli kouření opia ve školách a studentům doporučil, aby vytvářeli skupinky po pěti osobách, které se mají navzájem hlídat. Ve druhém upozorňoval na obecné nebezpečí, kterým je požívání opia, třetí edikt se týkal kouření opia na lodích a čtvrtý kontroly obcí staršími.306 Zahájil „mobilizaci“ gentry a učenců v provincii, vydal proklamaci, že mu musí být všichni obyvatelé Kuang‑tungu k dispozici a mají do dvou měsíců odevzdat své dýmky a veškeré opium. Deset dní byli za Linovy přítomnosti vyslýcháni zatčení, jejich počet do 12. května dosáhl 1600. Během sedmi týdnů bylo usvědčeno 192 Číňanů, zabaveno asi 17,4 tuny opia a 42 741 dýmek.307 Konfiskování náčiní ke kouření bylo velmi důležité, neboť byl znám až fetišistický vztah poživatelů drogy k jejich dýmkám. V příštích sedmi Ke korespondenci Lina a Kunga srv. CHANG, H., c. d., s. 126–128. WALEY, A., c. d., s. 18. 306 BEECHING, J., c. d., s. 75. 307 Chang i Beeching uvádějí 28 845 ketti opia, tj. 17,4 tuny. (jeden ketti se rovnal 304 305
0,604 kg). BEECHING, J., c. d., s. 77; CHANG, H., c. d., s. 129.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269205
C í s a ř s k ý ko m i s a ř z a s a h u j e
99
týdnech tažení pokračovalo, 192 Číňanů bylo usvědčeno z opiového deliktu, bylo zabaveno dalších 6,6 tuny opia a 27 538 dýmek. Jen od poloviny května do poloviny července nechal Lin uvěznit pětkrát více lidí, než guvernéři provincie za poslední tři roky.308 Dohromady nechal agilní komisař zabavit asi 24 tun opia, což bylo sice značné množství, ale ve srovnání se „zbožím“, které čekalo na čínské spotřebitele, to byla jen kapka v moři. Podle Elliotovy zprávy bylo do Číny, většinou na Ling ‑ting, dopraveno asi 20 000 beden, dalších 20 000 bylo ve skladištích v Bengálsku a 12 000 v Bombaji, tedy celkem 52 000 beden. Uvážíme ‑li, že průměrná váha bedny obnášela zhruba 65 kilogramů, šlo tedy o neuvěřitelných 3380 tun opia, které ještě hodlal Lin Ce‑sü zničit.309 Kdyby šlo jen o problém pašování, mohlo se to komisaři podle některých názorů podařit. Jelikož se však svými ráznými zásahy pokusil narušit pro Brity velmi výnosný obchod, na němž do značné míry záviselo hospodářství Indie a příjmy britské vlády, nebyl jeho výhled na úspěch přes veškeré úsilí příliš velký. Navíc zřejmě špatně vyhodnotil nebo podcenil některé důležité skutečnosti.310 Předně věřil, že čaj dovážený z Číny je nezbytný pro zdraví Britů, kteří proto budou nuceni ustoupit jeho požadavkům. Neobával se poklesu zájmu cizích obchodníků o čínský trh a soudil, že budou mít velké zisky, i když nebudou dovážet opium. Proto byl rozhodnut maximálně podporovat legální obchod, ale patrně nikdy nepochopil míru svázanosti legálního obchodu a pašování opia, neboť „finální ochromení starého čínského obchodu bylo způsobeno zastavením jeho srdce, obchodu s opiem“.311 Byl přesvědčen, že britská vláda nepodporuje obchodníky opiem a od skončení monopolu Východoindické společnosti s drogou nemá nic společného. Londýn sice formálně firmy provozující nelegální obchod v Číně nepodporoval, ale značné příjmy vlády Jejího Veličenstva, pocházející z cel na čaj, s ním LOVELL, J., c. d., s. 59. BEECHING, J., c. d., s. 77. Navíc by bylo třeba k tomuto údaji ještě přičíst pro-
308 309
dukci opia za rok 1838/1839. 310 CHANG, H., c. d., s. 131–132. 311 GREENBERG, M., c. d., s. 198.
Ukázka elektronické knihy