Nina krátce pohlédla na špinavé nádobí a pak si sundala zástěru – ošklivou plastovou věc, kterou Sebastian každému rozdal na začátku lekce. Mrskla ji do nejbližšího koše a následovala Maddie. Když se objevila, ozval se nadšený potlesk. „Dobrá práce, Nino,“ přehlušil ten rámus Bill. „Jela jsi jako fretka. Seš opravdová bojovnice. Do svý jednotky bych tě vzal kdykoliv.“ Potěšením celá zrůžověla. Všichni si hověli kolem dvou stolků, které srazili k sobě. Maddie a Bill seděli u jednoho, Peter, Jane a Marguerite u druhého. „Byla jste báječná,“ řekla Marguerite a poplácala volnou židli vedle sebe. „Pojďte se posadit. Zasloužíte si kávu a trošku odpočinku.“ „Zaslouží. I když by možná ocenila spíš něco pořádného k pití, nevím, jestli na to bude stačit káva,“ řekl Peter, který právě dopil. „Mně by teda nestačila. Mně stačí máloco,“ zasmál se Bill, sedící naproti Peterovi, a poplácal si břicho, které mu viselo přes kalhoty. „To je výborný nápad, Petere,“ řekla Marguerite. „Marceli, šampaňské prosím.“ „Šampaňské?“ Maddie se zatvářila poplašeně. „Na to můj studentský grant nestačí.“ „Nebojte se, drahoušku. Já to platím. Marcel pro mě vždy schovává nějakou tu láhev.“ Marcel obratem vyštrachal flétnové sklenky a společně s láhví se zlatou fólií kolem hrdla ji donesl na tácu ke stolu. „To je od vás moc laskavé, Marguerite, já zbožňuju šampaňské,“ řekla Jane se svým nenápadným úsměvem. „Je to tak,“ potvrdil Peter a krátce ji objal. „Kdyby dostala jen trochu příležitost, klidně by se v něm koupala.“ Jane se zasmála. „To by bylo drahé.“ „A ty stojíš za všechny peníze.“ Zamrkal na ni. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269111
„Ty jeden.“ Stiskla mu koleno. Marguerite se na ně usmála. „Já myslím, že první přípitek by měl být na naše novomanžele. Mám z nich velkou radost.“ Marcel odmotal drátek, odšpuntoval láhev a nalil šampaňské, aniž by přelil nebo ukápl jedinou kapku vedle. S nenucenou profesionalitou naplnil a rozdal všech sedm sklenek. Nina se mezitím usadila. „Na Petera a Jane,“ řekla Marguerite. „Ať je vaše manželství dlouhé a šťastné jako to moje s Henrim.“ Všichni pozvedli sklenky. „A na Ninu, která byla dnes tak skvělou průvodkyní a pracovala tak tvrdě.“ „Přesně tak,“ řekl Bill. „Byl to opravdu báječný den,“ řekla Jane a opřela se o manžela. „A Peter teď může až do konce mého života dělat denně profiterolky.“ Maddie se zatvářila trochu smutně a velmi hlasitě a hluboce si povzdychla. „Netrap se, holčičko,“ poklepal jí Bill na rameno. „Sebastian slíbil, že odpalovaný těsto budeme dělat ještě mockrát.“ „Jenže… tohle je strašný.“ Nahlédla do svojí krabice. „Vypadají jako…“ Pokrčila rameny a tvářila se zahanbeně. „… jako éclairkové zombie. Moje nový heslo bude nejspíš: ‚Provařme se do apokalypsy, jídlo pro všechny, kdo jsou bez šance‘.“ „Zlepšíš se,“ chlácholila ji Nina. „Uvědom si, jak se během sedmi týdnů zdokonalíš.“ „Ano, a támhle na obzoru uhání stádo jednorožců.“ Maddie vrhla poslední zoufalý pohled na svoje éclairky. Nakonec se všichni začali zvedat k odchodu. Jane se nabídla, že Marguerite doprovodí, protože měly společnou cestu, a Peter s Billem, kteří došli k poněkud bizarnímu zjištění, že oba milují 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269111
hokej, se dohodli, že zaskočí na pivo a podívají se na mezinárodní utkání Kanady s Ruskem. „Fajn,“ vyhrnula si Maddie rukávy. „Tak abychom se daly do uklízení.“ Nina se na ni zděšeně podívala. „To přece nejde. Vždyť si tenhle kurz platíš.“ „Neblbni, přece tě tady nenechám s tou spouští.“ „Jsem za to placená.“ Maddie pokrčila rameny. „A co jako?“
�
Když Nina dovytřela úplně poslední misku, snesl se s výborným načasováním soumrak. Maddie jí pomohla, takže mytí upatlaných misek, metliček umazaných od krému a nožů potřísněných čokoládou uběhlo za spousty smíchu a žertování. „Nemůžu ani uvěřit, jaká to byla dnes zábava,“ řekla Maddie a sáhla po poslední misce. „Bylo to dost fajn.“ Nina sama nemohla dost dobře pochopit, jak skvěle se jejich skupinka semkla. Po jediném dni to vypadalo, že se z nich stanou velmi dobří přátelé. „Líbilo se mi, jak si Marguerite vzala Jane pod křídla. Jsou obě moc hodné.“ „Mně se líbí, jak spolu s Billem pořád soutěžíte!“ zasmála se Nina. „A jak je Marguerite taková důstojná… dokonce i když nadává. Nepotřebuješ se už vrátit domů?“ dodala s úsměvem, když viděla, jak Maddie bere koště a začíná zametat podlahu. Sama se už těšila, jak si odpočine a bude si lebedit na Sebastianově veliké pohovce. I když ještě lepší by bylo, kdyby věděla, co podnikne zítra. Pořád ještě nesebrala dost odvahy, aby si sama vyšla do města. „Ani ne,“ povzdychla si Maddie a začala energickými tahy zametat podlahu. 100
Ukázka elektronické knihy