98
5. Autenticita a turistické představy
a antagonismus“ (Crick 1989, 330). Mýtus necivilizovaného glorifikuje původní místo, v němž je industriální civilizace v podstatě nepřítomná. Turisté zde mohou poznávat nezkrotnou a nedotčenou přírodu a seznamovat se s domorodými kulturami Afriky, Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie nebo Oceánie. Destinace jsou prezentovány jako zóny existující za hranicemi moderní západní civilizace, které jsou svojí podstatou divoké, pokryté exotickou vegetací, v níž žijí vzácná a často nebezpečná zvířata. „Mýtus necivilizovaného člověka vytvářejí destinace, které jsou ideální pro poznávací cesty.“ (Echtner a Prasad 2003, 675) Moderní turisté – metaforicky bílí průzkumníci, lovci, obchodníci, antropologové a misionáři – se účastní výprav, aby poznali civilizací dosud nedotčené geografické oblasti, v nichž vládne divoká flóra a fauna. Mýtus
Nezměněný
Neomezený
Necivilizovaný
Místo
území legend
území hojnosti
území na konci světa
Čas
minulost
přítomnost
původní nedotčenost
Prostředí
významné ticho
mírnost
divokost
Stavby
památky
rezorty
významné ticho
Hostitel
jednoduchý/klidný
úslužný/usměvavý
divoký/překvapivý
Turista
zkoumá minulost
užívá si ráje
podniká expedice k domorodcům
30. Tři turistické mýty
Turistický pohled „je společensky organizován a systematizován“ (Urry a Larsen 2011, 1). Zároveň je ovlivněn takovými faktory, jako jsou strukturální stabilita či vývojová dynamika hostitelské společnosti a délka pobytu turistů v destinaci. Koncepce turistického pohledu je diferencující, neboť pohledy mužů a žen na stejný objekt či událost se odlišují, stejně jako se liší vnímání stejné třídy sociokulturních a přírodních jevů příslušníky různých národů, etnik, sociálních tříd nebo vrstev společnosti. Turistický pohled se proměňuje v čase i prostoru v souvislosti s ekonomickými, politickými, technologickými a sociokulturními změnami ve společnosti. Odráží totiž mocenskou asymetrii i změny společenského vkusu, což se projevuje fluktuací či preferencí jak turistických destinací, tak různých forem turismu. Existuje však relativně stabilní soubor preferovaných znaků, které kontinuálně konstituují a potvrzují žádoucí turistický pohled. Jedná se například o unikátní objekt nebo místo (třeba Eiffelova věž či Niagarské vodopády), vyhledávané kulturní nebo přírodní fenomény (např. francouzský zámek či norské fjordy), atraktivní aspekty každodenních aktivit (třeba způsob života prezentovaný v archeologických nebo etnografických skanzenech), každodenní činnosti zasazené do neobvyklého kontextu (např. koupání či večeře na pláži při západu slunce) a setkání s mimořádnými objekty (třeba meteority, které získaly náboženský nebo jiný symbolický význam) (Urry 1992).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268724
5. Autenticita a turistické představy
99
31. Žádoucí turistický pohled charakterizují atraktivní aspekty každodenních aktivit, například způsob života prezentovaný ve skanzenech. Skanzen ve městě Santana na ostrově Madeira s tradičními domy s jednou místností.
Na základě kategorie autenticity Urry u turistů rozlišil několik turistických pohledů. Původně provedl dichotomickou klasifikaci na romantický a kolektivní pohled, kterou poté rozšířil o pohled divácký, environmentální a antropologický (Urry 1992). Romantický pohled zdůrazňuje soukromý či semiduchovní vztah k objektům, jako jsou poutní a opouštěná místa, kde mohou turisté o samotě nebo s několika blízkými lidmi vizuálně sdílet danou třídu věcí a jevů. Oproti tomu kolektivní pohled „vyžaduje přítomnost velkého počtu dalších lidí“ (Urry 1992, 43). Zpravidla se vztahuje na veřejná místa, jež jsou hlavní atrakcí dané turistické lokality z důvodu zde existujících památek a kakofonie života. Specifikou diváckého pohledu je kolektivní vizuální percepce nakumulovaných objektů, artefaktů či událostí, které turisté sledují v krátkém časovém úseku. Jedná se například o výlet vyhlídkovým autobusem nebo lodí, jejž doprovází pořizování fotografií a suvenýrů. Environmentální pohled souvisí se zjišťováním vlivu turistického chování na prostředí. Jedná se o aktivity mnohostranné povahy zahrnující studium a kontrolu životního prostředí (Urry 1995; Chorvát 2006). Kategorie antropologický pohled zahrnuje dlouhodobý kontakt a sociální interakce s objektem pohledu, zejména jeho deskripci, analýzu a interpretaci. Vyjadřuje schopnost
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268724
100
5. Autenticita a turistické představy
Motivační faktor
Typ pohledu
Zvědavost, změna, novinka a kuriozita
Romantický Solitérní, vytrvalé ponoření a hledání zahrnující představy, údiv a autenticitu
Kulturní dědictví, identita, vzpomínky a památky
Kolektivní Společné a známé aktivity ve skupině
Artefakty, exponáty, role médií
Divácký Společné aktivity, krátká setkání, letmé pohledy
Vzdělání, učení, ochrana a konzervace
Environmentální Kolektivní, organizovaný, trvalý, didaktický, dohlížející a zkoumající
Kulturní dědictví, identita a památky
Antropologický Solitérní, vytrvalé ponoření, výzkum a aktivní interpretace
TURISTICKÝ POHLED
32. Typy turistických pohledů Johna Urryho
návštěvníků vnímat různost míst či památek a „schopnost umístit je interpretativně do historické řady významů a symbolů“ (Urry 1992, 20). Proto se antropologický pohled více vztahuje k jedincům, kteří jsou odborníky v určitém oboru, například v umění, architektuře či historii. Tito odborníci mohou jako účastníci organizovaného zájezdu podávat spolucestujícím informace, jež se turisté nedozvědí od průvodce nebo si nepřečtou v bedekru. Antropoložka Darya Maozová doplnila kategorii turistický pohled o koncepci vzájemného pohledu, tedy o pojem, jenž zdůrazňuje oboustranně se ovlivňující vizuální interakci hostů a hostitelů (viz Příloha obrázek č. 18). Turistický pohled představuje úhel pohledu reflektující vztahy mezi turismem a turisty, nevěnoval však pozornost aktivním či manipulačním výkonům hostitelů. Kategorie vzájemný pohled se ale vztahuje ke způsobům, jak se hosté i hostitelé vzájemně nahlížejí, vnímají, konceptualizují, představují a konstruují (Maoz 2006). Je to „oboustranný obraz, kde se střetávají turistické a lokální pohledy a navzájem se ovlivňují“ (Maoz 2006, 222). Původně se zdůrazňovalo, že turisté uplatňují moc nad místy a lokálními obyvateli. Vzájemný pohled uznává reciproční mocenský vztah na úrovni mezi hosty a hostiteli, turisty a zprostředkovateli a mezi turisty. Hostitelé také využívají moc a objektivizují ji prostřednictvím lokálního pohledu. Za těchto podmínek každý pozoruje každého a obě skupiny se navzájem manipulují. Turisté
Ukázka elektronické knihy