NEJMÉNĚ TOLERANTNÍ VYHRÁVÁ 103
Podobně funguje i věda. Jak jsme se již přesvědčili, o nadvládu menšiny se opírá uvažování Karla Poppera. Jenže Popper je příliš přísný, necháme si ho tedy na později a prozatím si probereme zábavnějšího a žoviálnějšího Richarda Feynmana, nejneuctivějšího a nejhravějšího vědce své doby. Jeho kniha anekdot Snad ti nedělají starosti cizí názory vyjadřuje myšlenku zásadní neuctivosti vědy, postupující podle podobného mechanismu jako asymetrie košer stravy. Jak? Věda není úhrnem toho, co si myslí vědci, ale právě tak jako u trhů jde o značně pokřivený postup. Jakmile něco vyvrátíte, stane se to najednou nesprávným. Kdyby se věda řídila konsenzem většiny, vězeli bychom stále ještě ve středověku a Einstein by skončil, jako začal, tedy jako patentový úředník se spoustou neužitečných koníčků.
UNUS SED LEO: JEN JEDEN, ZATO VŠAK LEV
Alexandr Veliký kdysi prohlásil, že je spíše záhodno mít armádu ovcí vedenou jedním lvem než armádu lvů vedenou jednou ovcí. Alexandr (nebo kdokoli jiný, od koho toto pravděpodobně apokryfní rčení pochází) chápal hodnotu aktivní, netolerantní a odvážné menšiny. Hannibal půldruhé desítky let terorizoval Řím a s maličkou armádou žoldáků nad Římany zvítězil ve dvaadvaceti bitvách, v nichž byl pokaždé v početní nevýhodě. Nechal se inspirovat jednou z podob této maximy. V bitvě u Kann totiž Giscovi, kterému dělalo vrásky, že je Římanů o tolik víc než Kartáginců, sdělil: „Existuje něco úžasnějšího než jejich počet… v celém tom početném vojsku není ani jeden Gisco.“* Tato nesmírná výhoda neústupnosti a odvahy se neomezuje pouze na válčení. „Nikdy nepochybujte o tom, že skupinka přemýšlivých občanů může změnit svět. Ve skutečnosti ho ani nic jiného nemění,“ napsala antropoložka Margaret Meadová. Revoluce bezesporu rozdmýchávají fanatické menšiny. A celý růst společnosti, hospodářský či mravní, pochází od malého počtu lidí. * Zdá se, že Kartáginští měli poněkud omezený výběr jmen – historiky plete spousta Hamilkarů a Hasdrubalů. Podobně se podle všeho vyskytovala řada Gisců, včetně postavy ve Flaubertově Salambovi.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268387
104
TA NEJVĚTŠÍ ASYMETRIE
SHRNUTÍ A CO DÁL
Shrňme si tedy tuto kapitolu a propojme ji se skrytými asymetriemi z podtitulu této knihy. Společnost se nevyvíjí konsenzem, hlasováním, rozhodnutími většiny, usneseními výborů, žvaněním na poradách, závěry z odborných konferencí, vzletnými dialogy u odpoledního čaje s okurkovým sendvičem či výsledky anket – k nepoměrnému vychýlení jazýčku vah postačí pouhá hrstka lidí. Je k tomu zapotřebí pouze to, aby někde platilo asymetrické pravidlo – a někdo měl chuť nasadit vlastní duši. A asymetrie se vyskytuje prakticky ve všem.* V Prologu jsme slibovali vysvětlení tvrzení, že otroctví je rozšířenější, než byste čekali – a ve skutečnosti ještě o něco víc. Dostaneme se k němu na dalších stránkách knihy, po dodatku k této části.
* Stačí pouze třeba 3% menšina, a z „veselých Vánoc“ se stanou „hezké svátky“. Domnívám se však, že pokud by se měla menšina početně navýšit, její vliv by opadl, protože různorodé společnosti bývají synkretičtější. Vyrůstal jsem v Libanonu v době, kdy bylo jeho obyvatelstvo asi z poloviny křesťanské, a lidé na ulici používali římský pohanský způsob přání příjemných společných svátků. Dnešní šíité (a někteří sunnité, kterým ještě v Saúdské Arábii nevymyli mozek) křesťanovi popřejí „veselé Vánoce“.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268387
105
DODATEK KE KNIZE TŘETÍ
Několik dalších zdánlivě nelogických poznatků o kolektivech
Antifragilita se zabývala neschopností průměru zastupovat cokoli při výskytu nelinearit a asymetrií podobných nadvládě menšiny. Postupme tedy ještě dále: Průměrné chování účastníka trhu nám neumožní pochopit obecné chování trhu. Můžete zkoumat trhy jako trhy a jednotlivce jako jednotlivce, ale trh není úhrnem průměrných jednotlivců (úhrnem se rozumí průměr násobený nějakou konstantou, aby byly obě veličiny postiženy stejně). Díky naší diskusi o renormalizaci se tyto poznatky nyní jeví jako zřejmé. Abychom však dokázali, jak se mohou rozpadnout tvrzení celého oboru společenských věd, přidejme ještě jeden krok: Psychologické experimenty na jednotlivcích ukazující jejich „předsudky“ nám neumožňují automaticky rozumět chování skupin či kolektivů a ani žádný vhled nám do chování skupin neposkytují. Lidská povaha není definována mimo transakce zahrnující jiné lidské bytosti. Pamatujte si, že nežijeme sami, ale ve stádech, a téměř nic významného se netýká člověka izolovaně – jak tomu obyčejně bývá u výzkumu v laboratorních podmínkách.* Skupiny jsou samy o sobě také jednotkami. Mezi skupinou deseti osob a skupinou nějakých 395, 435 osob existují kvalitativní rozdíly. Každá je doslova jiným organismem, tak jiným jako * Právě řečené vysvětluje neschopnost oboru takzvané behaviorální ekonomie poskytnout nám alespoň o něco víc informací než ekonomie klasická (která nám jich sama o sobě poskytuje dosti málo) o tom, jak přechytračit trh, rozumět ekonomice nebo jaká ekonomická opatření má stát přijímat.
Ukázka elektronické knihy