Odpověděla jsem mu lámanou francouzštinou. Za chůze po pařížských ulicích jsem se připravovala na tuto chvíli a nacvičovala si „Ráda vás poznávám“, ale jen jsem to vyslovila, věděla jsem, že jsem to zkazila. Serge však na sobě nedal nic znát, usmál se, podal mi sýr a popřál příjemný večer. Vsadila bych se, že když mi při odchodu zacinkal nad hlavou malý zvonek, zaslechla jsem, že se směje. Když jsem se vrátila do hotelu, pustila jsem se do prohlížení inzerátů Airbnb, ale netrvalo dlouho a došlo mi, že i s novým zdrojem příjmů je cena za noc v samostatném bytě v těch čtvrtích, kde jsem chtěla bydlet, stále moc vysoká, a byty, které bych si mohla dovolit, leží v příliš vzdálených částech města. Snažila jsme se neklesat na duchu a rozšířila hledání o samostatné pokoje ve sdílených bytech. Po tolika letech soužití s Paulem – a snobském pohovoru na spolubydlení, který jsem právě absolvovala – jsem si nebyla jistá, zda dokážu zase bydlet s jedním nebo více cizími lidmi: muset zase odpozorovat jejich životní rytmus a vrtochy a sžít se s nimi, započítávat do svých plánů čas, který stráví v koupelně. Ale bylo mi jasné, že se musím přizpůsobit. Nemá smysl bydlet v Paříži, pokud nežiješ v srdci dění, nebo přinejmenším v jedné z dvaceti čtvrtí širšího centra, které ohraničuje městský okruh. Rozbalila jsem Roquefort, protože jsem myslela, že mi pomůže se lépe soustředit. Mělo to opačný úči•
98
• Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268281