3
Potřeby žen v porodní asistenci
3.4
Potřeba pohybu
Pohyb v těhotenství napomáhá jak fyzické, tak i duševní pohodě, tělo se tak lépe připraví na nadcházející porod (Pařízek, 2015). Pokud byla žena zvyklá na pohyb i před otěhotněním, nemusí s ním po otěhotnění skončit, ale je důležité vybrat takový pohyb, který je bezpečný jak pro ni, tak pro plod. Odborníci doporučují, aby těhotná žena naslouchala svému tělu a podle toho volila fyzickou aktivitu, extrémní zátěž v těhotenství není vhodná. Správně zvolená pohybová aktivita zlepší náladu, zkvalitní spánek. Cvičení pro těhotné zahrnuje procvičování všech svalových skupin, koordinaci dechu a pohybu, posilování prsních a zádových svalů a svalů dna pánevního. S cvičením se doporučuje začít v 16. týdnu těhotenství, kdy je již placenta plně funkční. Cvičení v I. trimestru nabízí cviky ve všech polohách a cvičení je zakončeno relaxací. Ve II. trimestru pokračuje cvičení podobnými cviky, pouze je nutno se vyhnout cvikům vleže, které by utiskovaly rostoucí bříško. Ve III. trimestru je cvičení zaměřeno na uvolňování kyčelních kloubů a prioritou se stává dechové cvičení, nácvik břišního dýchání. Mezi vhodné pohybové aktivity během celého fyziologicky probíhajícího těhotenství patří plavání, cvičení v bazénu, jóga, chůze, tanec. Plavání je nejvhodnější v bazénu se slanou vodou, ideálně v kurzu psychoprofylaktické přípravy, který vede zkušená porodní asistentka, případně fyzioterapeutka. Chůzi si lze usnadnit trekkingovými holemi, ty pomáhají tlumit nárazy, zlepšují stabilitu těla těhotné ženy a zapojují do pohybu i horní končetiny. Těhotným ženám je doporučováno také prospěšné cvičení na míči, to dokáže uvolnit svaly, zlepší rovnováhu a přispívá ke správnému dýchání. Těhotná žena se může bezpečně věnovat i golfu, pomalé jízdě na kole nebo tanci (Pařízek, 2015). Tanec je bezpečné provádět po celou dobu těhotenství, těsně před porodem i v šestinedělí, protože zpevňuje pánevní a břišní svaly, které mohou být vlivem funkčních změn v těhotenství oslabené (Roztočil et al., 2017). Tanec v těhotenství dokáže prohloubit spojení mezi matkou a plodem a zároveň navodit pocit fyzického i psychického uvolnění. V dnešní době je vedeno porodními asistentkami velké množství kurzů psychoprofylaktické přípravy, které nabízejí specifická cvičení pro těhotné ženy. Nastávající maminka však může cvičit také sama doma. Mezi nevhodné pohybové aktivity v těhotenství patří cvičení, u nichž by se mohla žena jakkoliv zranit či upadnout. Obecně se těhotným ženám nedoporučuje jízda na koni, míčové hry, posilování, extrémní a silové sporty. O provozování jakéhokoliv cvičení v těhotenství by měla žena informovat svého ošetřujícího lékaře gynekologa a s ním v rámci těhotenské poradny tuto skutečnost probrat. Kazuistika Paní K. K. je 18 let a čeká své první dítě. Nyní je ve III. trimestru těhotenství, těhotenství nebylo plánované, neboť paní K. K. začala nyní podnikat a s partnerem se často scházejí a rozcházejí. Paní K. K. si všimla změn v psychické oblasti. Cítí se být podrážděná, rozčílí ji každá hloupost. Všimla si změn ve vnímání sebe samé, partner na ni pohlíží jinak než před těhotenstvím. Před těhotenstvím měla paní K. K. dobrou fyzickou kondici, několikrát týdně trénovala ve fitcentru. Nyní chodí jen plavat a do kurzu psychoprofylaktické přípravy. U paní K. K. došlo během těhotenství ke změně hodnot, nyní je na prvním
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267959
Potřeby žen v těhotenství
3
místě miminko, na které se i přes přibývající kila na své postavě moc těší. Již nyní paní K. K. ví, že bude po porodu opět cvičit, ať má zase pěknou postavu a ploché bříško jako před otěhotněním. Přála by si, aby se změnily její vztahy v rodině, hlavně s partnerem. Úkoly pro studentky • Stanovte ošetřovatelské diagnózy, které se vztahují k uvedené kazuistice. • Určete cíle a kritéria výsledku k jednotlivým ošetřovatelským diagnózám. • Zvolte k ošetřovatelským diagnózám vhodné ošetřovatelské intervence.
3.5
Potřeba efektivního kojení
Aby po porodu maminka kojila co nejdéle, je potřeba se na kojení připravit již během těhotenství. V prvních třech měsících se mohou prsa zvětšit o dvě až tři velikosti. Těhotenství se na prsou odrazí také v podobě strií, kterým se dá předcházet účinnými masážemi. Je vhodné, aby těhotná dopřávala svým prsním bradavkám jen vodu, vzduch a slunce. Mýdlo jemnou kůži vysušuje, krémy změkčují, a tak se bradavky stávají citlivými. Je důležité, aby žena věděla, jaký typ prsních bradavek má. Porodní asistentka by jí měla vysvětlit, že ploché, malé ani vpáčené bradavky nejsou překážkou pro uspokojivé kojení. V některých případech porodní asistentky ženám doporučují nosit formovače bradavek již v těhotenství, aby bylo první kojení pro dítě jednodušší (Weigert, 2006). Během předporodní přípravy by měla být těhotná žena seznámena i s pojmy a kroky k podpoře kojení, jako je bonding na porodním sále a možnost přiložení miminka po porodu kůži na kůži, skin-to-skin. S následným přiložením miminka k prsu ihned po porodu pomůže rodičce dětská sestra nebo porodní asistentka. Těhotná žena by se měla ještě před porodem zajímat o techniku kojení a znát možné polohy miminka při kojení, aby se toho nebála, a mohla tak miminko kojit alespoň 6 měsíců po porodu, což má pro dítě obrovský význam. Kojením si maminka prohlubuje vztah s novorozencem a to je pro vazbu matky s dítětem zcela zásadní. Kazuistika Do ambulance pro rizikovou graviditu přichází paní M. H., je jí 33 let a čeká své druhé dítě. Poprvé rodila předčasně ve 32. týdnu těhotenství, neboť jí předčasně odtekla plodová voda a porod se již nedal zastavit. Dítě bylo po porodu od ní odděleno a hospitalizováno na novorozenecké JIP. Chlapec je nyní zdráv. Své první dítě nekojila, což ji doteď trápí, a chtěla by to u druhého dítěte změnit. Nyní je paní M. H. ve II. trimestru těhotenství. V současné době je sledována i v diabetologické poradně pro těhotné, neboť byl u ní, na základě testů, zjištěn gestační diabetes. Je kompenzována sledováním glykemie, dietou a podáváním inzulinu. Úkoly pro studentky • Stanovte ošetřovatelské diagnózy, které se vztahují k uvedené kazuistice. • Určete cíle a kritéria výsledku k jednotlivým ošetřovatelským diagnózám. • Zvolte k ošetřovatelským diagnózám vhodné ošetřovatelské intervence.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267959
3
Potřeby žen v porodní asistenci
3.6
Potřeba zmírnění bolesti
Fyzické těhotenské změny mají vliv na tělesnou rovnováhu, postoj a chůzi. V těhotenství dochází ke změně umístění centra rovnováhy, které se přesouvá do dolních končetin. To je dáno vytvořením bederní hyperlordózy, která je kompenzována prohnutím lumbosakrální páteře dopředu a cervikothorakální kyfózou. Vlivem rostoucí dělohy se mění těžiště, což způsobuje změny v držení těla, chůzi i rovnováze. Kvůli hmotnostnímu přírůstku, zejména v oblasti břicha, je kladena vyšší zátěž na dolní část páteře, to může způsobovat bolesti zad v této oblasti, zejména ke konci těhotenství. Vlivem zvýšené hladiny těhotenských hormonů dochází k rozvolnění pánevních spojů, to slouží jako příprava na porod (Roztočil, 2008). Od bolesti zad může těhotné ženě pomoci těhotenská jóga, plavání nebo jemná těhotenská masáž poskytnutá odborníkem v tomto směru. Početná skupina žen si stěžuje na křečovité bolesti v lýtkách, které se dostavují ve druhé polovině těhotenství. Tato nepříjemná bolest je zapříčiněna nedokrevností dolních končetin z důvodu tlačení hlavičky plodu na děložní stěny, čímž dochází k útlaku cév přivádějících krev do nohou. Takové klientce může porodní asistentka doporučit podkládání nohou měkkou přikrývkou tak, aby ležely o 15 cm výše než tělo (Trča, 2003). Lékař může těhotné ženě předepsat magnezium, buď v podobě tablet, nebo jako šumivý prášek Magnosolv. Ke konci těhotenství se mohou objevit i otoky dolních končetin, kdy se doporučuje, aby žena spala s podloženýma nohama a případně používala i krém nebo mast s chladivým efektem. Kazuistika Paní L. Š. je těhotná počtvrté, za 14 dní má termín porodu. Je svobodná, žije s přítelem a dětmi u svých rodičů v rodinném domě. Její rodiče jí pomáhají s výchovou dětí a vozí je do zájmových kroužků. Se starším synem píší prarodiče i domácí úkoly. Paní L. Š. si stěžuje na křečovité bolesti v oblasti lýtek, zejména ji trápí křečové žíly v oblasti pravého lýtka, které kompenzuje používáním kompresních punčoch. V podvečer pociťuje pobolívání v podbřišku, plodová voda neodtekla, nešpiní, pravidelné kontrakce nemá. Během dne cítí i silné bolesti v bedrech, neboť, jak sama říká, bříško ji táhne dolů. Paní L. Š. chodí velmi často během dne na toaletu močit a poslední stolici měla před 3 dny. Vypije 3 litry tekutin za den a vykouří 10 cigaret. Její přítel je hodně v práci, má řadu přesčasových hodin, aby zaopatřil rodinu. Vztahy v rodině jsou dobré, rodina funguje jako celek. Úkoly pro studentky • Stanovte ošetřovatelské diagnózy, které se vztahují k uvedené kazuistice. • Určete cíle a kritéria výsledku k jednotlivým ošetřovatelským diagnózám. • Zvolte k ošetřovatelským diagnózám vhodné ošetřovatelské intervence.
3.7
Potřeba sexuální
V průběhu těhotenství dochází také ke změnám v sexualitě ženy. Potřeba sexuálního života v těhotenství je velmi individuální a mění se s každým trimestrem, ve kterém se žena právě nachází. Klesající tendence nastává na počátku těhotenství, stoupající zájem uprostřed období gravidity a snížení sexuální touhy v jeho závěru.
100
Ukázka elektronické knihy