krýt záda, nebo by toho chlapa odmítla. To mě taky vede k domněnce, že jezdí v pěkném autě, nebo aspoň v dobře udržovaném.“ „Podle vás to nebyl ten chlap, kterého Crystal popisovala? Ten potetovaný?“ zeptal se Martinez. „O tom dost pochybuju. Kdyby působil až takhle podezřele, lidi by si ho všimli. V dokumentaci k případu jsem se dočetla, že jste získali několik povšechných popisů posledního klienta Monique Silvové. Kdyby to byl někdo takový, získali byste velice přesný popis. A i v jejím případě pochybuju, že by k němu do auta sedla dobrovolně.“ „Dobře, to zní rozumně.“ „Tak dál… první oběť studovala umění. Napadl ji u ní doma a přímo tam ji pak nabalzamoval. Druhá a třetí oběť ale byly prostitutky. Nejspíš jim zaplatil, aby s ním šly, a pak je někde v bezpečí zabil.“ „Možná je zabil už na ulici nebo v nějakém zastrčeném průchodu,“ nadhodil Martinez. „Proč by je pak svazoval?“ zeptal se Tatum. „Ještě žily, když je spoutal, a na ulici by se to dělalo jen těžko. Mohl je snadno přesvědčit, aby s ním šly.“ Martinez volky nevolky přikývl. „Druhá a třetí oběť představují klasické cíle sériového vraha,“ navázala Zoe. „Vysoce riziková profese a nesmírná zranitelnost. Ale co Susan Warnerová, ta studentka umění? A když už ji napadl, proč zůstával v jejím bytě? To se nebál, že se tam objeví její spolubydlící nebo přítel?“ „Věděl, že se to nestane,“ prohlásil Tatum. „Znal ji.“ Zoe přikývla a v duchu pocítila záchvěv uznání, které ovšem nemínila dát najevo. „Tím, co motivuje sexuálního sériového vraha ke zločinu, je fantazie. V určitou chvíli mu tahle fantazie přeroste přes hlavu, a tak ji musí zrealizovat. Jenže skutečnost takové fantazii nikdy úplně nedostojí, proto to chce zkusit znova. Provést to příště líp. Náš pachatel Susan Warnerovou odněkud znal a nejspíš si představoval její vraždu. Věděl, že žije sama a že je zranitelná. A pak jednou v noci udeřil. Nevyšlo mu to ale, jak čekal. Balzamování se úplně nepovedlo, tudíž to chtěl udělat znova a líp.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267472
„Kromě ní ale neznal žádné jiné svobodné ženy,“ poznamenal Tatum. „Přesně tak,“ přikývla Zoe. „A proto se začal zaměřovat na prostitutky.“ Tatum už se netvářil znuděně. V očích měl jiskru, kterou Zoe dobře znala – jiskru dravce, který zachytil pach kořisti. „Dobře,“ řekl Martinez a prohlížel si list svého notesu. „Ať už dál nechodíme kolem horké kaše: proč je vlastně balzamuje?“ „Nejenže je balzamuje,“ odpověděla Zoe. „Taky je aranžuje a převléká. První oběť na sobě měla večerní šaty s natrženým rukávem. K natržení zřejmě došlo, když ji oblékal, protože měla ztuhlé ruce, těžko se mu s nimi manipulovalo. Kristu Barkerovou našli v oděvu, který jí podle kamarádky nepatřil. A na ruce měla prstýnek, který taky nebyl její.“ „Dobře,“ řekl Martinez. „Proč?“ „Možná jde o nějakou mocenskou fantazii,“ odpověděla Zoe rozvážně a cítila přitom, jak v ní hlodají pochyby. „O touhu hrát si s mrtvými ženami jako s panenkami.“ Příliš se jí to nezdálo. Proč je balzamovat? Po usmrcení všech obětí s jejich těly souložil. Celý případ v sobě zjevně nesl prvek nekrofilie. Ale poté, co je nabalzamoval, už by to asi sotva dokázal zopakovat. To znamenalo ztrátu moci. Prostě to nesedělo. „Já si to ale nemyslím. Nevím, proč je balzamuje. Aspoň zatím.“ „Dobře,“ řekl Martinez. „Ještě něco?“ Zoe dodala: „Zaměřila bych se na hlášení o zatoulaných zvířatech, která se našla nabalzamovaná a pohozená na ulicích. I přes chyby při balzamování Susan Warnerové odvedl vrah hned na první pokus solidní práci. Proto bych se vsadila, že už předtím na něčem trénoval.“
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267472
19. KAPITOLA
Jakmile ji na rohu zahlédl, zpomalil. Postávala tam s hloučkem ostatních, na ty se ale skoro nepodíval. Byly tuctové, nudné, ošklivé. Po všech stránkách nezajímavé. Ale ona, to bylo úplně jiné kafe. Celou svou bytostí vyzařovala nevinnost, jaká v jejím řemesle bývá zřídkakdy k vidění. Jak se rozhlížela pohledem napůl zkoumavým, napůl vyděšeným z toho, co by mohla spatřit. Šaty měla cudnější, neodhalovaly tolik, všechno nechávaly na představivosti. A jeho představivost už běžela na plné obrátky. To je ona. Doslova to cítil v kostech. Tahle žena v něm znova probudila život, každý den naplní vzrušením a radostí. Tentokrát to bude jiné. Jakmile u nich zastavil, jedna z prostitutek hned přiskočila k jeho vozu, a když se předklonila, naskytl se mu pohled do jejího výstřihu. Neměla podprsenku a s úsměvem lehce zahoupala ňadry. Za jejím úsměvem se ale skrývaly unavené oči. Ty pohyby byly mechanické, vykalkulované, dělala je už tisíckrát. Stáhl okénko u spolujezdce. „Chceš si užít?“ zeptala se a v jejím tónu skoro slyšel, jak prázdnou má duši. „Připadá mi, že kvaltuješ. Dvacet babek za rychlou kuřbu? Anebo bys radši něco jinýho?“ Nevšímal si jí, upíral pohled na tu nevinnou. Nejspíš šlapala první den. Rozhodl se ji zachránit, ještě než vůbec začne. 100
Ukázka elektronické knihy