Tvrdí se, že… … dospělí vlci se vždycky starají o vlčata a nikdy je nenechávají samotná. Když jsou vlčí rodiče na lovu nebo mimo rodinu, většinou zůstávají u vlčat chůvy. Realita je taková, že… … když rodiče vyrážejí na lov, bývají vlčata zejména v nově utvořených rodinách velmi často ponechána v doupěti samotná. Pak celou dobu žalostně kňourají, aby tak přivolala kamarády ke hře. Odpověď ale často nezazní okamžitě. A tak se malá vlčata učí, že musí občas čekat a snášet frustraci. Učit se od mládí snášet frustraci patří k normální životní zkušenosti, stejně jako navazovat sociální blízkost ke členům skupiny. Význam pro pejskaře Pochopitelně nemůžete být se svým psem 24 hodin denně, i kdybyste chtěli. Občas také musíte odejít z domu. To se čtyřnohým přátelům většinou nelíbí. Jako vlče se musí i pes naučit snášet samotu. To můžete trénovat už se štěnětem: Přivažte ho občas na krátkou chvíli na nějakém bezpečném místě a odejděte z jeho dohledu. Přitom se pes naučí překonávat svou frustraci. Možná se v klidu poddá svému osudu. Většinou ale bude nějak reagovat: od zoufalého pláče může přejít až k rozčilenému štěkotu. I když byste nejradši hned běželi nazpět a opuštěné štěně okamžitě vzali do náruče – nestarejte se o ně. Počkejte, až se na okamžik uklidní, a pak k němu jděte, pochvalte ho a pusťte z vodítka. Tyto malé chvilky frustrace ho učí, 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267344
I psí mládežníci se musí naučit snášet samotu. že ne vždycky bude po jeho, ale že čas trávený o samotě také přejde. Můžete tyto chvíle samoty cvičit i doma, když za sebou na pár minut zavřete dveře. Čas, kdy jste bez svého psa, můžete podle potřeby prodlužovat. *** Tvrdí se, že… … nová smečka se utváří teprve tehdy, když jednotliví vlci odejdou a dají se dohromady s jinými vlky, kteří také odešli od své původní smečky. Tak se vlci brání příbuzenskému páření. Ve vlčích smečkách k příbuzenskému páření nedochází. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267344
Realita je taková, že… … vlčí rodinu obvykle tvoří pár rodičů a jejich potomci. Někdy k ní patří i tety nebo strýčkové a jednotlivá zvířata, která od rodiny z nějakých důvodů neodešla. Víme, že se nové skupiny formují tak, že staré rodiny opouštějí pohlavně zralí jedinci a hledají si nového partnera z jiné rodiny. Ale způsob, jak se nová skupina tvoří, je mnohem pružnější a závisí na mnoha faktorech, jako jsou zdroje potravy, životní prostor a podobně. Dokud mají vlci možnost najít si partnera odjinud, rozhodně ho hledají. Někdy to přece jen není možné. Pak se může stát, že se páří s blízkými příbuznými. Jak důležité je téma „příbuzenského páření“ a jaký význam má pro volně žijící vlky, ukážeme na dvou příkladech z našich pozorování ve volné přírodě. Banff V srpnu 2008 zemřela vůdčí vlčice Delinda na dálnici. Zůstal po ní Nanuk, partner a otec jejich osmi potomků (dva dospělí, šest jednoročních vlčat). V následujícím období páření se Nanuk marně pokoušel oddělit od skupiny a nalézt si novou partnerku. V této nouzové situaci se mu nabídla dcera Fluffy. Normálně by její dvoření ignoroval, ale kvůli mimořádné situaci se spářili. Měsíce jsme čekali a netušili, zda bude Nanuk otcem i letošních mláďat. Až když se nám podařilo vzít vzorky výkalů a poslat je do laboratoře na analýzu DNA, získali jsme jistotu: Otec se spářil s dcerou, což za posledních dvacet let v Banffu nebylo doloženo ani jednou. 100 Ukázka elektronické knihy