Ida si nervózně skousla spodní ret a uvažovala, jak zvládne, až se policie objeví znovu. Až jí přijdou sdělit, že Klara Wahlgrenová Rebeku poznala a zmínila se, že by ji Ida měla znát taky. Protože se znaly docela dobře. Třeba by stačilo namluvit jim, že se na fotografii nepodívala pořádně, a proto Rebeku neidentifikovala. Ida ucítila na jazyku krev, a tak si sáhla prstem na ústa. Podařilo se jí prokousnout si spodní ret. Chvíli si tu směs slin a krve na prstě prohlížela. Hlavou se jí honila spousta myšlenek. Až příliš. Tak Rebeka taky. Musí to být tamto. O nic jiného se jednat nemůže. Nepřítomně si slízla krev z ukazováku. Ten psycholog měl pravdu. Někoho potřebuje. Potřebuje pomoc. Vedení a odpovědi. Aby někdo rozhodl místo ní. Potřebuje vědět, že se tehdy rozhodla správně. Vzala do ruky telefon a vytočila číslo.
Ingrid byla podrážděná už předtím, než přišel telefonát.
Upřímně řečeno stál celý den za starou belu. Brzy ráno volal nějaký novinář a vyptával se na jakýsi její výrok pronesený na táboře pro konfirmandy v Jämtlandu v době, kdy byla farářkou Nové uppsalské farnosti, a který se jednoho z účastníků dotkl. Proč se to přetřásá teď po několika letech, mělo nejspíš souvislost s nadcházející volbou biskupa. Ingrid si z toho vlastně těžkou hlavu nedělala — zvěstuje Boží slovo tak, jak je napsané, a ten, kdo si ho špatně vyloží nebo ho považuje za urážku, by se možná neměl nechat konfirmovat. Konfirmace je přece potvrzením křtu. Přitakáním Bohu a souhlasem s tím, že vložíte život do jeho rukou.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267320
Ačkoli organizace, v níž působila, Švédská církev, se ji snažila prodat jako svého druhu kurz životního postoje. Smysl tkví v tom, že jste cenní a důležití, protože jste tím, kým jste. Jako lidská bytost máte zodpovědnost jak za vlastní život, tak za způsob, jímž přistupujete k ostatním, jak stálo na domovské stránce církve v sekci, kde se o tomto církevním aktu psalo. Podobné poučky mohly pocházet z leckteré knížky o seberozvoji. O Bohu tam nestálo téměř nic. Konfirmandi třeba pochopí hodnotu, která tkví v tom, že jsou sami sebou a Bůh je miluje, ovšem už se nehovořilo o tom, že by měli milovat také oni jeho. Vzývat ho. Uctívat. Vše se přece týká Boha a Ježíše Krista. Jenže v dnešní době se patrně cokoli, co necílí na nabubřelé ego mládeže, považuje za nezajímavé. Přestože si Ingrid z ranního telefonátu nic nedělala, ovlivnilo to její přípravu na povinné dotazování — či slyšení, jak to z nějakého nepochopitelného důvodu nazývala diecéze. Dva lidé, kteří jí přes půl hodiny kladli otázky před nadcházející volbou. První z nich byla žena, profesorka religionistiky na univerzitě v Umeå, a druhým programový vedoucí shromáždění pořádaných Švédskou církví na dvorci nedaleko Lundu. Jistě ani na jednom z nich nebylo nic špatného, ovšem Ingrid se zdálo, že se soustředí na nesprávné záležitosti a kladou nesprávné otázky. Jí proto nezbylo, než je neustále navádět správným směrem, což mělo za následek, že možná působila vyhýbavě. Jako by nebyla ochotná odpovídat. Po vzoru politiků. Na závěr rozhovoru jí oba přítomní poděkovali a pochvalovali si ho. Ingrid nedokázala poznat, zda to říkají čistě ze slušnosti, nebo to myslí vážně. Celá její kampaň se zakládala na snaze nabídnout protipól současného liberálního proudu, 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267320
alternativu pro ty, kdo si přáli návrat ke starým hodnotám. A těch bylo mnoho. Mnoho lidí sledovalo s hrůzou, jak jejich církev zcela vážně diskutuje o tom, zda Bůh existuje, nebo je jen pouhou metaforou. Mnozí nevěřili svým uším, když se od svých představených doslechli, že pravda tkví v metafoře, a ne v doslovném výkladu. Spousta lidí přihlížela debatám, které vybízely křesťany pracující například ve zdravotnictví, aby svůj křížek schovávali, protože by mohl být brán jako provokativní symbol. Ingrid měla na všechna tato témata odpovědi, jenže k těm by někdo musel klást ty správné otázky, a to se nestalo. Měla neodbytný pocit, že propásla úžasnou příležitost oslovit veřejnost, což přispělo k její mrzutosti, když po interview zamířila na schůzku s představiteli odborů kvůli problémům na pracovišti. Všichni věděli, jak se dotyčná potíž jmenuje a jakou pozici zastává, protože už nekonečná jednání o vyšetřování a protiopatření, která se týkala právě jí, zažili. Ingrid byla přesvědčená, že dnešní schůze nepřinese nic nového. Ale v tom se spletla. Potíž na pracovišti je samozřejmě ochotna svou funkci uvolnit. Pokud jako odstupné dostane roční plat. V tom případě se o osobní neshodách v kongregaci nebude muset nikde šířit. Prachsprosté vydírání. Snaží se využít její kandidatury na post biskupa. Kandidátů bylo celkem sedm, z nichž tři měli podle jejího názoru reálnou šanci zvítězit. Mohli by být dva, pokud by se rozhodla použít to, co má v rukávu na Görana Peltzéna. Cesta do Londýna v roce 2012 vyšla kongregaci ve Strängnasu mnohem dráž, než se očekávalo. Kdyby se to prošetřilo, našla by se řada plateb za útratu v restauraci či lístky do divadla na účet farnosti, což by se podle Ingridina názoru vysvětlovalo dost těžko. Mimoto drahé polovičky zřejmě směly cestovat také, a to za značně zvýhodněnou cenu. Otázka zněla, zda své poznatky využít, nebo ne. Pokud ano, pak by je postoupila anonymně 100
Ukázka elektronické knihy