Horský, O. - Hrdý, J. (1970): Inženýrsko-geologické poměry přehradního místa na řece Jihlavě u Dalešic. Souhrnná zpráva pro Sovětskou expertízu. Arch. Geotest Brno, 1970. Horský, O. - Hrdý, J.(1970): Těchničeskaja zapiska o geologičeskich isledovanijach v stvore glavnoj plotiny Dalešice. Gidroprojekt Moskva, 1970. Horský, O. (1970): Metodické poznámky k inženýrskogeologickému průzkumu pro klenbovou hráz na řece Jihlavě u Dalešic. Ročenka geologické sekce, č. 2., s. 44-59., Brno 1970. Horský, O. (1971): Inženýrsko-geologický průzkum pro konečné projektové řešení vodního díla Dalešice. MS Arch. Geotestu Brno, 1971 Horský, O.: Inženýrsko-geologický průzkum pro variantu sypané zemní hráze v Dalešicích. Arch. Geotestu, 5149/71 Horský, O. (1972): Souhrnná zpráva o inženýrsko-geologickém průzkumu pro hlavní hráz PVE Dalešice. MS Arch. Geotestu Brno, 1972. GF P023074. Horský, O. - Hrdý, J. (1972) : Souhrnná zpráva o geomechanických vlastnostech hornin v místě hlavní hráze PVE Dalešice. MS Arch.Geotestu Brno, 1972 Horský, O. – Novosad, St. – Müller, K. (1972): Zkušenosti z inženýrskogeologického průzkumu pro klenbovou hráz v Dalešicích. In Sborník ze symposia o výstavbě klenbových přehrad, ČS VTS., s. 154 – 177., Praha 1972. Horský, O. – Müller, K. (1973): Inženýrsko-geologické poměry přehradního místa Dalešice na řece Jihlavě. In “Sborník geologických věd”, řada HIG., sv. 11., s. 125 – 160., Praha 1974. Horský, O. – Müller, K. (1973): Inženýrskogeologický průzkum pro PVE Dalešice. In Sborník “Přehradní dny 1973” s. 148 – 165., Ostrava 1973. Horský, O. (1974): Metodika a aplikace moderních metod při inženýrsko-geologickém průzkumu pro přehradu v Dalešicích. Kandidátská disertační práce. Arch. Geotest Brno, 1974 Horský, O. (1977) : Metodika a aplikace moderních metod při inženýrsko-geologickém průzkumu pro přehradu v Dalešicích. Soubor publikací k aspirantskému minimu. Geotest Brno, 1977 Horský, O. (1978): Metodika a aplikace moderních průzkumných metod při inženýrskogeologickém průzkumu pro přehradu v Dalešicích. Autoreferát k získání vědecké hodnosti kandidáta věd., s. 1 – 25, Vydalo VŠB Ostrava, 1978. Horský, O. 2017: Soubor odborných publikací. Jan Sojnek GALIUM 2017. ISBN 978-80-906798-0-1. Горский O. (2018): Инженерно-геологические условия основной плотины водо-хранилища Dalešice на реке Йиглава в Чехословакии. Inženýrskogeologické podmínky výstavby přehrady Dalešice na řece Jihlavě v České Republice. Jan Sojnek GALIUM 2018. ISBN 978-80-906798-9-4. Horský, O.2019: Dalešice – Inženýrskogeologické podmínky přehrady Dalešice na řece Jihlavě v České republice.E-Kniha, Vydavatel Lukáš Vik, 2019. https://www.kosmas.cz/knihy/263891/dalesice/
Mantaro II Restitución – Peru (1975 – 1976) Inženýrsko-geologický průzkum pro podzemní hydrocentrálu. Objednatel: ELECTROPERU - INIE (Instituto Nacional de Ingeniería Eléctrica), Lima, Peru Dodavatel: Stavební geologie Praha, Geotest Brno, VŠB Ostrava, prostřednictvím PZO Polytechna Praha. Kontrakt připravil a podepsal Otto Horský. Koordinátor: Ing. Otto Horský, CSc Vodní dílo Mantaro II- Restitucion se nachází v centrální části Peru, v provincii Tayacaja, v okrese Huancavelica. Toto vodní dílo využívá výškového rozdílu 245 metrů mezi hydrocentrálou Mantaro II v údolí řeky Colcabamby a Mantaro-Restitucion v údolí řeky Mantaro. Mantaro II - Antúnez de Mayolo bylo v době našich průzkumných prací v letech 1975 a 1976 plně v provozu, naším úkolem bylo provedení podrobného inženýrsko-geologického a 90
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS266005
geotechnického průzkumu pro podzemní hydrocentrálu Mantaro - Restitucion, v níž měly být instalovány tři turbiny Pelton o celkovém výkonu 210 MW. Projekt zajišťovala švýcarská firma, výstavbu Italové, inženýrsko-geologický průzkum Československo. Hlavním úkolem pracovníků Geotestu bylo posouzení stability svahu, v němž měla být umístěná v kaverně podzemní hydrocentrála a posouzení trasy podzemních přivaděčů. Ke studiu problematické stability svahu byla tehdy využita revoluční geoakustická metoda, která byla vyvinuta v letech 1971 až 1975 Geotestem Brno ve spolupráci s Vysokou školou báňskou v Ostravě. Geotechnické podmínky pro vyražení a založení podzemní hydrocentrály a tunelů posoudila na základě podrobného studia a náročných polních zkoušek mechaniky hornin expedice Stavební geologie Praha. Hydrocentrála byla uvedena do provozu v roce 1985. Je spojena s hydrocentrálou Antúnez de Mayolo, od níž je voda transportována 100 m metrů dlouhým potrubím do 800 m dlouhého tunelu, z něhož se spádem 245 m je přiváděna ke třem peltonovým turbinám, z nichž každá generuje 70 Megawatt, s celkovým výkonem tří turbin 210 MW. Celé vodní dílo Mantaro patří státnímu podniku ELEKTROPERU a s celkovým instalovaným výkonem 1008 MW bylo až do roku 2012 největší hydrocentrálou v Peru. Literatura Horský, O. - Drozd, K. (1975) : El proyecto técnico para las Investigaciones Geotécnicas de la Hidrocentral Mantaro en el Peru. Electroperu, INIE, Lima, 1975. Horský, O. – Novosad, St. (1978): Spolupráce v oblasti aplikované geologie mezi ČSSR a Peru. Geologický průzkum, č. 7., s. 220 – 221, Praha 1978. Horský, O. (2003): Investigaciones Ingeniero-Geológicas para las Obras Hidrotécnicas. 290 stran textu a příloh, GEOtest Brno, 2003. ISBN 80-239-1679-3 Horský, O. (1975 – 1979): Peruánské postřehy. Publikováno v časopise Zpravodaj Geotestu Brno. Horský, O. (1974):Peruánské postřehy. První vydání, 98 stran, Repronis Ostrava, 2004. ISBN 80-7329-050-2 Horský, O. (1978):Peruánské postřehy. Druhé vydání, 98 str., Repronis Ostrava, 2008. ISBN 978-80-7329-184-6 Horský, O. (2015): Projekty, expedice a objevy – retrospektivní pohled na Peru. Přednáška a materiály PPT, přednesena v Instituto Cervantes v Praze dne 12. 5. 2015.
Tepelná elektrárna v Santa Cruz na Kubě (1978 – 1982) Toto dílo je významnou součástí energetického systému v provinciích Havana a Matanzas. Projekt, výstavbu a dodávky technologie zajistila sovětská strana, na inženýrskogeologickém průzkumu se podíleli kromě kubánské strany bulharští a sovětští inženýrští geologové, hydrogeologové, geotechnici a geofyzici. Mým úkolem bylo vykonávat po celou dobu průzkumu koordinační a poradenskou činnost, supervizi a provést formou závěrečné studie zhodnocení všech výsledků. Složité geologické podmínky staveniště kladly vysoké nároky na rozsah a úroveň inženýrsko-geologického průzkumu. Staveniště je umístěno na pobřežních mořských terasách kvartérních vápenců, silně zkrasovatělých a rozlámaných neotektonickými pohyby do bloků, zabořených do podložních třeti91
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS266005
horních jílů. Ve své podstatě se zde jedná o příbřežní pohřbený kerný sesuv, což je unikátní. Důležitou otázkou, kterou bylo nutno také řešit, je pronikání slané mořské vody, agresivní na beton a stavební konstrukce, do pobřeží a do budoucí zástavby. Úkol byl zdárně vyřešen a v roce 1981 byla zahájena výstavba, na níž jsem se až do ukončení mého kontraktu na Kubě v roce 1982 podílel jako supervizor při přejímání a dokumentaci základových spár objektů, Tato dokumentace plně potvrdila správnost našich závěrů z průzkumných prací. Elektrárnu v provozu jsem navštívil až v roce 2002. Literatura Cortés, F. - Horský, O. (1980) : Informe Ingeniero-Geológico de la CTE Sta Cruz en Cuba. Etapa de Proyecto Técnico, Habana, MICONS - E.I.A.2, 1980. Horsky, O., Didov, V. (1981): Central Termoeléctrica ESTE de la Habana. Sta. Cruz del Norte. Informe Ingeniero Geológico. Ministerio de la Construcción, Habana, 1981. Cortés, F. - Horský, O. - Didov, V. (1981) : Informe Ingeniero - geológico para etapa del Proyecto Ejecutivo de la Central Termoeléctrica Este Habana, Santa Cruz del Norte. MICONS -E.I.A. 2, Habana, 1981 Horsky,O., Didov, V. (1981): Central Termoeléctrica ESTE de la Habana. Sta. Cruz del Norte. Informe Ingeniero Geológico. Ministerio de la Construcción, Habana, 1981. Horský, O. (1982): Clasificación de las rocas sobre la base del “Indice de Calidad de la Roca – RQD. In “Voluntad Hidraulica”,N0 74, pg. 51-56.,Habana 1983. Horský, O. (1983) : Průzkum pro tepelnou elektrárnu v Santa Cruz na Kubě. Zpravodaj Geotestu, č.10 – 12.,s.20–21.,Brno 1983
Corojo – Cuba (1978 - 1982) Přehrada Corojo byla vybudována pro regulaci řeky Bayamo, pro závlahy rýžových polí a pro zásobování zemědělských a dobytkářských oblastí. Nachází se na Kubě, v provincii Granma, v okrese Guisa. Zemní hráz byla vybudovaná z místních materiálů byla dokončena v roce 1990 a v tomtéž roce byla přehrada uvedena do provozu. Objem nádrže dosahuje 85,0 Hm3. První etapa inženýrsko-geologického průzkumu pro přehradu Corojo na řece Bayamo v provincii Oriente na Kubě byla realizována v rozsahu pro investiční studii v letech 1978 až 1982. Terénní a kamerální práce byly zajišťovány kubánskou stranou pod vedením a koordinací O. Horského, který se rovněž podílel zásadním způsobem na zpracování výsledků. Cílem první etapy, realizované bez přerušení prací vzhledem ke složitosti geologických podmínek dvoufázově, byl výběr nejvhodnějšího přehradního profilu a zásadní rozhodnutí o realizovatelnosti díla. Prakticky v rozsahu celého pravého svahu budoucí zátopy byly zjištěny vysoce propustné horninové útvary zkrasovatělých vápenců. Bylo provedeno inženýrsko-geologické mapování a rajónování celé zájmové oblasti. Posuzovány byly čtyři přehradní profily, vhodné z hlediska morfologie terénu. Z nich tři byly označeny jako málo vhodné až nevhodné, jednak z důvodů zjištěných svahových pohybů, jednak z důvodů předpokládané vysoké propustnosti podloží. V doporučeném přehradním místě byly provedeny strojní jádrové vrty s vodními 92
Ukázka elektronické knihy