Ju lia n
earl
•
k r áva n a s t r o m ě
Co si o tom mysleli sousedi, jsem radši nikdy nezjišťoval. Pouze jsem si mohl vyčítat, že jsem se připravil o hodinu spánku. Tak jsem se bál, že si mě personál naší kliniky podá, až zjistí, že jsem kvůli své liknavosti ztratil jejich oblíbeného mazlíčka.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS264613
Kapitola 15
Snubní prsten
Pocit štěstí
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS264613
E
xistují místa, kam člověk ruce raději nestrká, a to z různých důvodů. Jedním z nich je ten, že byste mohli ztratit něco cenného. Kdysi jsem musel vyšetřit shirskou klisnu jménem May kvůli kolice. Trpěla vážnými bolestmi břicha, což vyžadovalo užít všechny dostupné prostředky ke zjištění jejich původce, včetně rektálního vyšetření, v jehož rámci jsem pátral po možných abnormalitách. Ve spěchu jsem si zapomněl stáhnout snubní prsten. Není divu. Zavolali mě po půlnoci a za klisnou jsem cestoval šedesát kilometrů. Nevypadala vůbec dobře. Oblékl jsem si kombinézu a přes ni si natáhl nepromokavé kalhoty a holínky. Mohl jsem začít s vyšetřením. May stála v otevřené, hluboko nastlané ohradě o výměře sta metrů čtverečních, nebo možná víc. Jako všichni zdejší koně byla velmi přátelská a já se připravil na vyšetření. V tu chvíli jsem si uvědomil, že mám na ruce snubní prsten. Přestože při vyšetřování používám dlouhou plastovou rukavici, snubák jsem si sundal a zastrčil ho do kapsy u kalhot. Nato jsem přistoupil k May. Kolika ji naštěstí neohrožovala na životě a stačilo jí ulevit od bolesti. May na léčbu reagovala celkem dobře, ale pořád nebyla úplně v pořádku, proto jsem od majitele při-
100
Ukázka elektronické knihy