7
Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře II Prolaps (výhřez) stomie (obr. P7.17) Střevo vyhřezává někdy až několik desítek centimetrů. Příčinou může být špatná fixace střeva nebo zvýšení nitrobřišního tlaku. Vleže se může střevo samo navrátit do normální polohy. Vždy je nutné postupovat velmi opatrně a při repozici střeva nepoužívat násilí. Do stomického sáčku volně visí střevní sliznice, se kterou musíme manipulovat velmi opatrně. Velký prolaps může vyplnit celý stomický sáček. Parastomální kýla (obr. P7.18) Vyklenutí břišní stěny či velký otvor v břišní stěně vzniká při nevhodném umístění stomie nebo zánětu v okolí, při zvýšeném intraabdominálním tlaku a oslabení pojivových tkání vlivem onkologické léčby. Pacientovi může hrozit uskřinutí střeva. Při činnostech spojených se zvýšenou námahou a růstem nitrobřišního tlaku se doporučuje nosit kýlní pás. Chirurgická léčba není snadná, proto se k ní přistupuje v případě zhoršujících se obtíží. Absces v okolí stomie – parastomální absces (obr. P7.19) Absces je dutina vyplněná hnisem. Ta se musí chirurgicky ošetřit – incizí a vložením drénu k proplachu a odvádění sekretu. Nevhodné umístění a provedení stomie Před založením stomie se vždy hledá vhodné místo a zakresluje se na kůži, aby se předešlo komplikacím s nevhodně umístěnou stomií. Vhodné umístění se hledá u pacienta v poloze vsedě, vstoje, při předklonu, vleže a volí se mimo kožní záhyby (obr. P7.20, P7.21). Kožní komplikace na peristomální kůži bývá způsobena zatékáním derivovaného obsahu pod stomickou pomůcku. Iritace kůže v okolí stomie (obr. P7.22) Vzniká následkem chybné konstrukce stomie a podtékáním střevního obsahu pod podložku (obr. P7.23). Může být také důsledkem nevhodně zvolené pomůcky nebo nesprávně používané pomůcky. Intervence stomasestry většinou tyto problémy eliminuje (obr. P7.24). Iritační dermatitida je vždy velmi bolestivá, v některých případech nesnesitelně. Hypergranulace (obr. P7.25) Vlivem aktivního růstu tkání dochází k tvorbě uzlíků, které mohou snadno krvácet. Při dlouhodobém ponechání bez zásahu může dojít k jejich transformaci v hyperkeratické uzly. Jejich tuhostí může dojít k zúžení stomie a ke komplikacím při ošetřování stomie dosavadními pomůckami. Hypergranulace vzniká drážděním tuhou stomickou podložkou při nedostatečném otvoru pro střevní vývod nebo v místě retinujících se kožních stehů. Projevuje se krvácením či bolestivostí při doteku. Folikulitida Zánět chlupového váčku se vyskytuje při nedostatečné hygieně, nevhodném postupu při odstraňování chloupků nebo agresivním snímání stomického systému.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS264500
Stomie
7
Alergická reakce na stomické příslušenství, pomůcky či léčiva V průběhu péče o stomii je žádoucí vyzkoušet materiály i přiložením na jinou oblast kůže než jen v těsném okolí stomie, např. na vnitřní stranu ruky nebo na stranu břicha, kde není stomie, či na trup. Postradiační dermatitida Onkologická léčba může mít následné nežádoucí účinky i na kvalitu kůže, zejména v místech, která jsou namáhána. Proto se může pod stomickými pomůckami objevit mokvající vyrážka. Pyoderma gangrenosum (obr. P7.26) U pacientů s autoimunitními nemocemi může dojít k rozpadu tkání působením enzymů rovněž na místech, která jsou mechanicky či chemicky namáhána. Tato komplikace vyžaduje zintenzivnění léčby základního onemocnění (týká se např. gastroenterologa, hematologa, revmatologa atd.). Polyp Při výskytu výrůstků na sliznici stomatu je žádoucí, aby stomii revidoval lékař, odlišil nezhoubné hypergranulace od rizikových polypů či jiných prekancerózních ložisek a ošetřil je. Perforace střeva Při nedodržení bezpečných zásad pro irigaci střeva, při nevhodné indikaci k irigaci střeva či při vnikání tuhých předmětů do vývodu může dojít k perforaci a peritonitidě. Akutní náhlá příhoda břišní vyžaduje intervenci lékaře. Bolesti břicha po irigaci Nedodržením doporučeného objemu tekutiny (pitná voda), dostatečného odvzdušnění irigační soupravy nebo správné teploty tekutiny a použitím neschválené indikace při irigaci střeva může dojít k bolestivým kontrakcím střeva či retenci obsahu tekutiny po irigaci ve střevech. Dekubitus Působením nevhodných tuhých pomůcek, drénů, jezdce atd. může dojít k tlakovému poškození v okolí stomie, které může vyvolávat silné bolesti nejen při ošetřování vývodu. Píštěl Patologická komunikace s jinou částí střeva v okolí stomie může být následkem stenózy stomie či jiné náhlé příhody břišní. Vyžaduje lékařské ošetření.
7.9
Derivace moči a urostomie
Derivace moči slouží k zajištění průchodnosti vývodných cest močových. Urostomie je obecný název pro vyústění vývodných cest močových před stěnu břišní. Je to nejméně častý typ stomií (asi 5 %). 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS264500
7
Ošetřovatelské postupy pro zdravotnické záchranáře II Indikace ■■ akutní močová retence (zástava močení vedoucí k přeplnění močového měchýře a k následnému odkapávání moči z močového měchýře ven, příčinou může být např. zúžení močové trubice, karcinom prostaty) ■■ nádor močového měchýře ■■ poranění močového měchýře, močovodu nebo močové trubice ■■ neurologické indikace
7.9.1
Derivace moči – inkontinentní
Ureterostomie Na povrch břišní stěny jsou vyvedeny močovody. Ureterostomie je menší než střevní vývody, měří 0,5–1 cm a má růžovošedé zabarvení. Množství moči, které se vývodem vyloučí, je závislé na funkci ledvin a na množství přijatých tekutin. Obvykle se vyprodukuje asi 0,5 dl moči za hodinu. Ureterostomie vyžaduje nejpečlivější ošetřování, neboť močovody a ledviny se mohou snadno infikovat. K odvádění moči se trvale používají sáčky s výpustným kohoutem. Aby se snížilo riziko infekce na minimum, lze vyvést močovod přes tenké střevo. V současné době jde o méně obvyklý způsob derivace moči. Ureteroileostomie (urostomie) Ureteroileostomie (nebo také Brickerův měchýř, ileální konduit) byla popsána chirurgem Brickerem v roce 1950. Asi 15–20 cm tenkého střeva je na živené stopce vyloučeno z oběhu střevního traktu. Na jeden konec střeva se našijí oba močovody a druhý konec střeva se vyšije na břišní stěnu, takže z vývodu trvale odkapává moč a je nutné ji chytat do speciálních nalepovacích jímačů – stomických pomůcek. Jde o exkludovanou kličku ilea, do něhož jsou implantovány močovody. Aborální konec kličky je implantován jako otevřené stoma do břišní stěny. Klička umožňuje a zabezpečuje transport moči navenek stomatem do jímače, jeho kapacita není dostatečná. Urostomie je inkonstydká kost punkční jehla tinentní. Nefrostomie Punkční technikou provedené umělé vyústění ledviny. Provádí se jako dočasné opatření při některých ledvinových onemocněních nebo jako součást paliativní terapie. Moč odtéká pomocí katétru z dutého systému ledvin ven. Katétr je vyveden z ledvinné pánvičky na stěnu tělní. Nefro stomii musí mít pacient trvale připojenou
močový měchýř močová trubice
Obr. 7.3 Epicystostomie 100
Ukázka elektronické knihy