bude vlastně jeho klientem. Doufal, že ten z nich, kdo mluví francouzsky. Na druhé straně – ta dívka byla zase hezká. A kromě jiného Američanka, jak mu ten mladý muž sdělil, tudíž velice zámožná. Proto se rozhodl udělit jim konstruktivní radu. „Abyste zabezpečili svoji pozici,“ prohlásil, „bylo by od vás obou prozíravé zachovat fyzickou přítomnost v nemovitosti, dokud se váš problém nevyřeší. Absence v objektu by mohla být interpretována jako vůle vzdát se jakýchkoliv nároků. Francouzské právo se může příležitostně vykládat zvláštním způsobem.“ Max se na chvíli odmlčel a chvíli mu trvalo, než si plně uvědomil, co právník říká. „Já bych se to pokusil vyjádřit jednodušeji, jestli dovolíte,“ řekl. „Připadá mi, že nám doporučujete, abychom spolu žili. Je to tak?“ Právník přikývl. „Ano, pod stejnou střechou. Nikoliv v romantickém smyslu slova. Pokud ovšem…“ Pohlédl napřed na Maxe a pak na Christie a pomocí svého obočí jim signalizoval širokou škálu možností. „Cože?“ zeptala se Christie. „Později,“ řekl Max. Jednání skončilo, když jim Bosc slíbil, že začne zkoumat různé možnosti. Avšak, jak sdělil Maxovi, vše si žádá svůj čas. Musí být trpěliví. Vyprovodil je ke dveřím, pozoroval je, jak vyšli na sluncem zalité náměstí, a v duchu si mnul ruce v očekávání tučných honorářů. Christie zhluboka a nahlas vydechla. „OK, tak se vše vyřídilo?“ „Ani ne. Myslím, že na to, abych vám to všechno vysvětlil, budu potřebovat pivo. Jak jsem si všiml, právníci se vám příliš nezamlouvají.“ „S jedním z nich jsem žila. Šli dolů po rue de Nazareth až na Cours Mirabeau a sedli si k poslednímu prázdnému stolku na terase kavárny Deux Garçons. Christie se rozhlédla kolem a zpozorovala, že většina 98
dobry_rocnik_blok.indd 98
24.6.2019 16:54:42 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS263593