domy z papíru
A příliv vítězně se valí, překážky cestou přemáhaje — protože Penelopin nástup do života ve městě by se nejspíš dal nejúplnějc popsat jako stav permanentní rozpolcenosti a úžasu. Byla tomuhle místu ohromně vděčná, že ji přijalo. A děsila se jeho novoty a vedra. Plus samozřejmě výčitky: Sta let se nemohl dožít. Je sobecká a necitelná, že odešla. Dorazila sem v listopadu, což obvykle nebejvá nejteplejší měsíc roku, ale na týden dva se může vybičovat k drsný připomínce, že léto je za dveřma. Kdyby měl člověk vybrat období, kdy sem nejezdit, bylo by to právě tohle — binární meteorologická mapa sestávající z vedra, vlhkosti a vedra. Trpěli snad i místní. Navíc byla beze všech pochyb vetřelec. Její pokoj v táboře podle všeho patřil armádě švábů a, panenanebi, jakživa neviděla nic děsivějšího. Byli obrovitánský! A zarputilí. Den co den s ní sváděli boj o území. Není divu, že první věc, kterou si koupila, byl insekticid ve spreji. A žabky. Kdyby nic jinýho, pochopila aspoň tolik, že v týhle zemi se dá celkem slušně přežít s párem nanicovatýho obutí a nějakým tím balením kvalitního spreje proti hmyzu. Pomohlo jí to přečkat. Dny. Noci. Měsíce.
[ 105 ]
Zusak_Clayův_most_vnitrek.indd 105
17.06.2019 12:12:57 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS262650