Postavení jednatele
měnu za poskytování služeb na odměnu za výkon funkce jednatele (resp. za výkon práce společníka pro společnost). Z usnesení Ústavního soudu sp. Zn. IV. ÚS 385/04 vyplývá, že: Je třeba velmi pečlivě vážit, co je obsahem takového vztahu, zda v něm dominuje postavení této osoby jako společníka obchodní společnosti, nebo postavení, které svědčí o tom, že vykonává tuto činnost nezávisle na společnosti jako osoba samostatně výdělečně činná, zda společník vykonává takovou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná i pro jiné subjekty, zda si hradí veškeré náklady související s touto činností samostatně a k výkonu používá svůj obchodní majetek, zda mu obchodní společnost určuje, či neurčuje způsob provedení či dobu provedení této činnosti atd. V daném případě se jednalo o advokátku, která byla současně společníkem společnosti a společnosti poskytovala právní služby. Se společností uzavřela rámcovou smlouvu o poskytování právních služeb (nikoli mandátní smlouvu pro konkrétní případ), společnost jí navíc poskytla k dispozici prostory k poskytování právní pomoci, telefonní a faxovou linku; rozsah právní pomoci byl určen hodinovým limitem 160 hodin v měsíci a mezi účastníky byla stanovena paušální odměna ve výši 50 000 Kč za každý, byť i započatý měsíc. Dále bylo sjednáno, že v případě služeb spočívajících v zastupování společnosti v řízení před soudy a jinými orgány má advokátka nárok na další odměnu dle příslušného advokátního tarifu. Z důvodu uvedené „závislosti“ na společnosti Ústavní soud neshledal postup správce daně, když překlasifikoval odměnu dle rámcové smlouvy o poskytování právní pomoci na odměnu za výkon práce pro společnost, za protiprávní. V daném případě se jednalo o společnici společnosti, ale stejné závěry by se uplatnily i ve vztahu k jednateli či jinému orgánu společnosti.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261335
VIII. P ravidla střetu zájmů, zákaz konkurence Jednatel má povinnost vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou (§ 51 ZOK). Loajalitou se rozumí, že jednatel neupřednostní žádný zájem, ani zájem svůj nebo svých blízkých, před zájmy společnosti (blíže k povinnosti loajality v kapitole věnující se péči řádného hospodáře). Je‑li zájem jednatele odlišný od zájmu společnosti, jedná se o střet zájmů, jinak také konflikt zájmů či zájmovou kolizi. Pravidla střetu zájmů a s tím související povinnosti jednatele a práva společnosti a jejích orgánů upravuje zákon o obchodních korporacích v § 54 a násl. Vzhledem k tomu, že jednatel je zástupcem společnosti, je otázkou, zda se uplatní na jednatele také obecná úprava zastoupení obsažená v občanském zákoníku v tom rozsahu, v jakém zákon o obchodních korporacích nestanoví speciální úpravu, zejména pak, zda se uplatní § 437 odst. 2 OZ. Pro úplnost uvádíme, že v současné době převažuje názor, že jednatel je zástupce sui generis (zástupce zvláštního typu), který není ani zástupcem smluvním, ani zákonným. Detailně k problematice povahy zástupčího oprávnění jednatele např. Dědič, J. Úprava konfliktů zájmů v zákoně o obchodních korporacích ve vazbě na nový občanský zákoník, Právní rozhledy, č. 15–16/2014, s. 524–532., Čech, P., Šuk, P.: Právo obchodních společností v praxi a pro praxi (nejen soudní). Praha: BOVA POLYGON, 2016, s. 17–23., nebo judikatorně Vrchní soud, sp. zn. 14 Cmo 184/2014, a opačně srovnej Havel, B. Konflikt zájmů při správě obchodních korporací (vztah § 437 odst. 2 OZ a § 54 a násl. ZOK). Právní rozhledy. 2015, č. 8, s. 272–275., nebo Novotná Krtoušová, L. Následky konfliktu zájmů člena statutárního orgánu právnické osoby jako zástupce a právnické osoby jako zastoupeného. Právní rozhledy. 2016, č. 17, s. 588–595. Úprava konfliktu zájmů se obdobně uplatní i na prokuristu společnosti (§ 58 odst. 1 ZOK).
1. Rozsah střetu zájmů a osoba blízká Střet zájmů nastane nejen v případě, kdy jsou zájmy jednatele v konfliktu se zájmy společnosti, ale také v případě, kdy střet zájmů pouze hrozí. Střet zájmů pak není omezen na přímý konflikt zájmů jednatele a společnosti. O střet zájmů se jedná i v případě, jsou‑li
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261335
Postavení jednatele
v konfliktu zájmy společnosti a osob jednateli blízkých nebo jím ovlivněných nebo ovládaných (§ 54 odst. 1 ZOK). Kdo je osobou blízkou, definuje občanský zákoník ve svém § 22. Osobou blízkou se rozumí: • příbuzný v řadě přímé (matka, otec, prarodiče, děti, vnoučata atp., včetně osob osvojených); • sourozenec (bratr, sestra, včetně polorodých a včetně osvojených (§ 771 ve spojení s § 772 odst. 2 ZOK); • manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství (jedná se o zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů); • jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném (strýc, sestřenice, pěstoun a dítě, poručník a dítě, kmotr), pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní – újmou zákon v tomto případě rozumí nejen majetkovou újmu nebo újmu na zdraví, ale i citovou újmu (Hurdík, J., Dobrovolná, E. § 22 [Osoba blízká]. In: Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 172.); • osoby sešvagřené (švagrovství vzniká mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela, viz § 774 OZ, švagrovství nezaniká smrtí některého z manželů) – zákon stanoví vyvratitelnou domněnku, že osoba sešvagřená je osobou blízkou, tj. status osoby blízké lze zvrátit důkazem opaku; • osoby, které spolu trvale žijí (druh, družka) – zákon stanoví vyvratitelnou domněnku, že osoba spolužijící je osobou blízkou, tj. status osoby blízké lze zvrátit důkazem opaku. Pokud zákon stanoví podmínky a omezení určitého majetkového jednání mezi osobami blízkými, uplatní se tato zákonná omezení i na jednání mezi právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti. Zjednodušeně lze tedy říci, že za osobu blízkou lze v určitých případech považovat také: • právnickou osobu a člena jejího statutárního orgánu (společnost s ručením omezeným a její jednatel); • právnickou osobu a osobu, která ji podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti (majoritní společník, společník podle podmínek společnické dohody, osoba dle dohody o výkonu hlasovacích práv, zástavní věřitel vykonávající práva společníka podle § 1323 ZOK aj.).
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261335