Daňová evidence podnikatelů
16 Minimum daňové optimalizace Většinou je daňová optimalizace chápána jen jako „platit co nejmenší daň“. Toto při dlouhodobém pohledu může být mnohdy ale neoptimální. Velmi často se jako optimální jeví např. přejít na paušální výdaje. Toto rozhodnutí by mělo být ale na základě dlouhodobějšího podnikatelského výhledu. Proto mějte na paměti: Pokud je to možné, pak mít daňový základ takový, že nepřijdete o položky, které nelze přenést do následujícího zdaňovacího období: • o slevy na dani • o odčitatelné položky • uplatnění daňové ztráty (5. rok kdy končí uplatnění) Jak můžete zvýšit daňový základ, abyste nepřišli o výše uvedené odčitatelné položky: • V tomto případě je možnost se „zbavit“ dluhů a pohledávek, které potřebujete odepsat, protože již nedojde k jejich platbě. Nedaňově nelze totiž obchodní dluhy a pohledávky jen zrušit v knize faktur. Základ daně se zvyšuje o takto odepsané dluhy (§ 5/10/a) a u pohledávky se musí vyloučit náklady, které se k této pohledávce vztahují (§ 25/1/i). U pohledávek lze použít i postup postoupení, kdy příjmem je hodnota pohledávky i v případě, že je postoupena za cenu nižší, a to bez ohledu na její zaplacení (§ 23/13). • Pozastavit daňové odpisy (§ 26/8). Toto pozastavení je vyloženě na vůli podnikatele a není nijak časově omezeno. Pozastavit lze u jednotlivých majetků či u více. Poznámka: Pozastavit nelze odpisování majetku k výrobě sluneční energie (§ 30b) a uplatněné mimořádné odpisování u majetku pořízeného od 1. 1. 2009 až 30. 6. 2010 (§30a) • U lineárních odpisů se nemusí uplatnit maximální daňový odpis, ale lze uplatnit i nižší částku u jednotlivých majetků (§ 31/1) • Neuplatnit daňovou ztrátu (pokud ještě nepropadne) Jak snížit daňový základ: • Zkontrolovat, zdali jsou skutečně ve výdajích všechny výdaje, které lze uplatnit. Jako příklad může být to, že podnikatel nějaké drobné daňové výdaje neuplatňuje („zbytečné papírování“). Ale v úhrnu mohou znamenat významnou částku. • Spočítat, zdali není výhodnější uplatnění paušálu na auta než skutečné výdaje. • Poskytnout dar daňově uznatelný. Zde si jen uvědomit, že se zároveň jedná o výdaj peněz, popř. výrobků či zboží. Snížení daňové povinnosti je finančně až druhořadé.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261333
Přechod z daňové evidence na účetnictví
17 Přechod z daňové evidence na účetnictví Pokud podnikatel s daňovou evidencí musí či se rozhodne přejít na účetnictví (podvojné účetnictví), pak musí postupovat v souladu s Přílohou č. 3 zákona o daních z příjmů. Tento přechod má většinou negativní daňový dopad – dodanění zásob (zboží) na skladě a neuhrazených pohledávek. Odečítají se neuhrazené dluhy. Základ daně se upravuje až v tom roce, ve kterém začne účtovat. Daňový dopad umožňuje zákon snížit tím, že dodanění zásob a pohledávek lze libovolně rozložit do 9 zdaňovacích období (§ 23/14). Pokud ovšem v těchto 9 obdobích ukončí či přeruší činnost, přejde na paušální výdaje, pak musí provést jednorázové dodanění zbývající části. Pozor: V každém roce musí být nějaká částka, např. i jen 1 Kč. Příklad: Podnikatel přešel na účetnictví. Celkové hodnota zásob a pohledávek činí 12 milionů. Jak si toto může zahrnout do základů daně, aby nezdanil vše v 1. roce, kdy začal účtovat? Rok Tis. Kč
1. 2
2. 998
3. 2 000
4. 3 000
5. 1 000
6. 2 000
7. 2 000
8. 990
9. 10
Příloha č. 3 k zákonu o daních z příjmů – Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy 20) postup pro účely tohoto zákona tento: 1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. 2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou dluhu bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, nezvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y). Účetně je tento přechod řešen v § 61b ve vyhlášce č. 500/2002 Sb.: § 61b Metoda přechodu z daňové evidence na účetnictví (1) Fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci, které se staly účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona, zjistí v záznamech daňové evidence stavy jednotlivých složek majetku a dluhů, případně rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku a u finančního leasingu neuplatněnou část výdajů ke dni předcházejícímu první den účetního období, v němž jim vznikla povinnost podle § 4 odst. 2 až 7 zákona. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261333
Daňová evidence podnikatelů
(2) Jednotlivé složky majetku a dluhů se ocení podle § 24 a 25 zákona. U dlouhodobého odpisovaného nehmotného a hmotného majetku účetní jednotky sestaví odpisové plány podle § 28 odst. 6 zákona. Stav oprávek je dán součtem odpisů, které by byly účtovány podle odpisového plánu za dobu používání do okamžiku přechodu z daňové evidence na účetnictví. (3) Stavy jednotlivých složek majetku a dluhů, rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku podle odstavce 1 se převedou k prvnímu dni účetního období jako počáteční zůstatky příslušných rozvahových účtů; neuplatněná část výdajů u finančního leasingu se uvede jako počáteční zůstatek účtu určeného k zachycení nákladů příštích období v účtové skupině 38. (4) Rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv a mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů pasiv se uvede na účet v účtové skupině 49, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu (+/-) jako zůstatek aktivní nebo pasivní.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261333