16. kapitola Mohammed
Mohammed zírá na strop a počítá na něm dlaždičky, zatímco doktor Newman se baví s jeho rodiči. Říká jim totéž, co řekl před několika dny jemu. Znova na něj doléhají ta slova: částečná zlomenina obratle T6, poškození míšních nervů v oblasti hrudní páteře, zranění si vyžádá tříměsíční až šestiměsíční pobyt v nemocnici, těžko odhadovat, jak dlouho potrvá rehabilitace, do maximálního zlepšení možná až dva roky, pravděpodobně došlo k paraplegii, což je typ ochrnutí, při kterém je značně omezena hybnost od pasu dolů. Mohammed slyší, jak se jeho matka tiše zajíká a otec hlubokým hlasem metá po doktorovi otázku za otázkou. Z koutku oka mu teče slza. „To bude dobrý, zlato moje,“ skloní se k němu máma a rukávem propínacího svetru mu tvář jemně otře. Mohammed si připadá jako dítě. Ne, jako dítě vlastně ne. Dítě by bylo schopné utéct a někam se schovat. On si připadá spíš jako améba nebo jako živá mrtvola. Mozek polapený v těle, které ho neposlouchá, ať na něj sebevíc řve rozkazy. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261327
Nejhorší jsou ruce. Ne jeho vlastní – ruce druhých lidí: sester, doktorů, rodičů. Ani před nehodou si na doteky moc nepotrpěl; vyhýbal se objímání, jen ze slušnosti snášel podávání rukou a plácání po zádech. A teď na něj budou druzí až do konce života sahat, utírat ho, přemisťovat a hladit a on s tím nic nenadělá. Musí pokorně ležet a přijímat to, protože by zřejmě měl být vděčný, že vůbec přežil. Vděčný? Z oka mu steče do vlasů další slza. Zbytek života stráví na vozíku. Už nikdy si nezaběhá, nezajezdí na kole ani nezalyžuje. „Prosím tě, Mo, neplač.“ Máma mu zase otře slzu a pohladí ho po vlasech. Hladí ho zas a znova jako pejska, ale Mohammed se nevzpouzí, protože je mu jasné, že jí to přináší útěchu. „Kde je babička?“ zeptá se. Babička byla první z rodiny, kdo za ním po nehodě přišel, byla to první tvář, kterou spatřil, pokud nepočítá zdravotní sestry, doktory a policisty. Pohled na ni mu přinesl větší úlevu než utišující léky, které mu pumpovali do žil a píchali do svalů. Babička byla jako skála, o kterou se může opřít. Byla pravý opak mámy – vnitřně silná, nikoli neurotička, vyrovnaná, místo aby jí cloumaly city, spolehlivá, a ne přelétavá. Nikdy ji neviděl plakat, ani jedinkrát v životě. Ani když umřel děda, ani když byla nemocná, ani když se mu po nehodě podívala zpříma do očí a zeptala se ho, jak mu je. Věděl, že babičce může povědět pravdu a ona se nesesype ani ho nebude soudit. „Mám vztek,“ řekl jí. „Zuřím tak, že bych řval.“ „To je normální,“ ujistila ho. „To je úplně v pořádku.“ „Jo?“ opáčil. „Víš, co jsem řekl doktorovi, když mi oznámil, že Freddy je po smrti? Řekl jsem mu, že Freddymu závidím. Že bych taky nejradši umřel.“ „A cítíš se tak pořád?“ Babička na něj dál pevně upírala klidný pátravý pohled. „Ne.“ Výraz jí malinko zjihl a uvolnila ruce propletené v klíně. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261327
C. L. Taylor „Dneska nemohla přijít,“ odpoví máma. „Ale moc tě pozdravuje. A Tim taky. Prý si můžeš vzít volno, jak dlouho budeš potřebovat. A říkal, že Anna už se do práce nevrátí...“ Máma si připlácne ruku k puse a zmlkne uprostřed věty. Došlo jí, že řekla něco, co neměla. „Mami, prosím tě,“ povzdechne si Mo. „Chtěl jsem po tobě, abys o ní nemluvila.“ Proč se s ním chtějí všichni pořád vybavovat o Anně? Anna ho pronásleduje jako stín. Ne, vysmívá se mu. Ona jediná vyvázla z té havárie téměř bez úhony. V podstatě odešla po svých. Mohammed si racionálně uvědomuje, že tu nehodu nezavinila, vždyť nemohla tušit, že kamión vjede do protisměru a nabourá do ní, ale prostě nechce vidět smutek v Anniných očích, až přistoupí k jeho lůžku a řekne mu, jak hrozně ji to mrzí. Nestojí o její soucit. Nestojí o ničí soucit. Chce zavřít oči a probudit se doma v posteli, zpátky v normálním životě. Jenže spánek je ještě mučivější než bdění. Spánek přináší naději. Krutou, strašně krutou naději. Už by ani nespočítal, kolikrát mu ve snu doktor vykládal, že se spletli, jeho páteř není poškozená a může se vrátit domů. A tak se radši spánku brání – ne proto, že by ty sny nezvládal, ale proto, že probuzení je příliš bolestné
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261327