a n tj e
s z i l l at
•
k a m a r á d k y
o d
k o n í
by se pak nemusel rozloučit jenom se svým postem šéftrenéra, ale i s celým vedením hřebčína. To by přece neriskoval. Tak padlej na hlavu určitě není.“ „Asi po půl hodině se Susanne ozvala znovu,“ pokračovala Mila významně ztišeným hlasem. „Okay…?“ Nelly se zase narovnala, nohu pořád skrčenou před tělem na sedačce. „Podle toho, jak to podtrhuješ, mám dojem, že z toho nic dobrýho nekouká… Tuším správně?“ Mila vzdychla. „Bohužel jen nepodložený informace. Možná fakt jenom drby.“ „Ale jaký?“ „Susanne trochu telefonovala. Povídala mi, že čím víc o tom uvažovala, tím víc se rozpomínala na situace, který se jí zdály podivný. Každopádně pak zavolala tomu a onomu, pár lidem, co Ansgara znají líp a dýl než ona. No a pak se ukázalo, že si mezitím nadělal kvůli špinavým praktikám nepřátele na víc místech. Například ještě před třema lety vedl chovnou stáj jednoho bývalýho mistra světa, a tam opakovaně nasazoval prostředky, který pak spadaly pod zákon o dopingu.“ „Cože? To snad není možný! Ten hajzl!“ rozlítila se Nelly. Mila kývla. „Přesně tak. Susanne z toho byla taky úplně bez sebe, jak mi o tom pak vyprávěla. Takže tamodtud on pak vylítnul – stejně jako ze dvou hřebčínů předtím.“ „A co pak? Copak za to nedostal trest?“ divila se Nelly. „Jak s tímhle mohl klíďo píďo nastoupit u Casparonových? Vůbec to nechápu.“ Nelly 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260970
a n tj e
s z i l l at
•
k a m a r á d k y
o d
k o n í
vrtěla hlavou. „Casparonovi jsou přece vždycky tak superkorektní…“ Mila si shrnula z čela dlouhou kadeř, která se jí zase jednou vymanila z culíku, a dala si ji za ucho. „To je právě to. Všechny tyhle věci jsou jenom dohady. Skutečně dokázat se mu totiž nikdy nic nepodařilo. Koně mu vždycky skvěle běhali, byli úžasně úspěšný. Akorát jednou pod jeho vedením jeden kůň umřel. Pak se ukázalo, že když mu náhodou někdy předtím dělali namátkovou dopingovou kontrolu, prokázalo se u něj podávání nepovolenejch látek.“ Nelly vyskočila od stolu. „Kruci!“ zaklela. „Takže měl Leo přece pravdu.“ Oběma rukama si pročísla tmavé vlasy a dala se do hektického pobíhání po kuchyni. „My s Katy jsme o Leově podezření samozřejmě věděly, akorát jsme mu nevěřily. Myslely jsme si, že to říká, protože mu tolik záleží na Rashunovi, a všechno si to jenom namlouvá.“ Nelly se zarazila a zavrtěla hlavou. Pak upřela pohled na Milu. „A pak jsi musela přijít ty, aby Leovo podezření konečně někdo začal brát vážně.“ „No jo. On Leo sám říkal, že když Rashun porazil Katy, vypadalo to dost zle,“ přiznala Mila. Nemá teď přece smysl, aby si Nelly začala celou situaci vyčítat. Krom toho tu Mila zatím nemůže vůbec nic dokázat. „Musíme zavolat Katy,“ vyhrkla Nelly. „Anebo nechceš, abych ji do toho zasvětila?“ „Jo, to víš, že jo. Já vás stejně potřebuju obě…“ Nelly zrovna chtěla vzít z kuchyňského stolu mobil a zavolat Katy. Uprostřed toho pohybu strnula. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260970
a n tj e
s z i l l at
•
k a m a r á d k y
o d
k o n í
„K čemu? Máš nějakej plán?“ zeptala se tlumeným hlasem, jako by se obávala, že by jim mohl někdo naslouchat. Mila kývla. „Jo. Mám plán.“ „A jakej?“ „Nejdřív zavolej Katy a řekni jí, že se za půl hodiny sejdem v hřebčíně,“ požádala Mila Nelly. „Dobře.“ Nelly kývla, vybrala číslo, Katy se během vteřiny ozvala a Nelly ji několika krátkými větami informovala, jak se věci mají. Pak se obrátila zpátky k Mile. „Je z toho totálně na větvi, ale už je na cestě!“ „Bezva!“ Mila si trochu oddechla. Pak se dala do vysvětlování, co vymyslela, aby se Ansgar von Bettner sám chytil do pasti.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260970