Gow položí lžičku. „A ode mě chceš slyšet, do jaké míry je běžné, aby sexuální útočník dělal něco takové ho — unášel mladé ženy i s dětmi.“ U výkladní skříně s cukrovinkami, přímo za Gowem, spatřím na ulici rodinu. Dva malí plavovlasí chlapci tisk nou nos na sklo a jejich matka se je očividně snaží po pohnat, aby si konečně vybrali, na co mají chuť. Chtějí čokoládového dráčka, červeného Spidermana, nebo ma šinku Tomáše? Když bylo Jakeovi devět, objednali jsme mu tady dort. Byl na něm jednorožec se zlatým rohem. Miloval jednorožce. „Nikdy jsem se s nikým takovým nesetkal.“ Obrátím se ke Gowovi, hlavu plnou jednorožců. „Cos říkal?“ „Že jsem se nikdy nesetkal se sexuálním predátorem, který by se zaměřoval na ženy i děti. Jestli podobný pří pad existoval, bude velice zřídkavý. Můžu zapátrat v růz ných knížkách, ale pokud mě paměť neklame, nic obdob ného nenajdu. Když už došlo k únosu ženy i s dítětem, pokaždé to bylo proto, že děcko bylo ve špatnou chvíli na špatném místě. Útočníkovým cílem byla vždycky žena. Stejně jako já dobře víš, že pedofilové bývají často ženatí nebo žijí v dlouhodobém vztahu, ale ženy neunášejí. Cílí na děti.“ Zvedne hrnek s kafem a dodá: „Vlastně existuje jediná možnost, která mě napadá a dávala by jakýs ta kýs smysl.“ „A to?“ „Že nehledáte jednoho a téhož muže. Jinými slovy — máte co do činění se dvěma různými útočníky. Jeden je pedofil, druhý sexuální sadista. Pracují společně. Sdíle né riziko, rozdělená kořist.“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260856
Jako by nestačil jeden. Člověku z toho tuhne krev v ži lách. Ale kdyby měl William Harper komplice, rázem by zmizelo mnoho nejasností. Vysvětlovalo by to, proč si ten den nikdo nevšiml osamělého starce s kočárkem. Mohlo by to znamenat, že Harper ve Wittenham Clumps vůbec nebyl. Kočárek i s chlapcem tam mohl pohodit někdo docela jiný. Někdo, koho si nikdo nevšímal. Beze jména. Bez tváře. Někdo cizí. Gow odloží hrnek. „Našli jste v domě stopy po ně kom dalším? Je tu někdo, kdo Harpera navštěvoval? Ne musel v tom domě bydlet.“ Derek Ross, napadne mě, ale zavrhnu to. „Zatím ne. Většina sousedů tvrdí, že nikoho neviděla.“ Gow se ušklíbne. „V téhle čtvrti? Klidně se vsadím, že říkají pravdu. Ale moc bych na to nespoléhal.“ „Jedna stará paní trvala na tom, že za Harperem ně kdo docházel. Nechali jsme to plavat, tvrdila totiž, že to byl jeho syn. A my víme, že děti nemá.“ Gow znovu zvedne hrnek. „Na vašem místě bych se na to podíval. Starouš nemusí být zdaleka tak senilní, jak si myslíte.“
• • • Challow shromáždí forenzní tým v kuchyni. „Vypadá to, že seznam úkolů se značně rozrostl, takže doufám, že ni kdo z vás nejde dneska večer na rande. Tentokrát se na oddělení vražd ve své nekonečné moudrosti domnívají, že může existovat souvislost mezi tímhle barákem a zmi zením Hannah Gardinerové v roce 2015. A dokud se nám takovou možnost nepodaří úplně vyloučit, bereme
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260856
jako fakt, že stojíme uprostřed místa činu, kde došlo k vraždě. Nebo na pohřebišti. Případně oboje najednou.“ Nina se zhluboka nadechne. Na případ Hannah Gar dinerové si dobře vzpomíná. Prohledávala tehdy její auto. Krabička mentolových bonbonů v přihrádce palubní des ky, v dětské sedačce zaschlé skvrny od džusu, zmačkané účtenky z benzinek. Všechny ty útržky života, které za čnou být tak nesnesitelné, když člověk beze stopy zmizí. Challow mluví dál. „Pokud skutečně hledáme hrob, do sklepa ani nemá smysl chodit. Podlaha je betonová a bez těžké techniky byste s ní nic nezmohli. A po tako vém narušení povrchu tam dole není ani stopy. Takže co přichází v úvahu dál — zahrada?“ „To si nemyslím,“ ozve se Nina. „Je příliš na očích — bylo by to obrovské riziko. Vykopat tak hlubokou jámu a vyhnout se nebezpečí, že si někdo ze sousedů něčeho všimne, je v podstatě bez šance.“ Nina popojde a odhrne korálkový závěs mezi poko jem a zimní zahradou. Sklo uvnitř je nazelenalé a jedi ná živá věc široko daleko je popínavá rostlina, prorůs tající dovnitř prasklinami v okně. Na policích plných květináčů samá hniloba a rozklad. Fosilie pelargonií. Zežloutlé keříky rajčat. Páchne to tu zatuchlinou a sta rou hlínou. Síťovina na podlaze je zčernalá plísní a po malu se rozpadá. Nina přejde k oknu, očistí kousek špinavého skla, chvíli tam stojí a dívá se do zahrady. „A co tohle?“ zeptá se a ukáže někam ven. „Ten altán, kůlna nebo co to je.“ Oba muži se k ní připojí. Zahrada je zarostlá, trá va sahá až ke kolenům a je plná kopřiv a šťovíku. Leží
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260856