trochu potíže to pochopit. Dokonce ho to rozčilovalo, ačkoliv vlastně nechápal proč. Nebyla to jeho věc a nic mu nedávalo právo Gariana soudit. A přesto tu byl ten pocit zmaru a snad až trestuhodného plýtvání, který ho činil kdesi hluboko uvnitř zahořklým a popudlivým. Byla to závist? Ať to bylo cokoliv, styděl se za to a nehodlal se tím nechat strhnout. Rozhodl se tedy raději soustředit na praktickou stránku věci. Než se pustili do práce, nabídl Jakub Garianovi dušenou zeleninu se seitanem, kterou Garian po krátké diskusi o původu onoho záhadného
masa,
jemuž
byl
povolen
vstup
do
Jakubova
vegetariánského jídelníčku, velmi zdvořile odmítl. Jakub byl nejprve zklamaný, ale fanatický hostitel v jeho nitru se vzápětí uklidnil, když si Garian nechal ochotně nalít české pivo. O to větší byla Jakubova radost, že láhev, již za tímto účelem otevřel a vyprázdnil, patřila pochopitelně Draganovi. Když si Jakub nalil čaj a vyslechl upřímné ocenění piva, vysvětlil Garianovi, jak měl vzorec poutající jeho moc fungovat. „Na moji schopnost měnit se ve vlka by to vliv mít nemělo, pokud to chápu správně.“ „Přesně tak. Vzorec ti nebrání přijímat energii z okolí, reguluje pouze její výdej. Procesy uvnitř tvého těla jím nejsou omezovány.“ „To zní dobře. Skvělá práce,“ pokýval Charlesův syn spokojeně hlavou. Jakub pocítil letmý nával hrdosti, když zachytil uznání v Garianově tónu. „Je tu ale jedna drobnost,“ dodal rychle a s obavou, že si onoho uznání moc neužije. „Tenhle vzorec nepustí větší množství tvé 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260780