trochu potíže to pochopit. Dokonce ho to rozčilovalo, ačkoliv vlastně nechápal proč. Nebyla to jeho věc a nic mu nedávalo právo Gariana soudit. A přesto tu byl ten pocit zmaru a snad až trestuhodného plýtvání, který ho činil kdesi hluboko uvnitř zahořklým a popudlivým. Byla to závist? Ať to bylo cokoliv, styděl se za to a nehodlal se tím nechat strhnout. Rozhodl se tedy raději soustředit na praktickou stránku věci. Než se pustili do práce, nabídl Jakub Garianovi dušenou zeleninu se seitanem, kterou Garian po krátké diskusi o původu onoho záhadného
masa,
jemuž
byl
povolen
vstup
do
Jakubova
vegetariánského jídelníčku, velmi zdvořile odmítl. Jakub byl nejprve zklamaný, ale fanatický hostitel v jeho nitru se vzápětí uklidnil, když si Garian nechal ochotně nalít české pivo. O to větší byla Jakubova radost, že láhev, již za tímto účelem otevřel a vyprázdnil, patřila pochopitelně Draganovi. Když si Jakub nalil čaj a vyslechl upřímné ocenění piva, vysvětlil Garianovi, jak měl vzorec poutající jeho moc fungovat. „Na moji schopnost měnit se ve vlka by to vliv mít nemělo, pokud to chápu správně.“ „Přesně tak. Vzorec ti nebrání přijímat energii z okolí, reguluje pouze její výdej. Procesy uvnitř tvého těla jím nejsou omezovány.“ „To zní dobře. Skvělá práce,“ pokýval Charlesův syn spokojeně hlavou. Jakub pocítil letmý nával hrdosti, když zachytil uznání v Garianově tónu. „Je tu ale jedna drobnost,“ dodal rychle a s obavou, že si onoho uznání moc neužije. „Tenhle vzorec nepustí větší množství tvé 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260780
energie ven, když se naštveš. Takže tvoje moc nebude ničit to, co je venku…“ Garian přikývl. „…ale bude moct ničit to, co je uvnitř.“ Nastalo krátké ticho. „Takže bude ničit moje vlastní tělo,“ konstatoval Garian nevzrušeně. „Přesně tak.“ „V pořádku.“ Jakub na něj podezíravě hleděl. „Chápeš, co to znamená?“ zeptal se opatrně. „Podle síly daného energetického výboje ti to může způsobit nějaké vnitřní zranění. V dlouhodobém
horizontu
chronické
potíže.
Možná
tě
to
v extrémním případě může i zabít, já nevím,“ dodal zoufale, když stále neviděl patřičně vyděšenou odezvu. „Já to chápu, Jakube,“ ujistil ho Garian klidně. „A nevadí ti to.“ Bylo to mdlé konstatování. „Přijde mi lepší ohrožovat sebe než všechny okolo,“ pokrčil Garian rameny. „Navíc jak jsi sám říkal - stejně musím vyřešit příčinu svých problémů. Tohle bude jen další motivace.“ „Chm,“ udělal Jakub. Stále mu nepřipadalo, že Garianova reakce vypovídala o skutečném pochopení závažnosti situace. Rozhodl se na to ale dál netlačit. Stejně zatím nebyli připraveni postup provést Garian bude mít čas si to ještě rozmyslet. „Co se týče toho odebrání krve, jak jsi zmínil na začátku - o jaké množství se bude asi jednat?“ zeptal se Garian věcně. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260780
Jakub pokrčil rameny. Z téhle části byl trochu nervózní. Tedy ještě nervóznější než z toho zbytku. „Nejsem si jistý. Spíš budu potřebovat, abys mi to řekl ty. Potřebujeme tě oslabit natolik, aby tvoje tělo nemohlo příliš proti vzorci bojovat.“ „Hm, dobře. Sám teď nevím, budu ti muset dát vědět až během samotného procesu.“ Jakub přikývl a po krátkém zaváhání dodal: „Chci tě požádat o laskavost.“ „Pokud to bude v mých silách,“ souhlasil dopředu Garian. Jakub si nebyl úplně jistý, jak mu to říct. Vlastně měl původně v plánu jeho souhlas zcela obejít, ale najednou měl silný pocit, že by to nebyl dobrý nápad. A on se takhle vůči Garianovi provinit nechtěl. Bohatě stačilo to, co si natropil s Dominikem. „Je to v tvých silách,“ ujistil ho. „Chci tě poprosit o trochu tvojí esence.“ Garianovy oči se zúžily a mezi obočím se objevila starostlivá vráska. „K čemu ji potřebuješ?“ Jakub mu vysvětlil, co se ve skutečnosti stalo u Nerisina kamene mezi jeho nevlastní matkou a Charlesem. „Takže s použitím mojí esence můžeš Nerisinu kletbu zlomit,“ pochopil Garian. „Samozřejmě, že s tím souhlasím. Rád pomůžu odčinit něco, co můj otec způsobil. Jen doufám, že Neris nebude mít žádné dlouhodobé následky svého uvěznění.“
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260780