torem byla opravdu Thina, jak se domníval, znamenalo to, že má na stěnu připsat zbytek věty a potom čekat na odpověď. Byl tak bez sebe nadšením, že ani nevnímal, co mu vyšetřovatelé ten den říkali. Dokázal myslet jen na jediné — jak ze stolu vyšetřovatele ukrást propisku, kterou nyní potřeboval víc než kdy jindy. Gega seděl ve výslechové místnosti, ale duchem byl u zdi chodby a poprvé od svého zatčení cítil něco jako štěstí. Gruzínský vyšetřovatel si na vězni všiml podivného vzrušení, a dokonce Gegovi řekl: „Vypadáš, jako bys snad byl šťastný.“ „Šťastný?“ „Když ne šťastný, tak jako by tě aspoň něco těšilo.“ „Co by mě mělo těšit?“ „Taky se tomu divím.“ „To se vám jenom zdá.“ „Nám se tady nikdy nic nezdá. To tobě se zdálo, že v tom letadle natáčejí film a ty v něm s granátem v ruce hraješ hlavní roli.“ „Už jsem vám řekl, že mě upřímně mrzí, co se stalo, a že ten granát ani nebyl pravý.“ „Takže jste zabili tolik lidí maketami?“ „Nikoho jsme nezabili.“ „Tak podle tebe spáchali sebevraždu?“ „Sebevraždu spáchal jedině Datho.“ „Tohle už jsme probrali. Myslím, že už by ses konečně měl rozmyslet.“ „O čem jako?“ „Vzpomenout si, kdo byl velitelem skupiny.“ „Jak jsem už říkal, neměli jsme velitele.“ „Každá skupina má kápa.“ „Naše ne.“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260678
„Chápu, že nechceš být udavač, ale soud bude potřebovat slyšet nějaké jméno.“ „A koho mám jmenovat?“ „Vašeho velitele. Dva z vás jsou mrtví, tak můžeš jmenovat jednoho z nich.“ „Jak bych to mohl udělat příteli?“ „Mrtvým to vadit nebude.“ „Ale já budu vědět, že lžu. Žádného velitele jsme neměli.“ „A co byl zač ten mnich?“ „To byl jenom mnich.“ „Byl vaším velitelem?“ „Kdyby byl naším velitelem, byl by v tom letadle s námi.“ „Čistě mezi námi — byla to od vás pěkná levárna. Se vším vám pomohl, a potom jste s ním takhle vyběhli. Nikdy jsem neslyšel, že by někdo takhle opustil svého šéfa.“ „Ten mnich o ničem nevěděl.“ „To můžeš říkat jemu.“ Gruzínský vyšetřovatel myslel přítomného Rusa, i když na něj neukázal. „Ale na mě tyhle řečičky nezkoušej. Ptám se tě mimo záznam, tak nedělej blbýho, jo? Jak to, že vás ten muž povzbuzoval, a potom v tom letadle ani nebyl? Proč byste to měli odnést jenom vy?“ „Ten mnich nic nevěděl,“ zopakoval Gega, ale zcela lhostejným tónem. Nezáleželo mu na tom, jestli mu tento mladý gruzínský vyšetřovatel věří, nebo ne. Myšlenkami byl u zdi za dveřmi, kde byla napsaná ona dvě anglická slova. „Dělám to pro tvoje dobro, kamaráde, tak si to rozmysli,“ apeloval znovu vyšetřovatel na vězně, načež se postavil. Vězeň byl nesmírně rád, že výslech ten den skončil brzy, protože tou dobou už v ruce svíral propisku, jejímž prostřednictvím mohl komunikovat s Thinou.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260678
Jakmile se Gega ocitl před místností a stráž mu, jako obvykle, nařídila, aby se otočil čelem ke zdi, nějakým způsobem se mu podařilo perem ukrytým v rukávu pod Thinina slova připsat dvojici dalších: were here. Během dlouhé cesty do cely v doprovodu eskorty Gega přemýšlel, kdy ho příště vezmou na výslech, protože chtěl nápis na zdi znovu vidět. Pokud původní slova vážně napsala Thina, objeví se vespodu pokračování. Gega byl té noci velmi šťastný. Nebo spíš zíral do tmy v očekávání velkého štěstí. Nespal ani předchozí noci, ale tentokrát zůstal vzhůru, protože se měl na co těšit. Před východem slunce se rozhodl přestat myslet na Thinu a trochu si zdřímnout, ale vtom si vzpomněl na svého vyšetřovatele a už nedokázal usnout. Nechápal, proč jeho prvního vyšetřovatele vyměnili, ani jak mohli dát případ tak mladému a nezkušenému člověku. Mohlo to být úmyslně, protože vyšetřovatel zhruba stejně starý jako on mohl ke Gegovi snadněji proniknout a přimět ho, aby se přiznal. Gega mu ale neměl co říct, nebo spíš neměl co skrývat. Všechno se seběhlo tak, jak vypověděl. Té noci Gegu napadlo, že v sovětském impériu funguje všechno mizerně, včetně vyšetřování. Usnul až při východu slunce…
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260678