Eli za beth L ow ell • Zr á dn é
vody
„Zmizte, Camerone,“ klepl Larry dvakrát na Luisovu lahev jako signál, že potápěč je připravený ke vstupu do vody. „Čtěte si o směsích na svém chytrém telefonu, jinak nestůjte v cestě, ať můžeme pracovat.“ „O směsích?“ vytáhl Holden udiveně obočí. Otočil displej, aby si Larry i Mingo mohli prohlédnout pihovatou modrookou holčičku s rovnými vlasy. V širokém šibalském úsměvu předváděla mezeru po předních mléčných zoubkách. Vedle ní se zubil kudrnatý, černovlasý opálený klučina. I jemu chyběly přední zuby. Barva očí nápadně připomínala Holdenovy. „Bratrova dvojčata.“ Oba muže evidentně ohromilo, že Holden má vztah k něčemu lidskému, ale usmáli se. „Děvčátko rozkošné,“ rozplýval se najednou Mingo. Larry se zadíval na fotografii. „Veselýma očima mi připomíná Kate, než…“ Odmlčel se. Holden tušil, co chtěl dodat. A pokud Mingo věděl o tragédii, nedal to najevo. Strčil mobil do kapsy. „Konec klábosení,“ obrátil se Holden k potápěči, „víme, že tvůj potápěčský počítač komunikuje s procesorem přístroje a postará se o správný poměr kyslíku a helia… Pokud díky blbosti něco nezvoráš.“ Mingo upřel na Holdena pobavený pohled. „Zvládl bych to i bez procesoru.“ „Díky té krabičce se možná dožiješ vyššího věku, než na jaký máš nárok. Mnoho dam na ostrově to jistě ocení.“ Mingo se rozchechtal. Larry dvakrát klepl na lahev s dýchací směsí na potápěčových zádech. Mingo si upravil masku a nastavil počítač tak, aby automaticky snímal data od okamžiku, kdy skočí do vody. Pak, díky zátěžovému opasku, zmizel pod hladinou jako kámen. „Oba bráchové by si zasloužili lepší mzdu,“ podotkl Larry. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260587
Eli za beth L ow ell • Zr á dn é
vody
Zatím není za co, pomyslel si Holden. „Vidím, že dneska zapnete odsavač.“ „Vzhledem k počasí nemám na vybranou.“ Oba se zadívali k obzoru. Změna byla nepatrná – jako by někdo jen velmi zvolna tlumil denní světlo. Dnes, možná ani zítra bouře nehrozí, ale kdesi daleko nabírá na síle. Nárazy vln otočily Golden Bough do protisměru. Holden zahlédl dědu Donnellyho. Zkušený kapitán svíral zábradlí, až mu zbělely klouby prstů a upřeně pozoroval horizont. Pak se vrátil do kormidelny. „Dědeček dohlídne na odsavač,“ řekl Larry, „a vy klidně sledujte, jak se do barelu valí písek a podmořské svinstvo. Jestli vylovíte něco užitečného, odečtu vám to od ubytování a stravy.“ Tentokrát z Larryho netáhl alkohol. Holden usoudil, že mladého muže ubíjí vyčerpání… nebo si uvědomuje, že akce nevyhnutelně zkrachuje.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260587
9 Generátor na přídi lodi se probral k životu oblakem kouře, který se po zahřátí motoru rozptýlil. Za pár minut se do obřího barelu vyvalil proud písku, vody a všemožných příměsí nabraných odsavačem z mořského dna. Děda Donnelly se protáhl kolem Holdena k asi dvoumetrové nerezové vaně, v níž se pevný obsah zachytil na jemném sítě. Po pečlivém prohrabání se vana vyzvedla, kratší strana se otevřela a písek se vysypal přes palubu zpět do moře. Kolem barelu bylo navinuto přibližně třicet metrů černé hadice o průměru dvaceti centimetrů, odvíjející se podle potřeby v závislosti na hloubce. Momentálně odsavač na mořském dně obsluhoval Luis. Donnelly hustými hráběmi odděloval materiál, který považoval za zajímavý. „Máte napilno, co?“ houkl Holden z plných plic, aby překřičel hluk dieselového motoru. „Času není nazbyt, počasí se začíná měnit.“ Holden obrátil zrak k obzoru, odkud čekali tropickou bouři. Za posledních pár dnů se výhled změnil jen málo, nepřetržitá bolest ve zraněném stehně fungovala jako spolehlivý ukazatel atmosférického tlaku – čím prudší výkyvy, tím pravděpodobnější změna počasí. A momentálně tlak připomíná houpačku. „Památkáři už teď bouřku proklínají,“ poznamenal Holden s pohledem upřeným na usazeninu. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260587