Na letišti jsem potkal spolužačku z vysoké. Stáli jsme ve frontě na kontrolu zavazadel. Táta se svou rodinou ještě čekal na zavazadla. Dali jsme se do hovoru, vyprávěla mi, že byla s otcem v Brazílii. Zeptala se mě, odkud jsem přijel já. Řekl jsem jí, že se vracím z Argentiny. To je paráda, řekla, jel jsi sám? Chtěl jsem jí říct, že ne. Někdo mi poklepal na záda. Byl to táta s Nancy a jejich synem. Brácho, kdo to je? zeptal se mě. Moje spolužačka je všechny tři pozdravila. Já nic neřekl. Byla na řadě, aby odevzdala zavazadlo ke kontrole. Otočila se a popošla dopředu. Tátův syn mi znovu položil stejnou otázku a já mu znovu neodpověděl. Byl jsem na řadě, odevzdal jsem tašku a šel jsem k rámu. Spolužačka cestovala s rodiči. Přišla ke mně, aby se rozloučila. Řekla mi, že se velmi podobám mamce a bráchovi. Přikývl jsem. Dala mi pusu a odešla.
w
100
w
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260370
Obědvám s tátou a jeho rodinou. Sedíme u stolu on, Nancy, Elías, další dva synové od Nancy a já. Během oběda táta mluví o fotbale a autech. Odpoledne usnu v jeho posteli, společně s ním. Když se vzbudím, řeknu mu, že se nechci vrátit k dědovi. On mi řekne, že to je v pořádku. Večer si lehnu na pohovku v obýváku a usnu. Ani následujícího dne se k dědovi nevrátím.
w
101
w
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260370
Táta mi řekl, ať zavolám mamce, že už jsme v Santia gu. Podal mi svůj mobil, vytočil jsem její číslo, ale bylo obsazeno. Vrátil jsem mu ho. Vyšli jsme ven najít taxík. Když jsme byli kousek od hotelu, kde táta bydlel, poprosila ho Nancy o mobil. Zavolala jednomu ze svých synů. Chvíli si povídali. Nikdy jsem se nedozvěděl, s kterým z těch dvou mluvila. Na chvíli jsem si myslel, že s tím starším, s tím, který volal mamce a nadával jí, že je kurva, a že prý má tátu nechat na pokoji.
w
102
w
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260370